Vývoz na obyvatele se bude muset ztrojnásobit

17. března 2003, 00:00 - Dana Rybáková, rybakova@profit.cz
17. března 2003, 00:00

Proexportní politika si poprvé více všímá malých a středních firem Vláda přijala proexportní politiku do roku 2006. O tom, co přinese malým a středním podnikatelům a co je v ní nového, jsme mluvili s generálním ředitelem vládní agentury pro podporu exportu CzechTrade Martinem Tlapou.

Proexportní politika si poprvé více všímá malých a středních firem

Vláda přijala proexportní politiku do roku 2006. O tom, co přinese malým a středním podnikatelům a co je v ní nového, jsme mluvili s generálním ředitelem vládní agentury pro podporu exportu CzechTrade Martinem Tlapou.

V čem je v nové proexportní politice do roku 2006 posun oproti minulosti?

Stanovuje strategické cíle v oblasti podpory exportu. Je to jednak zvýšení vývozu na obyvatele, aby se přiblížil číslu obvyklému v Evropské unii. To znamená export na obyvatele přinejmenším ztrojnásobit. Dalším cílem je zvýšení vývozu malých a středních firem. Ty se dnes na tomto ukazateli podílejí pouze 37 procenty, v Unii je jejich podíl zhruba padesátiprocentní. Koncepce stanoví také klíčové země, do kterých stát soustředí proexportní politiku. Ministerstvo průmyslu a obchodu usiluje o to, aby volba těchto zemí vycházela z přání firem a jejich reprezentací. Není důležité, co si myslí autoři koncepce, ale co bude výhodné pro naše firmy. A je tam poprvé ucelená pasáž věnovaná podpoře malých a středních firem. To jsou hlavní pozitiva. Je třeba říct, že koncepce je strategickým plánem. Ale rozhodující bude, jak se naplní. Konečným soudcem toho, zda se to povede, musejí být firmy, zejména menší a střední. Celá koncepce se musí hodnotit podle toho, jak se zvýší vývoz a konkurenceschopnost českých firem do roku 2006.

Uvádí koncepce nějaký časový horizont, kdy bychom se měli dostat na úroveň Evropské unie, pokud jde o vývoz na obyvatele nebo podíl exportu malých a středních firem?

Cílové datum je konec roku 2006. Veškeré kroky v podpoře exportu budou ale pravidelně hodnotit reprezentanti českých firem - hlavně Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů.

Jak vypadají konkrétní kroky uvedení této koncepce do praxe?

Koncepce překrývá období našeho vstupu do Evropské unie. Je tam například velmi důležitý požadavek, abychom dokázali dobře hájit naše obchodní zájmy v Bruselu. K tomu je třeba, abychom tam měli ty nejkvalitnější úředníky, což je jednoznačně úkol pro státní správu. Podstatné také bude, abychom dokázali využít fondy Evropské unie pro podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Prioritou pro veřejný sektor je připravit se soukromým sektorem programy, které bude možné z těchto prostředků financovat a podpořit cíle proexportní politiky. CzechTrade připravuje pro ministerstvo dva hlavní programy. Jednak je to finanční podpora vlastních zastoupení českých firem v zahraničí. Peníze ze strukturálních fondů chceme využít také k dalšímu rozšíření programu Marketing, který dosud trpí nedostatkem finančních prostředků. Myslím, že v podpoře exportu bychom měli programy lépe spojit s podporou malých a středních firem. Podpora obchodu by měla být jedna a dosažitelná všem firmám.

To ovšem znamená, že spolu budou muset umět komunikovat ministerstva i státní agentury.

Určitě. Ministerstvo průmyslu a obchodu má podle mne v úmyslu zjednodušit komunikaci a systém podpor poskytovaných jednotlivými institucemi. Diskutuje se také o variantách jak přivést nabídku těchto služeb do regionů. Dosavadní systém je pro podnikatele komplikovaný.

Pokud jde o využívání prostředků ze strukturálních fondů, můžeme mít sebelepší projekty, ale pokud v rozpočtu nebudou peníze, kterými se Česko na nich bude podílet, z Unie žádné prostředky nedostaneme.

Podmínkou všech programů je společné financování státu a soukromého sektoru. Bude důležité, aby se priority v oblasti podpory podnikání, konkurenceschopnosti a exportu stále více protínaly s prioritami programu, který budeme předkládat v Bruselu. Všechny politiky, které existují, by se měly stát podmnožinou celkové koncepce podpory konkurenceschopnosti třeba průmyslu, a tam by se měly všechny zobrazit. Musíme si zvyknout, že nástroje, které pro podporu konkurenceschopnosti chceme použít, musíme obhájit v Evropské unii. Zapomeňme tedy na přímé subvence a dotace firmám. Jsme v tržním prostředí a Unie nás bude velmi omezovat, abychom neposkytovali žádné typy přímých dotací a subvencí. Výjimek by mělo být minimum.

O jakých výjimkách mluvíte?

V zásadě by žádné výjimky neměly existovat. Ale může nastat naléhavý problém, který budeme řešit pomocí krátkodobého opatření.

Třeba povodně?

Například.

Co přináší koncepce malým a středním firmám?

Koncepce definuje kritéria pro programy - měřitelné efekty, přání firem a záruky efektu od těch, kteří podporu dostanou. Předpokládá, že podpora nebude zachraňovat neprosperující firmy a poskytovat ji budou jen profesionální instituce. Důležitá zpráva určitě je, že služby se přiblíží do regionů. Třetí důležitá věc je, že vláda chce podpořit sdružování nabídky pro podporu podnikání a exportu. I ve vývozu se budeme muset naučit vytvářet silné exportní aliance. Ve světě se osvědčily i další přístupy. Jedním z nich je například prezentace silných exportních oborů nebo podpora vytváření zahraničních zastoupení s tím, že budou reprezentovat více firem.

Při přiblížení služeb do regionů budete spolupracovat s hospodářskou komorou?

Chceme, aby základní informace o tom, jaké existují programy a co podnikatel může od státu dostat, byly dostupné přes informační místa hospodářské komory. Vedle toho bychom chtěli umět ve většině krajských měst zároveň poskytovat i služby. To znamená vybrat jednotlivé hospodářské komory, které by postupně převzaly určité služby, které dnes poskytuje například jen centrála CzechTrade v Praze, aby se dostaly do regionů. Pro začátek to bude oblast exportního vzdělávání. Na hospodářskou komoru chceme převést i vyhledávání příležitostí a zpracovávání poptávek.

Jak jsou podnikatelé nakloněni například vytváření exportních aliancí?

Je to něco, co se u nás nechápe jako nutnost. Jsem však přesvědčen, že růst konkurence nás donutí, abychom se naučili spolupracovat při vytváření silné nabídky pro vývoz. Ta bude zastupovat řadu malých a středních firem. Ale myslím, že nás svět donutí, abychom se naučili spolupracovat například při formulování nabídky pro vývoz. Dnes už to funguje například v oblasti investičních celků, kde se dodavatelé musejí spojit. Nebo třeba dodavatelé softwarových řešení vytvářejí konsorcium, které předkládá nabídku spojující silné stránky různých firem. Dnes se řada českých firem snaží stát subdodavateli vítězů tendrů v zahraničí, protože to je jedna z cest, kde mohou uspět. Třiatřicet tisíc našich vývozců vytváří jen pět procent exportu. To znamená, že máme hodně menších firem, které vyvážejí jen náhodně, jednorázově. Ty by se měly umět dokázat spojit s někým dalším, aby měly silnější nabídku. My tomu chceme pomoci například tím, že finančně podpoříme otevření kanceláří českých firem přímo v zahraničí. Dále budeme iniciovat exportní sdružení podniků, kterým připravíme obchodní jednání.

Co podle vašich zkušeností exportéry nejvíc zajímá?

Nejvíc je trápí úroveň podnikatelského prostředí - byrokracie, překážky pro podnikání. Registrace do obchodního rejstříku, práce soudů při řešení obchodních sporů, konkurz. Krátce řečeno legislativa a vymahatelnost práva. Jsou to záležitosti, které stojí podnikatele spoustu času, a není se co divit, že mají představu, že by stát měl fungovat lépe. Další oblastí jsou finance a daně. Řada podnikatelů vám dnes řekne, že nejlepší podpora státu by byly co nejnižší daně. To je logická a správná úvaha. Podnikatelé a stát by měli shodu v tom, že stát bude vytvářet příznivé podnikatelské prostředí a poskytovat určité služby, které pomáhají rozvoji exportu a podnikání. Pokud to stát neumí, měl by zmenšit koláč vládních služeb, ale také snížit daně. Firmy mají zájem o to, aby podpora obchodu v Čechách byla stejně kvalitní jako v zemích Evropské unie. Musíme pracovat na tom, abychom měli stejný servis pro vývozce v zahraničí, abychom uměli představit Českou republiku jako zemi, která má výborná řešení a kreativní pracovníky. Bohatství a profit vytvářejí firmy, vládní instituce jim musejí umět a chtít inteligentně pomáhat.

Ing. Martin Tlapa, MBA (1964)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, fakultu obchodní, MBA získal na Sheffield Hallam University a ČVUT. Pracoval ve Výzkumném ústavu vnějších ekonomických vztahů a Federálním ministerstvu zahraničního obchodu. Externě učil ekonomii a řízení na ČVUT. V letech 1993-1996 byl tajemníkem pro ekonomické záležitosti na velvyslanectví ČR v Kanadě. Od roku 1996 pracuje v agentuře CzechTrade, od září roku 2000 je jejím generálním ředitelem.

„Vysvědčení nové proexportní politice vlády dají malé a střední firmy,“ říká generální ředitel vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče