Vývoz není kvantová fyzika

01. června 2012, 11:20 - Jakub Křešnička
01. června 2012, 11:20

Úspěšný export potřebuje dávku selského rozumu. Řídit by se jím měla státní podpora i společnosti mířící na zahraniční trhy

Českému vývozu hrozí kvůli zaměření na evropský trh v souvislosti s jeho nejistou situací problémy. Na jaké země se pak vyplatí nasměrovat pozornost? Na co myslet, aby pronikání na nové trhy bylo úspěšné? Takovými otázkami se zabývala poslední konference Euro pro export, která proběhla v pražském hotelu Kings Court. „Export není kvantová fyzika, ale pár jasných kroků, s nimiž může pomoci i stát,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, jehož úřad nad setkáním převzal záštitu. Čtyři kroky pak jeho resort vměstnal do strategie podpory exportu, kterou nedávno schválila vláda. Prvním krokem je zajištění informací z cílových trhů relevantních pro byznys, s čímž mají pomoci zaměstnanci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci se sítí zastupitelských úřadů. Dalším je přenos těchto informací do Česka a jejich rozšíření do regionů, aby se rozmohla síť českých vývozců a nevyčnívalo jen pár největších firem. Ve třetím kroku musejí s úspěšnými projekty přijít samotné společnosti a stát jim může pomoci snížením administrativní zátěže. Posledním krokem je podpora při realizaci projektu jak ze strany státu, tak ze strany soukromých finančních společností.
Pro některé možná překvapivě koncepci celkově pochválil i náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub. K tradované řevnivosti obou ministerstev v otázce podpory exportu dodal, že jedinou zemí, kde se tento problém podařilo vyřešit, je Jižní Korea. „Tam mají ministerstvo zahraničního obchodu,“ glosoval.

Selský rozum

Ač je podle všech zúčastněných panelistů pro úspěšný vývoz potřeba hlavně selský rozum, nechce MPO podporu exportu nechat jen tak. „Musí jít o konkrétní úkoly, které se dají změřit. Pro úspěšné přenesení strategie do praxe je třeba i spolupráce samotných vývozců, abychom věděli, kde a jaká pomoc je třeba i jestli je efektivní,“ uvedl Kuba s tím, že ministerstvo se pokusí přesunout část dotací Evropské unie pro měkké projekty i na vzdělávání exportérů. Jeho původní vize o přesunu peněz na tvrdé projekty, jako je infrastruktura, totiž v EU neprošla.
„Každý projekt, který se po posuzování ukáže jako financovatelný, je konkurenceschopný,“ uvedla Alena Očková, ředitelka projektového a exportního financování pražské pobočky společnosti HSBC Bank, která byla generálním partnerem setkání. Dodala, že exportéři by při pronikání na nové trhy neměli zapomínat na vlastní zastoupení v zemi, kam chtějí dlouhodobě vyvážet, na jazykovou vybavenost svých zaměstnanců a také na to, že vstup na nový trh přináší často na první pohled těžko viditelné investice. Pokud firma nemůže do zahraničí vyvést kompletní projekt, je podle ní dobrou strategií zařadit se mezi významné dodavatele generálního kontraktora. Takový přístup nese sice menší výdělky, ale také menší riziko a možnost získat důležité zkušenosti, reference a kontakty.
Mezi nejperspektivnější trhy pro Česko patří údajně Rusko a země Společenství nezávislých států. Český export v nich má díky tradici dobrý zvuk a už dávno nejde o „Divoký východ“.
„Na druhou stranu i do Ruska by se mohly přenést evropské problémy. Na trzích, jako je Brazílie, Rusko, Indie a Čína, zas kromě velkých světových exportérů vyrostla silná domácí konkurence. Proto by bylo dobré zaměřit se na menší hráče s podobným potenciálem. Třeba na Malajsii místo na Indonésii,“ přidal další tip pro exportéry Tomáš Dub.

Produkt v centru

Aby byl export úspěšný, to nezařídí státní podpora. Centrem všeho je úspěšný produkt a jeho cena. Kvalita produktu ale nezůstává stát v čase. „Řada českých firem má ve srovnání s konkurencí problém, protože jako by zamrzla v devadesátých letech. Nesmí se zapomínat na inovace, ale ani na lean management,“ připomněl Josef Kuník, generální ředitel a člen představenstva firmy ALTA. „Lean“ přitom v podstatě znamená zavedení selského rozumu do způsobu řízení firmy. Zároveň je podle něj ruský trh pro vývozce „sexy“ proto, že Rusové dělají byznys, aby vydělali, a jsou umělci ve vyjednávání. Oproti tomu čínští obchodníci chtějí za každou cenu prodat, výdělek jde stranou.
Další důležitou podmínkou úspěchu v exportu je v některých odvětvích i proces certifikace, evaluace a schválení konečným uživatelem, soudí Jiří Vodák, head of investor relations ve skupině Bonatrans. Z vlastní zkušenosti pak přidal další příklad, kde by mohl český stát vývozcům pomoci.
„Účastnili jsme se tendru v souvislosti s tureckým podmořským železničním tunelem, ovšem podání nabídky zkomplikoval termín pro její podání. Chyběla nám podpora ze strany státu pro sdílení dat, vzhledem k tomu, že v Turecku mají jinou formu. To i v jiných případech export značně komplikuje,“ uvedl Vodák.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče