Vzorový projekt pro Dolní Moravu

31. října 2005, 00:00 - (red)
31. října 2005, 00:00

LIKVIDACE STARÝCH EKOLOGICKÝCH ŠKOD Nebezpečné pozůstatky dávné těžby, hrozba úniku jedovatých látek, kontaminovaná zemina. O nutnosti likvidace starých ekologických škod se hodně mluví, ale praktické kroky váznou často na nedostatku peněz. Cestu ukazuje případ biosférické rezervace na jižní Moravě.

Zdroje pitné vody nejsou ohrožené jen na Hodonínsku, ale i v jiných lokalitách. foto: MND

LIKVIDACE STARÝCH EKOLOGICKÝCH ŠKOD Nebezpečné pozůstatky dávné těžby, hrozba úniku jedovatých látek, kontaminovaná zemina. O nutnosti likvidace starých ekologických škod se hodně mluví, ale praktické kroky váznou často na nedostatku peněz. Cestu ukazuje případ biosférické rezervace na jižní Moravě.

Území v dolním toku řeky Moravy má reálnou šanci, že se brzy zbaví ekologické zátěže z dávné těžby ropy. Projekt, který vznikl z iniciativy těžební společnosti Moravské naftové doly (MND), zatím počítá s odstraněním 16 sond a definitivním vyčištěním půdy v jejich okolí. S financováním pomůže Evropská unie a možná i Státní fond životního prostředí. Nejméně deset procent celkových nákladů však zaplatí právě MND.

Žádost o dotaci na projekt, který má všechny znaky tolik propagovaného PPP (public private partnership), předložila obecně prospěšná společnost Biosférická rezervace Dolní Morava. Společnost vznikla před rokem a k zakládajícím členům patří kromě ekologických institucí (ministerstvo životního prostředí a Český svaz ochránců přírody) i hospodářské subjekty: konkrétně Lesy ČR, MND a Okresní hospodářská komora Břeclav. Letos v červenci projekt likvidace starých zátěží schválilo ministerstvo životního prostředí a nyní ho s žádostí o dotaci z Operačního programu Infrastruktura posílá do Bruselu. „Je to úspěch, jedna z našich priorit. Vyčištění a rekultivace toho území je nezbytnou podmínkou pro jeho další rozvoj,“ vysvětluje ředitel obecně prospěšné společnosti Jan Vybíral.

STOLETÉ DĚDICTVÍ

Náklady na odstranění škod, které vznikly v důsledku dřívějšího hospodaření důlních i jiných podniků, lze v rámci celé republiky odhadnout na více než stovku miliard korun. Sanace ale postupují pomalu, stát na ně za posledních patnáct let věnoval jen něco málo přes 20 miliard korun (viz Profit č. 13/2005). Po převodu kompetencí na kraje navíc očekává, že se o vyčištění většiny pozemků postarají kraje a soukromí vlastníci.

V jihovýchodním cípu republiky se i dosud o sanaci starých opuštěných vrtů a dalších reliktů původní těžby nejvíc staraly Moravské naftové doly. Tato soukromá firma, která dnes na Hodonínsku těží ropu a zemní plyn, od roku 1994 (kdy zahájila svou činnost) zlikvidovala celkem 149 starých vrtů a sond, náklady dosáhly téměř sto milionů korun. Přestože tyto škody svojí činností nezpůsobila, na odstranění těchto pozůstatků staré důlní činnosti už z vlastních prostředků věnovala nejméně 17 milionů korun.

„Více než kdo jiný si uvědomujeme, jakou hrozbu tyto ekologické zátěže představují, a proto se aktivně podílíme na jejich likvidaci,“ vysvětlují představitelé MND. Průzkumy pro těžbu ropy a zemního plynu se v oblasti Hodonínska a na Břeclavsku prováděly už na počátku minulého století. Staré vrty a sondy, které po nich zbyly, zůstaly bez jakéhokoli zabezpečení na místě. Tato praxe pokračovala v mírnějším měřítku i později. Například v padesátých a šedesátých letech, kdy ještě neexistovaly pro uzavření vrtů postupy, které by definitivně a s konečnou platností zabránily, aby z nich neunikaly jedovaté plyny a ropa. Zkorodované součásti vrtů, které už dávno nemají žádného majitele, jsou podle odborníků velkou hrozbou. Nejen ekologickou, ale i mezinárodní. Pokud by ropné látky nebo jedovaté plyny pronikly do podzemních vod, ohrozí zdroje pitné vody nejen na Moravě, ale i v sousedním Rakousku a na Slovensku,“ říká Milan Adámek z ministerstva průmyslu (viz Profit č. 9/2005).

SKRYTÉ HROZBY

Zdroje pitné vody nejsou ohrožené jen na Hodonínsku. S podzemím zamořeným chemikáliemi se potýkají území spojená s těžbou uranu. Například ve Stráži pod Ralskem se v rámci těžby napumpovalo během dvaatřiceti let do čtvrtkilometrové hloubky na pět milionů tun kyseliny sírové. Dnes je tam kyselinou a dalšími nebezpečnými látkami - rozpuštěnými solemi uranu a jiných kovů - zamořeno na 24 čtverečních kilometrů. Stát si už spočítal, že na vyčištění této a dalších „uranových“ lokalit bude potřebovat do roku 2035 téměř 67 miliard korun (viz Profit č. 11/2005).

Povodně v roce 2002 ukázaly, jaké „poklady“ může voda vyplavit v okolí některých chemiček. Skrývají je nejen areály závodů, jako jsou Spolana či Spolchemie, ale často i bezprizorní a dosud nezmapovaná kalová jezírka, do nichž léta tekly odpady z výroby. „Zkoumáme, které chemikálie se vyskytují v malých lagunách mezi chemičkou a Litvínovem,“ řekl předloni jeden z účastníků tohoto průzkumu. O své práci přitom mluvil bezmála jako o tajném poslání (viz Profit č. 10/2005).

POŘADÍ PRIORIT

Počet lokalit, v nichž bude potřeba odstranit ekologické škody, jež vznikly před listopadem 1989, se odhaduje zhruba na devět tisíc. Na odhad potřebných finančních prostředků si však dosud nikdo netroufl. Průzkumné práce, které předběžně zmapovaly rozsah škod, zatím proběhly jen u tisícovky vytipovaných lokalit (viz Profit č. 13/2005).

Česká republika věnovala během posledních patnácti let na likvidaci starých ekologických zátěží něco málo přes 22 miliard korun. Většinu z nich zaplatil Fond národního majetku. Tato instituce, zřízená, aby vyrovnala staré závazky z peněz, které utrží za privatizaci, přesto dosud eviduje dalších zhruba 200 smluv, v nichž garantuje několikanásobně vyšší částku. Fond letos končí. Jeho závazky - garance za dalších 150 miliard korun, přebírá ministerstvo financí (viz Profit č. 12/2005).

Tyto výdaje ovšem nejsou zdaleka jediné, které ještě přijdou. Fond má až na výjimky smlouvy jen s podniky, které se privatizovaly ve druhé vlně. Většina firem z první vlny nebo mnozí restituenti jsou odkázáni na to, aby si peníze sehnali jinde. Stejně jako kraje, na které stát přehodil zodpovědnost za vyčištění zdrojů pitné vody nebo pozemků „bez majitele“. O podporu mohou žádat z českých dotačních titulů nebo nově i z evropských fondů. Kromě již zmíněného Operačního programu to může být například program Reality. Vypořádání se se starými ekologickými zátěžemi je výzva pro všechny, bez ohledu zda jde o občany či společnosti. MND jsou v tomto případě příkladem, když věnují nemalé úsilí i finanční prostředky likvidaci ekologických zátěží, které nezpůsobily. Zde je třeba podotknout, že MND v rámci geologického průzkumu i těžby uhlovodíků plně respektuje současné náročné ekologické požadavky a vnitropodnikové ekologické normy jsou často přísnější než normy vyžadované právními předpisy. Z uvedeného je patrné, že MND je společnost, které záleží na budoucnosti regionu.

Projekt likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu, který vznikl z iniciativy těžební společnosti MND, vyčistí území Biosférické rezervace Dolní Morava, kvartér řeky Moravy a přilehlé oblasti. Odstranění starých sond, vrtů a dalších pozůstatků dávné důlní činnosti se bude financovat s využitím podpory z Operačního programu Infrastruktura, Priorita č. 3. Projekt dál počítá i s dotací a půjčkou ze Státního fondu životního prostředí. Nejméně desetinu nákladů zaplatí MND. Společnost MND patří k nejvýznamnějším firmám regionu, a proto chce udělat vše pro odstranění stávajících rizik a zabránění vzniku nových. Seriál o ekologických škodách, který vycházel v týdeníku Profit v únoru a březnu tohoto roku, vznikl rovněž z její iniciativy. 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče