Vzorem je hlavně Rakousko

07. července 2004, 00:00 - PETR HAVEL
07. července 2004, 00:00

ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ Základní klientelou agroturistických farem v zahraničí jsou rodiny, přičemž podle ubytovací kapacity žijí na farmě v jednom termínu obvykle tři až čtyři rodiny.

ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ

Základní klientelou agroturistických farem v zahraničí jsou rodiny, přičemž podle ubytovací kapacity žijí na farmě v jednom termínu obvykle tři až čtyři rodiny.

Mezi klientskou rodinou a poskytovatelem služeb je obvykle velmi volný vztah, rekreanti se dokonce podle svého zájmu podílí na některých činnostech na statku. Rodiny se většinou na farmu, kde již jednou strávily svou dovolenou, pravidelně vracejí, protože prostředí a okolí farmy na ně působí uklidňujícím dojmem. Ani aktivněji založení rekreanti ale nepřicházejí na farmách zkrátka. Jednou z možností jsou srubové oblasti, většinou v bezprostřední blízkosti lesa, kde se žije zálesáckým způsobem (táborničení, lov ryb, možnost myslivosti hlavně pro muže). „Agroturistické farmy lze ale také pojmout jako sportovní areály - to je nyní v Evropě trendem. V takových areálech jsou součástí nabídky služeb třeba bojové hry se slepými náboji (zejména pro pány) nebo asijské bojové hry (aikido, sumo, karate, atd.). Existuje i zázemí pro dámy s možností ryze dámských zábav - módní přehlídky, aerobik, přednášky o dietách, zdravotních návycích, líčení a kosmetika, výroba ozdob pro domácnost - aranžování květin, potisk, výšivky, drhání a tak dále,“ líčí spektrum nabídky možných doprovodných služeb Ivo Šašek, místopředseda sdružení Šance pro jihozápad, které se v ČR rozvojem agroturistiky a venkovských aktivit zabývá.

RAKOUSKO

Základní inspiraci pro rozvoj a spektrum nabídky služeb na agroturistických farmách by mělo České republice poskytnout Rakousko. Jde jednak o zemi s obdobnými tradicemi jako Česká republika, jednak má také podobný geografický profil a kromě toho je Rakousko sousedním státem, s nímž lze řadu projektů koordinovat a využít v tamějším podnikatelském prostředí již získaných zkušeností. „Rakousko navíc patří mezi šest turisticky nejvyspělejších zemí světa,“ říká Ivo Šašek. Příjem z cestovního ruchu na tvorbě HDP se tam pohybuje mezi 10 a 15 procenty. „Ještě nedávno představovala venkovská turistika a agroturistika nejslabší článek rakouského turistického průmyslu. V poslední době se však stala dovolená na zemědělských farmách velmi významnou součástí rakouské turistiky. Stát totiž tyto aktivity cíleně podporuje,“ konstatuje Šašek. Na jednu rakouskou farmu poskytující ubytovací služby vychází v průměru asi pět lůžek. Ministerstvo zemědělství a místní vlády poskytují dotace pro farmy s ubytovací kapacitou do deseti lůžek. Pronájem do deseti pokojů lze provozovat bez ohlášení živnosti.

SLOVENSKO

Jestliže se v České republice agroturistika v evropském slova smyslu teprve rozvíjí, pak situace na Slovensku je oproti nám ještě o něco horší. Podle poradkyně pro rozvoj agroturistických aktivit a bývalé šéfky odboru venkovské turistiky na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR Marie Stříbrné evidoval v loňském roce Slovenský zväz vidieckého turizmu a agroturizmu okolo 90 ubytovacích zařízení s lůžkovou kapacitou cca 3000 lůžek. Problematikou venkovské turistiky se přitom na Slovensku zabývá Ministerstvo pôdohospodárstva, včetně poskytování finančních podpor. Agroturistické farmy ale na Slovensku prakticky nenajdete. „Zatímco v ČR jde skutečně o malé ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí, na Slovensku jsou ve venkovské turistice a agroturistice hlavně využívány rekreační objekty bývalých státních statků, JZD a internáty či domovy středních odborných zemědělských a potravinářských učilišť - jedná se tedy především o hromadná ubytovací zařízení, někdy is kapacitou nad 100 lůžek,“ konstatuje Stříbrná.

NIZOZEMÍ A ŠVÝCARSKO

Systémově je pojata agroturistika také v dalších zemí Evropské unie, například v Nizozemí nebo Švýcarsku. Na farmy jsou organizovány autobusové zájezdy s turisty, pojaté jako exkurze do výroby zejména mlékárenských produktů. Přímo na farmě pak je možné zakoupit na místě vyráběné sýry, máslo, domácí pečivo pečené v peci a samozřejmě drobné upomínkové předměty hromadně vyráběné a distribuované jednotlivým aktérům pro prodej turistům. Dalším fenoménem jsou takzvané koňské farmy, využívané zdaleka nejen jako léčebné pobyty k hipoterapii. „Například jsou ve Švýcarsku uskutečňovány týdenní pobyty lidí z měst, kteří kydají hnůj, hřebelcují koně, sečou trávu, dělají sena, aby si takzvaně vyčistili hlavu od byznysu,“ upozorňuje Šašek.

ilustrační foto: Oesterreich Werbung

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče