Výzkum na prvním místě

17. prosince 2009, 13:21 - Michal Zděnek
17. prosince 2009, 13:21

Zesnulý velký ekonom 20. století Paul Samuelson nechápal žádnou doktrínu dogmaticky

V neděli 13. prosince 2009 zemřel v USA ve státě Massachusetts ve věku 94 let zakladatel moderní ekonomie a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Anthony Samuelson. Profesor Samuelson byl intelektuálním gigantem a jeho dílo je monumentální. Způsob, jímž během sedmdesátileté kariéry změnil ekonomii, nemá obdoby. Jeho odkaz je obrovský.

Studium

Paul Samuelson se narodil 15. května 1915 v židovské rodině žijící v malém městě Gary ve státě Indiana. Rodina se brzy odstěhovala do Chicaga, kde navštěvoval střední školu. V šestnácti letech nastoupil na University of Chicago. Říkával, že se ekonomem rozhodl stát 2. ledna 1932, kdy měl první univerzitní přednášku. Jejím tématem bylo dílo britského ekonoma Thomase Malthuse.
V roce 1935, po získání titulu bakaláře, se rozhodl pokračovat ve studiu ekonomie na Harvardově univerzitě. V důsledku politické situace v Evropě se ekonomické katedře Harvardovy univerzity podařilo získat několik zvučných jmen – Josepha Schumpetera, Wassilyho Leontiefa, Gottfrieda Haberlera a Alvina Hansena. Harvardova univerzita se tedy jevila jako dobrá volba.
Poté, co v roce 1941 obhájil disertaci, která znamenala revoluci v oboru, se dalo předpokládat, že se Harvardova univerzita bude snažit si Samuelsona udržet. Opak byl pravdou.

Nejšťastnější rozhodnutí

Nepředložila (ani nechtěla předložit) odpovídající nabídku, a proto se Samuelson přesunul o několik kilometrů dál – na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Profesor Samuelson později vzpomínal, že rozhodnutí přijmout nabídku MIT bylo nejšťastnějším rozhodnutím jeho života. Massachusetts Institute of Technology v té době ani zdaleka nepatřil ke špičkovým institucím ekonomického bádání. Během následujících deseti let se to však změnilo. Z ekonomické katedry na MIT se stalo centrum světového věhlasu – především díky Samuelsonovi. Jeho osobnost přilákala na Massachusetts Institute of Technology mnoho skvělých ekonomů, z nichž někteří později získali Nobelovu cenu. Především je třeba jmenovat Roberta Solowa, George Akerlofa, Roberta Engleho, Lawrence Kleina, Paula Krugmana, Franka Modiglianiho, Roberta Mertona a Josepha Stiglitze.
Paul Samuelson byl znám jako výborný učitel a vtipný řečník. Navzdory své výjimečnosti zůstal skromným člověkem a byl aktivní na MIT i dlouhou dobu po oficiálním odchodu do důchodu v roce 1985.

Rozsáhlé dílo

Samuelsonovo dílo je rozsáhlé, jeho hloubka nedostižná a dopad bere dech. Bylo by těžké najít oblast ekonomie, kterou svou prací zásadně neovlivnil. Zmíním proto jen výčtově to nejpodstatnější. Jeho kniha Foundations of Economic Analysis publikovaná v roce 1947 položila základy moderní, matematizované ekonomie. Tato kniha ovlivnila několik generací studentů ekonomie.
V mikroekonomii je mimo jiné autorem teorie odhalených preferencí. Jako první začal používat nástroje komparativní statiky a dynamiky. Do neoklasické teorie uvádí koncept veřejných statků. Byl jedním z otců moderní teorie produkce, charakterizoval nákladovou funkci, jak ji dnes používáme. Slavná je jeho práce na téma teorie kapitálu a technického pokroku. Spolu s Robertem Dorfmanem a dlouholetým kolegou z MIT Bobem Solowem publikovali klíčovou studii o lineárním programování. Je autorem mnoha důležitých příspěvků v teorii mezinárodního obchodu. V makroekonomii přispěl k pochopení vztahu mezi nezaměstnaností a inflací. Modely, které sestrojil, tvoří dodnes základ analýzy například v oblasti sociálního zabezpečení. Zásadním způsobem ovlivnil i teorii finanční ekonomie.
Profesor Samuelson je také autorem asi nejznámější učebnice ekonomie všech dob. Poprvé byla publikována v roce 1948 a byla přeložená do 40 jazyků včetně češtiny. Knihy se během 60 let prodalo téměř čtyři miliony výtisků. Mimo svou vědeckou práci byl vyhledávaným komentátorem aktuálních témat hospodářské politiky a v letech 1966 až 1981pravidelným autorem sloupku v časopise Newsweek. Bez nadsázky lze tvrdit, že žádný jiný ekonom neměl pro svůj obor takový význam jako Paul Samuelson.

Debaty s Miltonem Friedmanem

Samuelson byl nejen jedním z nejvýznamnějších akademických ekonomů 20. století. Podílel se však také na tvorbě hospodářské politiky v roli poradce amerických prezidentů Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona. Slavné byly jeho debaty s Miltonem Friedmanem.
Ačkoli spolu v otázkách ekonomie a hospodářské politiky zpravidla nesouhlasili, byli vždy dobrými přáteli. Znali se osobně mnoho let, konkrétně z doby, kdy oba studovali v Chicagu. Zásadní rozdíl mezi oběma spočíval v pohledu na roli státu v ekonomice. Friedman byl zapřísáhlým odpůrcem státních zásahů, Samuelson zase prominentním stoupencem myšlenek Johna Maynarda Keynese. Zjednodušeně řečeno, dle Samuelsona ani vláda ani volný trh samy o sobě nemohou maximalizovat obecný blahobyt bez přispění druhého.

Ocenění

Již za svou disertaci získal Paul Samuelson v roce 1947 prestižní cenu Johna Batese Clarka, kterou uděluje Americká ekonomická asociace nejnadějnějšímu ekonomovi mladšímu 40 let. V roce 1970, podruhé, kdy se cena udělovala, získal Nobelovu cenu za ekonomii. Byl prvním americkým ekonomem, který ji obdržel. Nobelův výbor ocenil jeho přínos k rozvoji analytického a metodologického aparátu ekonomické vědy. V roce 1996 obdržel Národní medaili za vědu, považovanou za nejvýznamnější možné ocenění vědecké práce v USA.
Profesor Samuelson byl po celou svou vědeckou dráhu věrný jediné instituci – Massachusetts Institute of Technology – na níž byl v roce 1947 jmenován řádným profesorem. Od roku 1966 byl držitelem nejvyššího možného titulu na MIT, „institute professor“, který se uděluje jen výjimečně. Samuelson získal 35 čestných doktorátů po celém světě. Byl zvolen prezidentem Americké ekonomické asociace a Ekonometrické společnosti a šéfredaktorem několika vědeckých časopisů.

Životní priorita

Samuelson nikdy žádnou doktrínu (školu) nechápal dogmaticky a neváhal kritizovat kohokoli, byl-li k tomu důvod. Koneckonců se nechal i slyšet, že po zkušenostech, které načerpal během druhé poloviny 20. století, je jeho optimismus ohledně role státu v ekonomice nižší, než býval. Pokud se v úsudku zmýlil, což se nestávalo často, nedělalo mu problém chybu přiznat. Opakovaně prohlásil, že nenáviděl, pokud se mýlil, ještě horší by však bylo v omylu zůstat. Vědecká upřímnost a poctivost mu byla přednější než vlastní ego. Životní prioritou profesora Samuelsona byl výzkum. Nikdy proto nebyl z principu ochoten přijmout žádný dlouhodobý úvazek pro Washington. Obával se totiž, že by ho taková pozice mohla omezovat v tom, aby psal, co si skutečně myslí.

Box:
Rodina

Profesor Samuelson byl dvakrát ženatý. S první ženou měli šest dětí, z nichž tři se narodily současně. Ekonomie měla v jeho rodině silné kořeny. Profesorem se stal i jeho bratr Robert – emeritní profesor na University of Pennsylvania. Samuelsonův synovec Larry Summers je profesorem ekonomie na Harvardově univerzitě a v současné době i šéfem ekonomických poradců amerického prezidenta Baracka Obamy. Paul Samuelson byl náruživým hráčem tenisu, kterému se věnoval až do pozdního věku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče