Vyzkoušejte si studio nanečisto

12. června 2006, 00:00 - MICHAELA RULÍŠKOVÁ, DANIEL VÁŇA
12. června 2006, 00:00

MEDIÁLNÍ TRÉNINK Díky mediálnímu tréninku si lze teoretické poznatky o komunikaci vyzkoušet v praxi. Poznáte své silné i slabé stránky, naučíte se udržovat pozornost, vyhýbat se podpásovým otázkám či formulovat odpovědi pro média. O důležitosti komunikace se už napsaly hory dokumentů.

MEDIÁLNÍ TRÉNINK Díky mediálnímu tréninku si lze teoretické poznatky o komunikaci vyzkoušet v praxi. Poznáte své silné i slabé stránky, naučíte se udržovat pozornost, vyhýbat se podpásovým otázkám či formulovat odpovědi pro média.

O důležitosti komunikace se už napsaly hory dokumentů. I v historii existují tisíce příkladů, jak se komunikací dá pozice vybojovat i zničit. Tím ukázkovým je praxe císařských dvořanů v Japonsku ještě na počátku minulého století. Pokud chtěli své nepřátele či konkurenty zlikvidovat, stačilo v rámci císařova okolí praktikovat pravidlo Moku Sacu - tedy zabít mlčením. Prostě stačilo o dotyčném jen přestat mluvit. Dobře totiž věděli, že o kom se nemluví, neexistuje. Cíle tak bylo dosaženo.

Nicméně komunikovat se musí umět. V současném světě - a v businessu zvlášť - převládá komunikace masová. Tu zprostředkovávají média. Stále častěji je v podnikatelské sféře nutné obracet se ke svým potenciálním i stávajícím zákazníkům, ať už prostřednictvím reklamy nebo řízených public relations. V tu chvíli vstupují do hry zprostředkovatelé této komunikace - novináři. A vztahy s nimi mají svá pravidla. Ty je nutné znát a prakticky nacvičovat. Ke zvládnutí těchto dovedností slouží mediální tréninky.

TEORIE BEZ PRAXE NEMÁ VÝZNAM

Nabídka mediálních tréninků je dnes už poměrně široká - stačí zadat heslo do internetového vyhledavače. Vzniká ale problém: Jak si pro své potřeby vybrat ten správný. Základní otázkou je, co se od tréninku dá očekávat a co se musí od lektorů žádat. Je zjevné, že sáhodlouhé teorie, kde se účastník seznámí s historií médií, rozdělením na tištěná, rozhlasová, televizní a jiná, nemají žádný praktický přínos. Na to není třeba kupovat mediální školení, obdobné informace lze získat přečtením odborného textu.

Základ mediálního tréninku spočívá v nácviku praktických situací, v simulaci rozhovorů s novináři. Až v jejich průběhu se účastník dozví nejen, o co novinářům v rozhovorech jde, jak formulují a do kontextu staví dotazy, k čemu interview směřují, ale také o svých silných a slabých stránkách a komunikačních stereotypech. Naučí se udržovat pozornost, vyhýbat se podpásovým otázkám, formulovat odpovědi pro média nejvhodnějším způsobem. Zároveň si prakticky vyzkouší, jak se nedopouštět standardních chyb.

Součástí tréninků musí být i poskytnutí informací o pravidlech rozhovoru. Konkrétně pak, na co má novinář právo, a naopak, co je jeho povinností. Zároveň i trénovaný pochopí, na co má před rozhovorem nárok a čím naopak věci může zkomplikovat a vztah s novinářem poškodit.

PŘÍPRAVA NA TELEVIZI VYŽADUJE STUDIO Zvláštní kategorií mediálních vystoupení jsou interview v přímém vysílání rozhlasů a televizí. Při nich hraje významnou roli téma a pochopitelná nezkušenost dotazovaných v prostředí rozhlasových a televizních studií. Ale i na to je možné se připravit.

Kvalitní mediální trénink na obdobné situace musí probíhat v profesionálním televizním studiu, jichž dnes už existuje celá řada a dají se pro tyto účely využít. V žádném případě nemůže připravit na stres v televizi nebo rozhlase nácvik v kanceláři klienta snímaný amatérskou videokamerou. Televizní i rozhlasové vystoupení má své limity. Klient by se měl dozvědět o zvukových a obrazových paradoxech studií. Mezi laiky existuje například vžitá představa, že odmlčet se nesmí. Naopak. Pokud dotazovaný řekl vše, co chtěl, je ticho, které zní éterem, problémem jen reportéra. On by měl odpověď rozvíjet doplňujícími dotazy, či přikročit k dalšímu tématu. Většina z laiků si ticho vysvětlí tak, že neodpověděli dost jasně, nebo hůře, že neodpověděli úplně. Začnou svou odpověď rozvíjet a dovysvětlovat -často potom řeknou něco, co vlastně povědět ani nechtěli.

BEZ KOMENTÁŘE NEEXISTUJE

Další standardní chybou laiků, kterou mediální trénink odnaučí, je dojem, že odpovědi na otázku se jde vyhnout slovním spojením bez komentáře. Americké „no comment“, známé z hollywoodských filmů, v Evropě nefunguje. V tuzemsku navíc ujišťuje čtenáře, diváky a posluchače o tom, že odpovídající je vinen. Nechce odpovědět, protože něco tají.

Další důvod, proč neodmítat odpovědi médiím, je ryze prozaický: Vytváří se tak prostor pro mediální prezentaci konkurence. Novinář obvykle pro svůj článek potřebuje vyjádření firmy z oboru. Domnívat se, že pokud dotázaný neodpoví, novinář článek nenapíše, je velmi naivní.

Jedno z pravidel, které se účastníci tréninku musí naučit, je, že každá otázka má - a musí mít - odpověď. Není ani nijak ostudné novináři přiznat, že na otázku dotázaný v tuto chvíli odpověď nezná. Je ovšem praktické se s redaktorem domluvit na dodání odpovědi později. A své slovo musí dotazovaný bezpodmínečně dodržet a odpověď v dohodnutém čase a dohodnutým způsobem také dodat.

Mediální komunikace je součástí firemního života - ať se to líbí, nebo ne. Úspěšný manažer musí umět komunikovat nejen s podřízenými, ale také s nejširší veřejností - tedy s novináři. Této dovednosti přitom žádná z vysokých škol dosud neučí. Je proto přirozené, že si ti, kteří chtějí být ve svém podnikání úspěšní, znalosti a dovednosti doplňují prostřednictvím mediálních školení a tréninků. Absolvovat je patří dnes k běžnému průběžnému vzdělávání jak manažerů, tak majitelů firem.

SEDMERO RAD PRO DOBRÝ VIZUÁLNÍ DOJEM

  • Při takzvaném stand-up, tedy natáčení krátkého ohlasu do reportáže ve stoje, je vždy dobré vystupovat v zapnutém saku a utažené kravatě - bez ohledu na počasí.
  • Dotazovaný se nikdy nedívá do kamery, ale vždy na reportéra - nejlépe je soustředit pohled na jeho levé ucho, pokud kamera stojí zprava, nebo na pravé ucho, pokud je kameraman nalevo.
  • V případě, že je příspěvek natáčen vsedě, je vždy lepší si konec saka přisednout, aby se na ramenou neboulilo. 
  •  Nepoužívejte nápadné oblečení či výstřední módní doplňky - divák se musí soustředit na sdělení, nikoli na kravatu či náušnice.
  • Nedělejte rozmáchlá gesta.
  • Nepohybujte rukama po stole - pokud máte podobné návyky, je praktické do sebe prsty na stole zaplést.
  • Pokud se do své odpovědi zamotáte, není ostuda požádat novináře, zda by se dotyčná věta nemohla natočit znovu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče