Warren Buffett má Čínu rád

24. června 2010, 12:09 - Kateřina Menzelová
24. června 2010, 12:09

Mezi nejinovativnější firmy světa přibyly nové z rozvíjejících se trhů

Pro „Křemíkové údolí“ to rozhodně nejsou dobré zprávy. Dle reportu 2010 Silicon Valley Index ubylo v oblasti od poloviny roku 2008 do poloviny roku 2009 více než 90 tisíc pracovních míst. „Inovační motor Silicon Valley táhl prosperitu regionu po 60 let. V tomto okamžiku se ale zastavil,“ prohlásil Russell Hancock, výkonný ředitel analytické instituce Join Venture: Silicon Valley Network. Technologické centrum již tolik neláká zahraniční talenty a problém má i se získáváním financí. Pro Číňany a Indy je sice zaměstnání v kalifornském komplexu stále prestižní záležitostí, jenže s tím, jak se množí lukrativní pracovní příležitosti v Asii a rostou tamní ekonomiky, zájem cestovat za prací přes oceán postupně upadá. A kvůli ekonomickým problémům v Kalifornii se Silicon Valley nemůže spoléhat ani na to, že by získalo podporu z veřejných zdrojů.

Inovace jsou klíčové Situace v Silicon Valley dokresluje celosvětový trend. Tradiční centra inovací, z nichž to kalifornské je nejproslulejší, se diverzifikují. Do popředí se dostávají rozvíjející se trhy, hlavně Indie, Čína a Brazílie. Někteří ekonomové dokonce hovoří o tom, že vstupujeme do období, kdy se nastoluje nový světový řád. O tom ostatně vypovídá i analýza Innovation 2010 mapující 2700 firem z celého světa, kterou poradenská společnost The Boston Consulting Group (BCG) každoročně zpracovává a kterou exkluzivně poskytla týdeníku EURO. „V dobách krize firmy poznaly, že inovace jsou zásadní pro jejich úspěch,“ říká Martin Buchar, partner pražské pobočky BCG. Ostatně přesvědčit je o tom mohly i historické zkušenosti. Například během velké deprese na přelomu dvacátých a třicátých let. „Tehdy se nejvíce dařilo společnostem, jež se zaměřily na dvě věci: rychle snížit náklady v neklíčových oblastech a naopak investovat do stěžejních oblastí, tedy do inovací a marketingu,“ vysvětluje Buchar. Tak se prosadil třeba Procter & Gamble, který stále přicházel s novými produkty, jež propagoval v reklamách v rádiu a v novinách. Stejnou cestou se v recesi vydala automobilka Chrysler či GE. „Dnes některé firmy dělají chybu, když váhají nad úsporami, jdou po povrchu a snižují náklady na marketing nebo cestovné. Se strukturálními změnami ale otálejí,“ tvrdí Buchar. Z analýzy BCG vyplývá, že drtivá většina respondentů – přesně 83 procent – považuje inovace za klíčové, aby byly firmy schopny profitovat z oživování ekonomiky. A 72 procent top manažerů tvrdí, že inovace patří mezi tři hlavní firemní priority. S tím souvisí také to, že 61 procent oslovených ředitelů letos plánuje zvýšit výdaje na inovace. Zdá se, že nezůstává jen u proklamací. Již na začátku loňského roku oznámil Intel, že investuje sedm miliard dolarů do inovací. V některých firmách nepodporují inovace jen finančně, ale zakládají skupiny, které jsou součástí vrcholového managementu. Tyto skupiny mají za úkol soustředit se právě na inovace. Indická společnost Tata založila již před třemi roky Tata Group Innovation Forum, což je panel určený pro seniorní manažery, jenž má podporovat zaměstnance, aby byli více inovativní. Automobilka Honda, jež dokázala i v době krize zůstat v černých číslech, povýšila svého bývalého ředitele výzkumu a vývoje do funkce CEO. Společnost Samsung označila inovace za prioritu ve studii Vison 2020. Tato strategie má firmě pomoci během následujících deseti let dosáhnout tržeb v objemu 400 miliard dolarů.

Přežijeme! BCG v analýze konstatuje, že zájem firem investovat do inovací se podstatně zvýšil v druhé polovině loňského roku. Tehdy prý první vlna společností přišla na to, že svět nekončí a že přežijí. A zřetelněji se ukazuje, že novými centry inovací se stávají rozvíjející se trhy, hlavně Indie, Čína a Brazílie. To ostatně zaznamenaly i společnosti ze Západu, které v těchto destinacích profitují z kvalifikované pracovní síly, nízkých vstupních nákladů a z přístupu na rychle rostoucí trhy se silnou poptávkou. Společnost IBM otevřela v brazilském São Paulu inovační centrum, do něhož přitáhla venture kapitál a řadu místních podnikatelů. Automobilka Ford oznámila, že do roku 2015 investuje v Brazílii 2,4 miliardy dolarů a vybuduje zde své globální vývojové středisko. A podobně postupuje i řada dalších firem. „Krize pomohla rozvíjejícím se trhům. Pro globální firmy je nyní nezbytné mít zastoupeny v portfoliu investice směřující do těchto částí světa,“ říká Buchar s tím, že výhodou těchto trhů je i demografická struktura. Poptávku vždy táhnou mladí lidé. „V Evropě ale populace stárne. V Asii je z tohoto pohledu pro firmy struktura příznivější,“ vysvětluje partner pražské BCG. Oficiální statistiky hovoří o tom, že v uplynulém desetiletí ubylo v továrnách v USA 2,4 milionu pracovních míst. Ta se přesunula hlavně do Číny. Továrny v jihovýchodní Asii a v Číně dříve chrlily hračky, boty a bavlněná trička. Dnes se odtud vyvážejí na Západ počítače, sofistikované mobilní telefony a dokonce už i automobily. Ted Fishman ve své publikaci China Inc. sice tvrdí, že podstatou tradiční výrobní kultury v Číně je imitace, nikoliv inovace, toto konstatování však přestává být pravdivé. Ve studii BCG se v první padesátce nejinovativnějších firem světa umístilo patnáct z Asie. V roce 2006 přitom měl tento kontinent v žebříčku pouze šest zástupců. Navíc mezi prvními 25 firmami je většina těch, jejichž centrála se nachází mimo USA. Asijské firmy, jež se umístily mezi nejinovativnějšími na světě, podnikají v nejrůznějších oborech: vyrábějí automobily, mobilní telefony, vysokorychlostní vlaky, větrné turbíny. Vyspělé technologie nabízejí na západních trzích. „V mnoha oborech jsme nejpokročilejší na světě,“ tvrdí v rozhovoru pro The New York Times Čeng Ťien, ředitel, který má na starost vysokorychlostní železnici na čínském ministerstvu železniční dopravy. „A jsme připraveni se podělit s USA,“ dodává Čeng. USA ze žebříčku nejinovativnějších firem světa zcela nezmizely. Stejně jako loni patří první příčka Applu, hned za ním následuje Google, třetí je Microsoft. Sedmé místo ale obsadil nováček v hodnocení, jihokorejský LG Electronics, a hned za ním je čínská společnost BYD. Pokud vezmeme v úvahu 50 nejinovativnějších firem světa, většina z nich má centrálu v Evropě, Asii nebo v Jižní Americe. V loňském roce se do přehledu probojoval pouze jeden zástupce z Číny, a to výrobce počítačů Lenovo, který obsadil 46. příčku. Letos se mezi globálními inovátory vedle Lenova objevila ještě firma BYD, Haier Eletronics, China Mobile a tchajwanský producent HTC. „Éra asijských inovací začala,“ tvrdí BCG. „Začíná nové uspořádání světa,“ konstatoval pro časopis BusinessWeek James Andrew, senior partner v BCG. „Snaha rozvinutých trhů o vůdcovství v inovacích začala trochu oslabovat,“ míní Andrew. Stranou zájmu se ocitla také střední a východní Evropa. To se týká i České republiky. „Česko není příliš bohatou zemí, chybí jí zdroje. Inovace jsou závislé na rozhodnutí několika málo velkých společností,“ vysvětluje Martin Buchar.

Z Tchaj-wanu do světa Tchajwanská společnost HTC je typickým příkladem asijské firmy, jež se dokázala prosadit na západních trzích. Byla založena před třinácti lety a nejprve vyráběla zakázky pro nadnárodní konglomeráty. Postupně se vypracovala na světového producenta mobilních telefonů, který využívá operačního systému Windows Mobile společnosti Microsoft a před dvěma lety poprvé instaloval do telefonů pro T-Mobile systém Android od Googlu. Vedle dodávek telefonů pro giganty, jako jsou Verzion, T-Mobile, Sprint Nextel nebo japonský NTT DoCoMo, nabízí i vlastní chytré mobilní telefony. Zhruba čtvrtina z osmi tisíc zaměstnanců HTC pracuje v inženýrských pozicích. „Šéf HTC je ochoten podstoupit riziko. Inovace není jednorázová práce – inovace je cesta,“ konstatoval Paul Jacobs, CEO společnosti Qualcomm, jež se zaměřuje na výrobu součástek pro mobilní telefony. Nástup firem z rozvíjejících se trhů zaregistrovali i západní investoři. Slibné zisky přilákaly do Číny i Warrena Buffetta. Jeho společnost Berkshire Hathaway zaplatila 230 milionů za desetiprocentní podíl v BYD, což je jeden z největších čínských producentů baterií pro mobilní telefony a výrobce zelených automobilů a solárních panelů. Hodnota akcií firmy, která je kótovaná na hongkongské burze, se jen během loňského roku zvýšila pětinásobně, zisk se ztrojnásobil a dosáhl sumy 555,5 milionu dolarů. BYD (Build Your Dreams) nabízí na trhu auta na plyn, jejichž cena začíná na 8800 dolarech, za 25 tisíc dolarů lze od této značky pořídit hybridní automobil. Letos plánuje expandovat na americký trh, příští rok do Evropy. BYD má i podporu čínské vlády, jež chce zvýšit prodej zelených automobilů. Peking proto přislíbil, že vybuduje potřebnou infrastrukturu. Čínská vláda má zájem, aby firmy investovaly do inovací. Spustila proto program nazvaný Domácí inovace. Při veřejných zakázkách na moderní technologie dává přednost tuzemským společnostem. To se samozřejmě nelíbí zahraničním výrobcům, kteří tvrdí že jde o nespravedlivou bariéru. Ze studie BCG však vyplývá, že vládní podpora není tím hlavním motorem faktu, že se stále více prosazují čínské inovace. Zásadní roli hraje přesvědčení, že inovace rozhodují. „V Asii vládne podobná atmosféra jako v západní Evropě před 40 lety. Asijské firmy mají vize a dravost,“ domnívá se Buchar. To ostatně dokreslují i výsledky ankety BCG. Na otázku, zda jsou inovace rozhodující pro ekonomický růst, odpovědělo v Číně kladně 95 procent manažerů, v Jižní Americe 90 procent ředitelů a v Indii 89 procent. V USA to bylo „pouze“ 72 procent respondentů. Zástupci čínských společností v 88 procentech konstatovali, že tento rok zvýší investice do inovací, zatímco v USA má větší rozpočet na inovace připraveno jen 48 procent manažerů. „Posunujeme se do etapy, kdy inovační centra budou více diverzifikovaná po světě, nejen v USA, západní Evropě a v Japonsku,“ tvrdí Andrew z BCG. Z letošního žebříčku nejinovativnějších firem vypadlo několik amerických zástupců, kteří tradičně bodovali – 3M, Starbucks nebo eBay. „Tyto firmy se v současnosti zaměřují na interní změny. Například Starbucks hodně investoval do expanze na nové trhy, nyní spíše konsoliduje. Myslím, že tyto společnosti mají potenciál, aby se mezi ty nejinovativnější vrátily,“ domnívá se Buchar.

Těžké časy pro banky Z předních míst žebříčku nejinovativnějších firem světa zmizely finanční domy. Nejlépe se mezi bankami umístil JPMorgan, kterému patří 39. příčka. „Bankovnictví to nyní nemá jednoduché, je populární zpochybňovat základní právo bank dosahovat růstu zisku a hodnoty akcií. Tyto tendence jsou pro rozvoj odvětví velmi nebezpečné,“ říká Martin Buchar. Bankám je kladena vina za krizi a hledají se způsoby, jak sektor více regulovat a danit. Inovace ale i do budoucna budou pro banky důležité. „Budou se týkat hlavně distribuce. Dříve banky přicházely se stále novými produkty. Systém je však až příliš komplikovaný. Dnes se proto část z nich snaží o jednoduchost a transparentnost,“ vysvětluje Buchar. Někteří ekonomové tvrdí, že asijské firmy mají oproti konkurenci ze Západu nespornou výhodu. Západní firmy totiž musejí přijít se skutečnou novinkou, aby přitáhly pozornost zákazníků. Rozvíjející se trhy rostou rychle, a proto je na nich dostatek příležitostí pro byznys založený na metodě pokus omyl. „V USA potřebujete něco revolučního, abyste podstatně zvýšili tržby,“ konstatoval William Bao Bean, partner šanghajské společnosti Softbank China India Holdings. „V Asii nepotřebujete dělat revoluci. Je tam ovoce, které visí nízko,“ dodává. Martin Buchar je ale přesvědčen, že z této výhody mohou těžit i západní firmy „Trhy jsou otevřené,“ říká. Ekonomové upozorňují, že s rozvíjejícími se trhy je spojena také řada negativ. Je pravdou, že do těchto částí světa směřují investice do inovací, na druhé straně ale stále 45 procent ze čtyřmiliardové populace v Asii žije za méně než dva dolary na den. Průměrný příjem v Asii se pohybuje na 40 procentech průměrného příjmu ve světě a mnoho asijských vlád nelze považovat za demokratické. Jenže investoři hledí hlavně na lukrativní příležitosti na trzích. A těch je v rozvíjejících se zemích dostatek. Své o tom ví i Warren Buffett. Jeho podíl v čínské automobilce BYD, za který zaplatil 230 milionů dolarů, měl na konci loňského roku hodnotu dvě miliardy dolarů.

* BOX Co je inovace Schopnost subjektu vytvářet určitou změnu v produkci, v procesech nebo v organizaci, která vyústí v přidanou hodnotu. V praxi tato hodnota může představovat nejen zavedení nového výrobku nebo vylepšení již zavedeného, ale v oblasti služeb například i změnu zaběhnutých systémů či procesů. TABULKY Top ten (Nejinovativnější firmy) 1. Apple 2. Google 3. Microsoft 4. IBM 5. Toyota 6. Amazon.com 7. LG Eletronics 8. BYD Company 9. GE 10. Sony Pozn.: Žebříček sestaven na základě odpovědí respondentů a hospodářských výsledků firem v posledních třech letech Pramen: BCG Top Five (Nejinovativnější pětka z každého oboru) Finanční služby 1. Goldman Sachs 2. HSBC 3. JPMorgan Chase 4. Citigroup 5. ING Farmacie a biotechnologie 1. Pfizer 2. GlaxoSmithKline 3. Bayer 4. Novartis 5. Merck Technologie a telekomunikace 1. Apple 2. Google 3. Microsoft 4. IBM 5. Cisco Zábava a média 1. Walt Disney 2. Sony 3. Apple 4. News Corporation 5. Google Spotřební zboží 1. Apple 2. Procter & Gamble 3. Unilever 4. Sony 5. Samsung Automobily 1. Toyota Motor 2. Ford 3. Volkswagen 4. BMW 5. Honda Průmysl a výroba 1. General Electric 2. Siemens 3. 3M 4. Toyota 5. Boeing Retail 1. Wal-Mart 2. Amazon.com 3. Target Corporation 4. Fast Retailing Company 5. Tesco Energetika 1. BP 2. Royal Dutch Shell 3. E.ON 4. Exxon Mobil 5. Chevron Cestovní ruch 1. TUI Travel 2. Hilton Hotels 3. Marriott International 4. Starwood Hotels & Resorts 5. Virgin Group Pozn. Žebříčky sestaven na základě odpovědí respondentů Pramen: BCG *

Nováčci Firmy, které se v žebříčku nejinovativnějších firem světa umístily letos poprvé Firma* Pořadí* Odvětví* Země BYD* 8* automobilový průmysl* Čína Fast Retailling Company* 27* retail* Japonsko Haier Eletronics* 28* spotřební průmysl* Čína Oracle* 40* IT* USA Petrobras Brasileiro* 41* energetika* Brazílie China Mobile* 44* IT* Čína HTC* 47* IT* Tchaj-wan Pramen: BCG

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče