Vyznačte stezku svým hostům

04. února 2008, 00:00 - Marcela Honsová
04. února 2008, 00:00

TURISTICKÉ TRASY - V zahraničí majitelé restaurací a penzionů, které leží podél turistických tras, automaticky přispívají na jejich údržbu. Čeští podnikatelé si naopak jen pozvolna uvědomují, že projeté lyžařské stopy nebo značená cyklostezka jim přinášejí větší výdělek.

Leží vaše ubytovací či stravovací zařízení stranou všech cest? Nevede kolem pěší, cyklo, lyžařská či jiná turistická trasa? Pak máte minimálně odhadem o třetinu menší obrat. Mít penzion, hotel či hospodu podél turistických tras je mnohem výhodnější.

„Cyklostezky kolem hotelu nám samozřejmě přinášejí veliký nárůst příjmů. Jezdí k nám i autobusové zájezdy klientů z Německa či Ameriky, ale hlavně individuální čeští turisté, a ti mají většinou kola. Navíc máme před hotelem venkovní posezení, a to využívají cyklisté, kteří jen projíždějí. Jejich stravování u nás dělá tak třicet procent obratu navíc,“ vypočítává Marcus Hauser z Lesního hotelu Peršlák u Nové Bystřice.

Podél hotelového areálu, který vznikl rekonstrukcí bývalých kasáren pohraniční stráže u rakouské hranice, vedou dokonce čtyři cyklotrasy. Jedna je mezinárodní Greenways Praha - Vídeň. Jak říká Hauser, hotelu nahrálo, že v době, kdy se vytyčovala její trasa, byl široko daleko jediným zařízením, které nabízelo stravování i ubytování. „Měli jsme v devadesátých letech veliké štěstí. Ani jsem si tenkrát neuvědomoval, jak cyklotrasa hotelu prospěje.“

Hlavně cykostezky rostou jako houby po dešti

Hauser potvrzuje názor většiny provozovatelů hotelů, penzionů, restaurací či jenom hospůdek, že turisté, kteří se dnes pohybují po turistických stezkách pěšky, na kole, kolečkových bruslích, na lyžích či dokonce na koních, přinášejí zisk. Předseda Klubu českých turistů Jiří Stráský tvrdí, že zaznamenávají v poslední době zájem podnikatelů o to, aby kolem jejich ubytovacího či stravovacího objektu vedla značená stezka. Ovšem klub se stará především o udržování tras, nikoli o jejich vytyčování.

„Cesty, hlavně pro kolaře, vznikají zásluhou mnoha orgánů. Jejich iniciátory jsou nejčastěji obce i města, uskupení obcí, občanská či zájmová sdružení, jejichž členy jsou i podnikatelé. Ovšem jestli si myslíte, že tyto iniciativy je třeba podněcovat, tak se mýlíte. Je takový boom cyklistiky, že by nám vyznačili celou republiku,“ uvádí Stráský s tím, že se těžko shánějí peníze na udržování stezek. Klub turistů dostal letos stejně jako loni ze státního rozpočtu 7,7 milionu korun, a ty stačí jen na údržbu, kterou dělají dobrovolníci vlastně jenom za cesťák.

Nebývalý nárůst cyklotras dokazuje jejich současná délka. Zatímco před čtyřmi roky jich Českem vedlo 12 tisíc kilometrů, nyní už jich je 35 tisíc kilometrů. Může se stát, že za rok jich už bude víc než pěších. „Existuje ovšem i druhý směr, rušit nesmyslné cyklotrasy, které vedou po živých silnicích. Přesto jejich počet přibývá a atakují pěší,“ tvrdí Stráský.

Klub turistů určuje, kudy vedou pěší a vodácké trasy, cyklo a lyžařské stezky obvykle navrhují obce či podnikatelé po dohodě s takzvanými radami značení, které spadají pod klub a v Česku je jich kolem třiceti. „Že bychom dovolili odbočení z pěší trasy, která většinou kopíruje historickou síť značení, kvůli hospodě některého podnikatele, to opravdu ne. Ale je-li důvodem vyhlídka, studánka či zřícenina, tak lze o odbočce diskutovat,“ míní Stráský s tím, že podnikatelé mohou s místní samosprávou ovlivňovat především trasy pro kolaře, lyžaře a jezdce na koních.

KDO VYTYČUJE NOVÉ TRASY

Pěší – Klub českých turistů

Cyklistické a lyžařské – obce, sdružení,

zájmové skupiny včetně podnikatelů

Vodácké – Klub českých turistů

Koňské – jezdecká veřejnost, podnikatelé

K budování turistických tras přibírají obce podnikatele

Šéf českých turistů uvádí, že není výjimkou, když obce dají dohromady půl milionu korun i s pomocí místních podnikatelů a nechají vyznačit turistickou trasu. Ale už se o ni nestarají. Za pět let začne chátrat, nebo lidé ukradnou značení. „Líbí se především žluté značky na cyklocestách.“

Na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje založilo 12 obcí sdružení nazvané Čertovo břemeno, které chtělo oblast turisticky oživit a zviditelnit. Jeho členové se rozhodli přilákat do regionu rekreanty a s nimi peníze. Bylo jim jasné, že musí lidem nabídnout nejrůznější aktivity včetně turistických tras. „Nejdříve jsme začali značit pěší, pak cyklo a nyní i lyžařské cesty, kterých máme už 80 kilometrů. Máme i naučné stezky a regionem vedou trasy pochodu Praha - Prčice i zelená cyklotrasa Greenways. Samozřejmě, že hlavně lyžařské stopy musíme projíždět a udržovat. A na to sháníme dotace, vybíráme peníze od obcí i podnikatelů,“ vysvětluje předseda sdružení a starosta Borotína Antonín Brož. Tvrdí, že z peněz zajišťují i reklamu, ta přivede turisty a ti zamíří do místních hotelů a hospod. „Vlastně jim dovedeme klienty, je proto logické, že se finančně podnikatelé podílejí.“

TURISTICKÉ STEZKY V ČR

Pěší stezky – 40 000 kilometrů

Cyklotrasy – 35 000 kilometrů

Lyžařské stezky – 2600 kilometrů

Hipotrasy – 1300 kilometrů

Zdroj: Klub českých turistů

Lyžaři přibrzdí a zvednou zisk

O partnerství mezi veřejnou správou, podnikateli, občanskými iniciativami a širokou veřejností ví své Jaroslav Krejčí, který má na vrcholu Javorné skály na Jistebnické vrchovině celoroční rekreační zařízení Monínec. Původně projížděl lyžařské stopy kolem areálu sám, pak přišli zástupci sousedních obcí i ubytovacích zařízení, aby dojel i k nim.

„Vlastně jsme je vyprovokovali a dohodli se na společném postupu. V Česku jsou podnikatelé, kteří si myslí, že se jich to netýká, a na rozdíl od zahraničí, třeba Rakouska, odmítají přispět. Ovšem, kdybyste odklonil stezku od jejich hospody, pak přijdou, aby se tam vrátila,“ vzpomíná Krejčí, jak dávali dohromady podnikatele. Posléze pochopili, že sami musejí přispět na společnou propagaci i třeba na značení stezek, či vyjíždění lyžařských tras.

V Česku existuje kolem dvou a půl tisíce kilometrů lyžařských tras. Vedou většinou v místech, kudy míří i letní turistické stezky. To je i příklad Monínce, kterému se v zimě zásluhou lyžařských stop zvedl obrat restaurace až stonásobně. V létě už to není tak výrazné, ale i cyklisté, kteří se v rekreačním zařízení zastaví, si už neobjednávají jenom minerálku. Kolaři už dneska prý nejsou chudí batůžkáři.

„Bylo by úzkoprsé se nezapojit. Proto jsme vytvořili partu, která se podílí na údržbě turistických cest. Peníze přinášejí regionu i rekreanti, a ti nás mnohem hůř hledají, když tudy nevede nějaká trasa,“ uvádí Krejčí s tím, že ročně dá na nejrůznější propagační akce včetně úpravy lyžařských stop 20 tisíc korun.

Také Hauser z hotelu Peršlák u Nové Bystřice letos investuje do propojení s cyklotrasou v zahraničí. Spolu s rakouskou obcí Haugschlag zafinancuje postavení lávky a úpravu cesty. „Od hotelu popojedou lidé 150 metrů a už budou za hranicí. Tam se napojí na rakouskou cyklostezku. Přidáme i trochu recese, protože na obou stranách hranice umístíme v životní velikosti postavy finančních celníků z první republiky, kteří budou hlídat suvenýr pro cyklisty, razítko hraničního přechodu Peršlák - Haugschlag,“ usmívá se hoteliér.

Nejenom přírodou nebo za památkami, ale i do sklípků

Jižní Moravou vedou takzvané vinařské stezky. Začaly se budovat před necelými deseti lety ve spolupráci s 280 obcemi. Každá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinných stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníkům se tak nabízí možnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folkloru, vína a památek, a to na dvanáct set kilometrů dlouhé síti cyklistických stezek.

S tím, jak čím dál tím víc lidí usedá na kola a míří za vínem, vznikají ve vinařských oblastech i nová ubytovací a stravovací zařízení. Původní, postavené nad sklípky, už nestačí a nevyhovují současným nárokům.

„Průzkumy ukazovaly, že chybí ubytovací kapacity. Ubytování pro menší počty lidí nad vinnými sklepy je, ale větší komfortnější ne. Nejsou dvoulůžkové pokoje s vyšší úrovní vybavení. Na podzim u nás byli o víkendech hlavně zájemci o víno, ale od dubna už přijíždějí lidé na kolech, kteří spojují sport s návštěvou sklípků,“ říká Zdeňka Hřebíčková z Moravské Nové Vsi. Vsadila na rozvíjející se cykloturistiku a spolu s manželem před půl rokem otevřela penzion Selský dvůr. Tvrdí, že nelituje, a že většina majitelů hotelů a penzionů v obcích jižní Moravy spoléhá na cykloturistiku.

Starostka Moravské Nové Vsi Jana Krutáková tvrdí, že vybudování cyklotras výrazně ovlivnilo nárůst nových podnikatelských aktivit v ubytování a ve stravování. Zatím se ovšem podnikatelé finančně nepodílejí například na propagaci či výstavbě orientačního sytému cyklotras. „Brali jsme to jako podporu turistiky a financovali z obecních zdrojů či grantů. Nicméně nazrává čas a budeme se obracet na majitele a provozovatele hotelů a restaurací, aby se nějak zapojili. Mělo by to být i v jejich zájmu.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče