Vzniká nová generální prokuratura

25. května 2012, 12:13 - Jan Hrbáček
25. května 2012, 12:13

Staré časy se vracejí. Nejvyšší státní zastupitelství chce čím dál víc zasahovat do vyšetřování, říká pražský vrchní žalobce

Hledat důvody pro odvolání, když nejsou, je těžké. „Přijde klidně i třetí návrh na moje sesazení a lhůta se bude neustále prodlužovat, dokud mě neodvolají,“ myslí si pražský vrchní zástupce Vlastimil Rampula. Zároveň upozorňuje na některé kroky vedení státního zastupitelství, které zavánějí snahou ovlivňovat vyšetřování případů podle toho, jak se to hodí.

Jak se člověku přihodí, že se stane nepřítelem justice „číslo jedna“?

To je rozhodně zajímavá otázka, nicméně já se jím rozhodně necítím.

Chce vás odvolat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Tušíte, kde se vzala taková animozita a co vám konkrétně vytýkají?

Důvodem, proč se o mně tolik mluví, je Zemanův návrh na mé odvolání, který byl medializován dříve, než doputoval 9. března na ministerstvo spravedlnosti. Nejvyšší státní zástupce mi vytýká, že jsem porušil Ústavu tím, že jsem údajně uzavřel mezinárodní smlouvu, k čemuž jsem nebyl oprávněn. Šlo o dohodu o vzájemné spolupráci s městskou prokuraturou v kazašské Astaně. Je to úkon zcela běžný na úrovni jakýchkoli úřadů, jakýsi džentlmenský akt, a je proto celkem kuriózní, že jsem tím údajně porušil Ústavu. Navíc proti tomuto argumentu svědčí posudek, který si ministerstvo nechalo následně v rámci správního řízení zpracovat.

Co vám ještě Pavel Zeman zazlívá?

Prý jsem se nechoval hospodárně, když jsem nechal pro tento úřad vytvořit logo.

Kolik stálo?

Dvacet tisíc. To je suma, která se pohybuje pod cenovou hranicí obvyklých grafických prací. Autor to bral spíš jako prestižní záležitost než jako byznys. Vždyť mnohem více tady zaplatíme za toaletní papír. Dále je mi vytýkáno, že jsem naše specialisty vyslal na cestu do Mnichova. Do německy hovořících zemí jezdíme každý rok v rámci výměny zkušeností. Máme s generálními prokurátory spolkových zemí Německa a Rakouska velmi dobrou spolupráci. Zákon mi přitom výslovně ukládá, abych se o zvyšování kvalifikace státních zástupců a rozšíření odbornosti staral.

Neříkejte, že v návrhu nelze najít jiné, mnohem vážnější argumenty…

Řeší činnost konkrétních státních zástupců, že v některých konkrétních věcech podle názoru Nejvyššího státního zastupitelství nepostupovali tak, jak by postupovat měli. Musím říct, že v převážné většině se ten návrh nezakládá na pravdě. Je pravdou, že některé body beru jako kritiku činnosti státních zástupců i já, a také jsem ty věci řešil.

O co konkrétně šlo?

Například o to, že nevykonali v zákonem stanovené lhůtě takzvanou dozorovou prověrku. Ano, zákon ji ukládá, ale to je model pro jiný stupeň státního zastupitelství. Naši dozoroví žalobci mají u sebe spis neustále a dozor provádějí permanentně, komunikují s policií. I když ta činnost není formálně dokladována písemnou prověrkou, je dokladována dnes a denně konkrétními úkony. Ale tato záležitost je kladena za vinu mně.

Nedávno u vás proběhla policejní razie kvůli úniku citlivého dokumentu v kauze Pandury. Není pro státní zástupce pracující na závažných případech problém, že jim někdo prohledává počítače? Necítí nátlak, nebojí se rozhodovat?

Myslím si, že podmínky mají nezvykle dobré oproti jiným státním zastupitelstvím, mají pro práci prostor a podporu. Nejen já, ale celý úřad je ze strany Nejvyššího státního zastupitelství terčem dohledových postupů a úkonů delší dobu. Nálady na úřadě jsem vnímal tak, že to je kvůli tomu, že nejvyšší státní zástupce bojuje se mnou, a proto to dopadá i na ně. Ale teď už se situace obrací. Vnímám to tak, že ty aktivity překračují všechny meze a úřad se kvůli tomu celkem stmeluje. Převážná většina lidí za mnou stojí a vnímá to jako účelovou záležitost. I já to tak rozhodně vnímám.

Mají s vámi problém jenom Zeman s Pospíšilem, nebo ještě někdo jiný ze struktur státního zastupitelství?

Návrh na mé odvolání podal nejvyšší státní zástupce, který ale k němu nemohl od doby od svého jmenování získat potřebné informace. Nastoupil do funkce 1. ledna a už 9. března podal návrh na odvolání. Ode mne si žádné informace nevyžádal.

Naznačujete, že má za sebou nejvyšší státní zástupce nějakého našeptavače, řekněme oblíbeným slovníkem posledních let justičního kmotra?

Určitě, já to tak vnímám. Protože informace, které jsou v návrhu na mé odvolání, vycházejí ze spisových materiálů, z informací, které Nejvyšší státní zastupitelství nastřádalo v dobách minulých. To znamená, že mu ty informace někdo musel zabalené předat. Já bych to jako manažer takhle nikdy neudělal. Abych postupoval, aniž s tím člověkem promluvím, nastíním mu svoji vizi o směřování úřadu, o komunikaci, řeknu „hodláš akceptovat můj postoj, nebo nehodláš“. Bez tohoto standardního manažerského postupu přitom nejvyšší státní zástupce podal návrh na mé odvolání s tím, že není spokojen s mou prací. To vnímám jako velmi nestandardní krok. On to jen podepsal, samotný návrh evidentně zpracoval někdo jiný.

Nemohou pokusy o vaše odvolání souviset s připravovanou snahou na vytvoření speciální protikorupční vyšetřovací sekce na Nejvyšším státním zastupitelství?

Ono se poslední dobou řeklo mnoho nepravd. Na mou hlavu se snesla kritika, že bráním vyšetřování korupčních kauz. Za prvé, my nevyšetřujeme, ale dozorujeme práci policie. Hlavně však nedozorujeme trestné činy korupčního charakteru, nýbrž máme úzkou specializaci na trestné činy závažné hospodářské a finanční kriminality.Korupci dozorují podle trestního zákoníku okresní státní zastupitelství, pouze případy s vyšší právní kvalifikací dozorují kraje a v Praze městské státní zastupitelství. Pokud se říká, že naše státní zastupitelství brání vyšetřování korupčních kauz, že tady něco nefunguje a je potřeba udělat speciální orgán přímo pod „nejvyšším“, tak to není pravda. My totiž děláme, jak už jsem říkal, pouze závažnou hospodářskou kriminalitu. Vím, že se připravuje odbor specializovaný pouze na korupci, ale je to v legislativních plenkách. Problém je, že sílí snahy o něco jiného – o zrušení vrchních státních zastupitelství. A tím by se pohnula příslušnost k dozoru ke všem věcem. Buď by to pak vyšetřoval specializovaný útvar, anebo místně příslušné státní zastupitelství. Vnímám velmi intenzivně snahy o ponechání pouze třístupňové soustavy a zrušení vrchních zastupitelství. Zůstalo by pouze Nejvyšší zastupitelství, kraje a okresy. To zaběhlé a funkční by se zrušilo. Při této vizi je pak poněkud asymetrická a bizarní snaha ponechat naopak vrchní soudy. Zastánci těchto změn argumentují jen tím, že čtyřstupňová soustava je pro Českou republiku luxus. Přitom má historické kořeny už v Rakousko-Uhersku a Československé republice a funguje. Čas ukáže, jak je tento návrh životaschopný.

Takže když nemůžeme odvolat Rampulu, zrušíme vrchní státní zastupitelství?

Také to tak mohu vnímat. Terčem nejsem jen já, ale celý úřad. Je tady snaha tento úřad diskreditovat, že je nefunkční, zbytečně velký a že je lepší ho rozpustit. Můžeme se hypoteticky domnívat, že snaha učinit mě nekompetentním, odvolat, není tou lavinou. Z návrhu věcného záměru zákona z dílny Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá snaha o zavedení prvků generální prokuratury. Jde o snahu „nejvyššího“ sahat do jakýchkoli dozorovaných věcí až na úroveň okresu. O možnost dávat pokyny v konkrétních případech, což v současné době jako čtvrtý stupeň státního zastupitelství nemůže. To teď může v rámci takzvaného naddohledu činit vrchní státní zastupitelství, ovšem jen v omezené míře. Jde o to, dosáhnout kamkoli a nařídit jakékoli kroky.

To trochu zavání návratem ke starým časům.

Ono to tak vypadá a takový pohled podporuje i Nejvyšší státní zastupitelství. Samo prezentovalo, že bude v míře větší než obvyklé než doposud využívat institutu kontroly skončené věci. Jedná se o oprávnění, které bylo do zákona vsunuto v době, kdy nejvyšší státní zástupkyní byla Marie Benešová. Kdy se koncept nezávislosti rozhodování státních zástupců, zavedený do zákona v roce 1994, postupně obohacoval o možnosti „nejvyššího“ zasahovat do skončených věcí a umožňoval „nejvyššímu“ říct, že to, co bylo provedeno, je špatně, pojďme se na to podívat znovu. Byla tím nabourána určitá právní jistota. V minulosti byly tyto kontroly čas od času v odůvodněných případech uplatňovány. Po nástupu nového nejvyššího státního zástupce, jeho náměstků a nových ředitelů odborů je tento institut využíván mnohem hojněji. Máme tady další podobnou možnost, další určitý prvek nedůvěry v rozhodování žalobců, a tím je přezkoumání pravomocných usnesení o zastavení či postoupení věci. Státní zástupce rozhodne, že věc zastavuje, poškozený podá stížnost, o níž rozhoduje nadřízený žalobce. Toto pravomocné rozhodnutí ještě přezkoumává Nejvyšší státní zastupitelství, a teprve až rozhodne, může si být někdo jistý, že rozhodnutí je konečné. To je absolutní nedůvěra ne v jeden, ale ve dva stupně státního zastupitelství. Nevidím přitom žádné snahy prvek, který zasahuje do nezávislosti rozhodování státních zástupců, vypustit. Teď naopak vnímám snahy přezkoumat mnohem více věcí.

S olomouckým vrchním státním zástupcem je ale vedení zřejmě spokojeno, do jeho jurisdikce celkem nepatřičně například svěřilo případ údajné korupce v případu nákupů armádních vozidel Tatra…

Tamní kolega je s nimi „na jedné lodi“. Určitě se chová profesionálně stejně jako já, jen není terčem snahy o odvolání.

Prosakují k nám informace, že ministr se vás chystá skutečně „zaříznout“ a důvod se najde stůj co stůj. Jaké kroky v takovou chvíli učiníte?

Zajímavý krok učinil před časem nejvyšší státní zástupce. Chtěl bych jeho informace upřesnit. Konstatoval, že rozšíří návrh na mé odvolání proto, že jsem dal kolegyni pokyn, aby si při vyhlášení rozsudku ponechala lhůtu na opravné prostředky. (Jde údajně o zásadní zásah do vyšetřování vytunelované kauzy IPB. Na odvolání má přitom právo každý žalobce, stejně jako na zákonnou dobu na rozmyšlenou. – pozn. red.). Jenže já jsem se poté, co mi byl návrh doručen, dozvěděl, že podal úplně nový! Lhůta na rozhodnutí o prvním návrhu uplynula 9. června. A tentýž den mi byl doručen druhý zmiňovaný návrh a současně rozhodnutí, že se oba návrhy slučují a lhůta na rozhodnutí se prodlužuje o šedesát dnů. Domnívám se, že není vyloučeno, že přijde i třetí návrh. Spis, na jehož základě byl podán druhý návrh, má přitom Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici už od 30. března. Tak se ptám, proč nejvyšší státní zástupce otálel až do 9. června, respektive do 6. června, kdy jeho návrh dorazil na ministerstvo spravedlnosti, aby mně byl doručen přesně v den vypršení limitu na rozhodnutí o návrhu prvním? A hned si odpovídám: aby se prodloužila lhůta pro rozhodnutí na mé odvolání. Myslím si, že kdyby tento druhý návrh nepadl, ministerstvo by muselo rozhodnout. Nedomnívám se a nikdy bych si ani nedovolil myslet, že by byli nejvyšší státní zástupce s ministrem domluveni. Nikdy (úsměv).

Jak se tedy budete bránit, když budete odvolán?

Protože se jedná o správní řízení, odvolal bych se případně k rozkladové komisi ministerstva spravedlnosti. Odborníci, kteří na ministerstvu nepracují, by pak posoudili, jestli je ono rozhodnutí správné. Předesílám ale, že konečné slovo má opět ministr spravedlnosti

vrchní státní zástupce

Vlastimil Rampula

* V letech 2005 až 2007 pracoval na Nejvyšším státním zastupitelství v odboru závažné hospodářské kriminality zabývajícím se nejsložitějšími případy ekonomické trestné činnosti.
* Šéfem pražského vrchního státního zastupitelství je Rampula od února roku 2007, kdy nahradil Jiřího Kulvejta odvolaného tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). Ten si od jmenování Rampuly sliboval razantnější přístup v postihování hospodářské kriminality a korupce.
* V prosinci roku 2010 organizace Transparency International jako jeden z kroků, které by měly navrátit důvěru lidí ve státní zastupitelství, požadovala odvolání Rampuly a tehdejší šéfky olomouckého vrchního státního zastupitelství Mileny Hojovcové. Rampula a Hojovcová byli podle Transparency International lidé loajální bývalé nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké a ne vždy rozhodovali nestranně.
Pramen: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče