Vyvlastnění pozemku nebo stavby bude možné pouze za tržní ceny

12. května 2003, 00:00 - (šra)
12. května 2003, 00:00

Za jakých podmínek může stát vyvlastnit pozemek nebo stavbu? Co bude předmětem veřejného zájmu, v jehož jménu bude možné vyvlastnění provést? Na to by měl odpovědět zákon o vyvlastnění, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.Jaká je přiměřená cena za soukromý pozemek, na němž chce stát stavět dálnici nebo vojenskou základnu?

Za jakých podmínek může stát vyvlastnit pozemek nebo stavbu? Co bude předmětem veřejného zájmu, v jehož jménu bude možné vyvlastnění provést? Na to by měl odpovědět zákon o vyvlastnění, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Jaká je přiměřená cena za soukromý pozemek, na němž chce stát stavět dálnici nebo vojenskou základnu? Zatím zákon cenu nestanoví, pouze konstatuje, že vyvlastnění nelze provést bez náhrady. Pokud ale sněmovnou projde zákon o vyvlastnění, mělo by být jasno v tom, že půjde o cenu tržní, respektive obvyklou. Zákon by měl řešit i další problémy spojené s vyvlastňováním, jako jeho rozsah či účel. Věcný záměr zákona již vláda schválila. Dosavadní právní úprava byla značně roztříštěná. Vyvlastňuje se ve veřejném zájmu nejčastěji podle stavebního zákona, ale také podle zákona o vodách, o ochraně přírody či podle dalších norem. Touto roztříštěností vznikla určitá legislativní mezera, která se dotýká i ústavních práv. Ústava sice na jedné straně v některých případech vyvlastnění umožňuje, na straně druhé ale chybí jednotící princip, podle něhož se má vyvlastnění dít. Nový zákon by tak měl být procesní normou, na jejímž základě se bude vyvlastňovat podle jiných právních norem. Veškeré procesní úkony i samotné vyvlastňování jako takové by v případě jakéhokoli sporu bylo přezkoumatelné soudem. Stejně tak budou stanoveny podmínky, za nichž je vyvlastnění neplatné. To by nastalo v případech, kdy by vyvlastnitel do roka nezahájil realizaci projektu nebo pokud by nebyla vyvlastněné osobě poskytnuta dohodnutá náhrada. Zákon by měl řešit i právní tituly, podle nichž lze vyvlastňovat. Mělo by jít o stavby ve veřejném zájmu, jako jsou například dálnice či vojenské stavby. Podmínkou je rovněž zanesení stavby ve veřejném zájmu v schváleném územním plánu. Zákon by měl být k majitelům staveb a pozemků ohleduplnější i v tom, že pokud to bude možné, nemusí hned dojít k úplnému vyvlastnění, ale pouze k omezení vlastnických práv formou věcného břemene, za němž by dostával vlastník příslušné nájemné. Spor se zřejmě svede v koalici o to, zda je možné vyvlastňovat i pro účely průmyslových zón. Zatímco ČSSD prosadila v návrhu nového stavebního zákona, že by vyvlastnění měly podléhat i průmyslové zóny, jejichž výstavba byla schválena usnesením vlády, ministr pro místní rozvoj Pavel Němec je ostře proti, a proti bude zřejmě i celá pravice, jak vládní, tak opoziční. Pravice argumentuje tím, že i když regionální rozvoj, který průmyslové zóny přinášejí, jsou ve veřejném zájmu, nemůže stát vstupovat do čistě soukromoprávních vztahů mezi majiteli pozemků a investorem.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče