Vyvlastnění nepohodlných akcionářů

30. května 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
30. května 2005, 00:00

Prezident republiky podepsal novelu obchodního zákoníku navrženou poslancem Doležalem z Klausovy mateřské ODS. Obsahuje změnu, která se týká drobných akcionářů a firem, v nichž mají tito podílníci méně než deset procent akcií. Není divu, že vzbudila značné diskuze: pro mnohé znamená vyvlastnění drobných akcionářů.

S trochou ironie lze říci, že Klaus svým podpisem popřel vlastní základní myšlenku, kterou hlásal při obhajobě kuponové privatizace. Tedy možnost, aby se všichni občané České republiky mohli podílet na přerozdělení státního (národního) vlastnictví. A je pravda, že zákonem budou postiženi právě lidé, kteří tehdy vzali jeho slova vážně.

Dnes jde o skalní příznivce „kuponovky“. Věřili slovům o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a na rozdíl od sousedů nesvěřili své kupony fondům a ani se nesnažili zpeněžit je děj se co děj kvůli momentálnímu vylepšení rodinného rozpočtu. Právě tito občané, kteří podlehli ideálům a uvěřili proklamacím, že vlastnictví jedné „pitomé“ akcie je stejně svaté a nedotknutelné, jako devadesátidevítiprocentní zbytek, se nyní mohou cítit podvedeni a zrazeni.

Mnozí z nich Klausovi a jeho tržní ekonomice pomohli. Byli bedlivými žáčky a ve vlastním zájmu pečlivě sledovali často pochybné výkony většinového akcionáře a jím instalovaného managementu. Jenže právě tady dnes narazili - stali se nepohodlnými, a proto přišla novela.

Mezi drobnými akcionáři se samozřejmě našli i takoví, kteří si na velké vlastníky a management vyskakovali víc, než je zdrávo. Někteří přeborníci dokázali svými připomínkami a obstrukcemi udělat i z běžné valné hromady několikahodinový maraton. Strach z obstrukcí tak mohl někde zabránit razantnějším rozhodnutím většinových vlastníků a některými pozorovateli je považován i za důvod strnulosti akciového trhu. Případní velcí investoři prý nechtěli riskovat střety s kverulujícími akcionáři.

Obhájci nové úpravy tvrdí, že drobný akcionář získal v průběhu minulých let příliš velký prostor. Jeho práva se zvyšovala s tím, jak vyplývaly na povrch případy tunelování podniků. Tehdejší argument pro větší pravomoci těch malých se odvíjel i z postulátu, že si menšina vždy zaslouží vyšší právní ochranu.

Přes veškerá pro i proti by stát neměl zasahovat do čistě soukromých sporů. I kdyby za nimi byla snaha o šponování nabídky za vlastněné akcie, kterou může majoritní vlastník považovat za vydírání, je to pořád čistě privátní věc. Stejně tak ale lze za oprávněnou považovat námitku, že k státní regulaci již došlo prvotně, zvýšením práv drobných akcionářů. Lze tedy jenom shrnout, že každý trh, který je státem regulovaný, je pokřivený a že každý další zásah pouze vytvoří jinou nespravedlnost.

Lidé, kteří uvěřili proklamacím, se nyní mohou cítit podvedeni a zrazeni.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče