Wi-fi pro nikoho

26. srpna 2011, 16:36 - Ondřej Hergesell
26. srpna 2011, 16:36

Projekt pražského internetu zdarma stál již 340 milionů. Wi-fi síť, kterou nikdo nepoužívá, však polyká peníze dál

Schylovalo se ke komunálním volbám v roce 2006. ODS, vládnoucí magistrátu v hlavním městě, slibovala vybudování metropolitní wi-fi sítě, přes kterou by se občané bezplatně připojovali k internetu. Projekt s názvem Bezdrátová Praha dostal po volbách zelenou, síť čítající téměř 600 přípojných bodů se začala stavět. Reálně ji ale metropole nikdy nedostavěla. A co hůř, osaměle fungující ostrůvky wi-fi sítě Pražané nikdy nevyužívali. Protože vlastně ani nemohli.

Okleštěná síť bez dotace

Telekomunikační operátoři v čele s Telefónikou si totiž u Evropské komise stěžovali na nedovolenou veřejnou podporu, neboť na vybudování wi-fi sítě měla více než 37 miliony korun přispět i Evropská unie. Magistrát nakonec z plné „otevřenosti“ sítě couvl – hotspoty Bezdrátové Prahy měly občanům umožnit surfování výhradně po internetových stránkách magistrátu, úřadů státní a veřejné správy či pražského dopravního podniku. Z toho důvodu vznikl takzvaný white list, tedy seznam zpřístupněných domén, které může uživatel municipální wi-fi sítě navštívit.
Po této modifikaci projektu EU dotaci v červnu 2007 odsouhlasila, nicméně není jasné, zda Praha nakonec peníze získala, respektive zda grant na wi-fi síť použila. Magistrát totiž týdeníku Euro odmítl komentovat cokoli týkající se projektu. Například agentura ČTK ale předloni v březnu napsala: Praha na budování sítě nedostala peníze z Evropské unie, jak si původně slibovala, a celý projekt musela zaplatit sama.

Hotspotů je málo a nefungují

Stejně tak není možné zjistit, kolik z původně plánovaných 580 hotspotů je v provozu. I tento údaj magistrát odmítl sdělit a seznam přípojných bodů, stejně tak jako mapa wi-fi sítě, je na portálu Wifi.praha.eu, jež byl pro tento projekt vytvořen, dlouhodobě nefunkční. Týdeník Euro se tedy pokusil situaci prověřit přímo v terénu. Nalézt hotspot s názvem PRAHA, jak je síť v éteru označována, je poměrně složité, nicméně občas na něj narazit lze. Horší je to s připojením do této wi-fi sítě, úspěšnost přihlášení počítače nebo chytrého mobilního telefonu je zhruba poloviční. Když už je uživateli vstup do sítě PRAHA umožněn, v internetovém prohlížeči naskočí rozcestník, tedy jakási homepage projektu Bezdrátová Praha. Vedle stručného popisu tohoto projektu se na stránce objeví mapka metropole a odkazy směřující na webové stránky z takzvaného white listu. Po prokliknutí však nepřichází žádná reakce, na požadovanou stránku se uživatel již nedostane.

Žádná muzika za hodně peněz

Suma sumárum: metropolitní wi-fi síť je nekompletní a prakticky nefunkční. S ohledem na 342 milionů korun, což je původně předpokládaná cena za vybudování sítě a pětileté provozní náklady (konkrétní údaje magistrát odmítl sdělit), lze konstatovat, že Praha má jednoznačně nejdražší bezdrátovou síť v České republice. „Původní idea nebyla špatná, za pomoci evropských peněz vybudovat wi-fi, která by posloužila obyvatelům, návštěvníkům i úředníkům. Jenže jak se objevovaly stále nové omezující podmínky týkající se financování i budování sítě, například nemožnost umístit přípojné body na lampy veřejného osvětlení, ztratil projekt smysl,“ říká Jakub Ditrich, který v začátcích budování sítě působil jako magistrátem najatý auditor výstavby sítě.
Smutné je i zjištění, že wi-fi Bezdrátové Prahy nikdo nechce, a to ani radnici podřízené subjekty. Z informací týdeníku Euro totiž vyplývá, že se úředníci magistrátu před časem pokoušeli „ospravedlnit“ vznik a fungování této sítě získáním stabilních uživatelů. První myšlenkou bylo propojit přes metropolitní wi-fi síť dopravní kamery rozmístěné po celém hlavním městě. Jenže se ozvala Technická správa komunikací, tedy magistrátem ovládaná firma, která kamerový systém provozuje, že wi-fi nepotřebuje, že pro tento účel vybudovala síť optických vláken. Magistrát proto vymyslel jinou formu využití – převést na Bezdrátovou Prahu všechny školy spadající pod radnici či jednotlivé městské části. Jenže v roce 2009, kdy úředníci přesvědčovali ředitele škol, aby své profesory a žáky připojovali k internetu přes wi-fi, byla naprostá většina pražských vzdělávacích institucí dávno zapojena do projektu Indoš (Internet do škol), takže ani zde magistrát nepochodil. Praha se ještě pokusila svůj projekt bezplatně nabídnout záchranným systémům, že by se wi-fi síť uzavřela a využívali by ji zdravotníci, hasiči a policisté. Ani zde magistrát nepochodil.

Za korunu drahá

Na řadu pak přišel jediný logický krok – možnost odprodeje sítě komerčnímu poskytovateli internetového připojení. Jedním ze subjektů, který od magistrátu před časem dostal neoficiální nabídku k odkupu, byla společnost WIA, která v Praze (ale i v dalších městech Česka) provozuje wi-fi síť čítající zhruba stovku hotspotů. „První nabídka vypadala zajímavě, bohužel reálná podoba sítě je značně odlišná od původního záměru. O koupi jsme nakonec ani oficiálně nejednali,“ řekl týdeníku Euro Filip Malina, obchodní ředitel WIA. Základním problémem je podle něj konstrukce sítě. Distribuce datového připojení k přípojným bodům totiž není vedena optickým kabelem či jiným stabilním způsobem, ale vzduchem – prostřednictvím takzvaných distribučních bodů. Těch mělo být vybudováno 171 a kromě toho, že měly sloužit jako otevřené hotspoty pro připojení, měly „posílat“ datový signál do koncových hotspotů. Jich měla Praha vybudovat 409, nicméně současný počet je bezpochyby nižší a oficiální údaj odmítl magistrát sdělit.
Z několika zdrojů týdeníku Euro vyplývá, že i v současnosti se radnice pokouší bezdrátové sítě zbavit, a to za nejnižší možnou cenu – za korunu. „Mezi operátory je to v současnosti hodně diskutované téma. Ale prý i za korunu je tato síť drahá,“ říká zdroj z telekomunikační branže. Základním problémem je prý smlouva, kterou magistrát před lety podepsal se společností ICZ, která wi-fi postavila a společně s firmou T-Systems se stará o její provoz. Kontrakt se totiž tváří jako nevypověditelný. „Kdyby se vynásobily ceny měsíčního plnění s lhůtou, na kterou je smlouva uzavřena, dostáváme se k celkové sumě kolem sedmi set až osmi set milionů korun. Je to taková druhá pražská opencard,“ uvedl manažer, který nechtěl být jmenován. Nemožnost vypovědět smlouvu na Bezdrátovou Prahu před rokem kritizovala i opoziční zastupitelka Markéta Reedová z Věcí veřejných.

Vyhodnocujeme

Pražská radnice tedy za více než 340 milionů korun vybudovala síť, která je nekompletní a nefunkční, nikdo ji nevyužívá, a přesto město musí dál platit její provoz. Informace týdeníku Euro o „udržovacích“ nákladech se pohybují v rozmezí od dvou do šesti milionů korun, přičemž například jen za fixní náklady, bez ohledu na počet provozuschopných hotspotů, platí Praha bezmála milion korun měsíčně bez DPH. Agentura ČTK loni v březnu napsala, že magistrát se pokouší upravit smlouvu s ICZ tak, aby roční náklady na provoz klesly z 50 na 28 milionů korun bez DPH. Zda se to úředníkům podařilo, není zřejmé.
Týdeník Euro v této souvislosti požádal magistrát o zodpovězení třinácti otázek týkající se Bezdrátové Prahy, včetně celkové investice a aktuálních provozních nákladů. Odpověď však byla stručná. „V současné době probíhá vyhodnocování celého projektu a zároveň se řeší jeho budoucnost, proto vám momentálně nemůžeme poskytnout požadované informace. V řádu několika týdnů tato fáze skončí, a pak vás rádi budeme informovat o výsledku,“ uvedla mluvčí magistrátu Tereza Krásenská. Podobná odpověď přišla i ze společnosti ICZ. „Jsme pouze dodavatelem předmětného systému, a s ohledem na vzájemnou spolupráci i korektní smluvní vztahy s odběratelem daného řešení nejsme oprávněni poskytovat žádné informace,“ reagoval marketingový manažer ICZ Jiří Šťastný.
Agentura ČTK tvrdila, že hlavní město chtělo celou smlouvu s dodavatelskou firmou vypovědět již v roce 2008, avšak ICZ s tím nesouhlasila. Praha proto nadále ročně platí desítky milionů korun za síť „pro nikoho“, a pokud se nenajde adept, který by její wi-fi odkoupil, bude muset projekt zřejmě uzavřít. I to je podle zdrojů týdeníku Euro jedna z variant budoucího vývoje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče