Využíváte nepeněžní plnění?

27. ledna 2003, 00:00 - Emil Dočkal, finanční poradce
27. ledna 2003, 00:00

Patnáctý únor spojuje zaměstnavatele s jeho zaměstnanci V minulosti jsme byli zvyklí na výplatu mzdy a nic moc jiného jsme od svého zaměstnavatele, tenkrát státního podniku či podobné instituce, nečekali. Dnes je situace úplně jiná. Už dávno neplatí, že výplata je jediná forma odměny za naši práci.

Patnáctý únor spojuje zaměstnavatele s jeho zaměstnanci

V minulosti jsme byli zvyklí na výplatu mzdy a nic moc jiného jsme od svého zaměstnavatele, tenkrát státního podniku či podobné instituce, nečekali. Dnes je situace úplně jiná. Už dávno neplatí, že výplata je jediná forma odměny za naši práci.

Jakýmsi spojovacím článkem mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci je datum 15. února. Do tohoto dne mohou (ale nemusí!) zaměstnanci požádat svého zaměstnavatele, aby jim provedl roční zúčtování zálohy daně z příjmů za minulý rok a uplatnil v něm odpočet zákonem stanovených položek od daňového základu. Jedná se konkrétně o:

- část v minulém roce zaplacených příspěvků na penzijní připojištění

- v minulém roce zaplacené soukromé životní pojištění

- v minulém roce zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, včetně tzv. překlenovacích úvěrů, ale i jiných úvěrů, které řeší bytové potřeby (typická je hypotéka)

Penzijní připojištění

Částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění (se státním příspěvkem) v roce 2002, je snížena o 6000 Kč. Maximální částka, kterou lze za dodržení předcházející podmínky odečíst, je 12 tisíc korun. Jinými slovy: Zaměstnanec, který si loni měsíčně platil pětistovku (za rok 6000 korun), si nemůže odečíst nic; naopak nejvíc si může odečíst ten, který loni zaplatil 18 tisíc korun (měsíčně 1500 korun). Důležitou roli - a principiálně novou, byť podmínky platí už déle - hraje u penzijního připojištění zaměstnavatel. Ten si totiž může započítat až 3 % vyměřovacího základu (hrubé mzdy) do nákladů. Fyzická osoba až 5 % vyměřovacího základu. Příspěvek zaměstnavatele ani zaměstnance se při dodržení výše uvedených pravidel nezapočítává do základu pro sociální a zdravotní pojištění. Státní příspěvek se nedaní. A právě v tom tkví klíč, proč by měl mít zaměstnavatel zájem „platit“ své zaměstnance i jinak, než „pouhou“ mzdou. Říká se tomu nepeněžní plnění. Při nedodržení zákonných podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Jinými slovy, je nutné daň zpětně zaplatit a státu peníze vrátit.

Životní pojištění

Také v tomto případě mohou zaměstnanci požádat o odečtení loňského zaplaceného pojistného, a to až do výše 12 tisíc korun. Daňový odpočet lze uplatnit vždy až po skončení zdaňovacího období, tj. roku (letos podruhé, poprvé to bylo loni za rok 2001). Základní formou životního pojištění (ŽP) je „klasické“ rizikové ŽP pro případ úmrtí v tzv. pojistné době. Tento typ ŽP nebývá častý a používá se především ve prospěch věřitelů (hypotéky) jako záruka. Nevztahují se k němu žádné daňové úlevy.

Nejčastějšími typy ŽP však jsou:.

- kapitálové ŽP (spořicí), případně

- investiční ŽP (spořicí, sám klient určuje, kde a jak spořit) a

- velmi diskutované důchodové ŽP (jedná se vlastně o klasické spoření na důchod)

Kapitálové ŽP je dlouhodobá záležitost. V prvních letech si totiž pojišťovna účtuje „své“ náklady (uzavření pojistky, pokrytí rizika) a teprve až v dalších letech zvyšuje klientovi tzv. „kapitálotvornou“ část. Pojistka proto přináší klientovi určitý výnos až později a nevyplácí se ji proto brzy vypovídat. Investiční ŽP je obdobné kapitálovému, pouze rezervotvorná část pojistky není investována přímo pojišťovnou, nýbrž je vložena do klientem vybraného otevřeného podílového fondu. Důležitým předpokladem - často si ho klienti pojišťoven neuvědomují! - pro daňový odpočet je opět splnění dvou základních podmínek: (1) trvání smlouvy alespoň 60 měsíců a (2) dosažení věku 60 let. Pokud klient podmínky nedodrží, musí všechno vrátit. Je to tedy podobné jako u penzijního připojištění. Také u ŽP hraje zvláštní roli zaměstnavatel. Může vstoupit „do hry“ tzv. nepeněžním plněním (z pohledu zaměstnance nepeněžním příjmem), kterým je pojistné na ŽP. Takové nepeněžní vydání - až do výše 8000 korun za rok - je pak pro zaměstnavatele zase daňovým výdajem. Nad 12 tisíc korun ročně sice už nemá zaměstnanec na daňový odpočet nárok, ale u pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení se nic nemění, a tak se částka i nad 12 tisíc korun dále daní jako „normální“ mzda. U zaměstnavatele je to jinak, ten už musí další výdaj hradit ze zisku! Další výhodou „zaměstnavatelské“ úlevy je, že osvobození od daně nezaniká ani v případě pozdějšího porušení stanovených podmínek a je ji možné využít s úlevou předešlou. Navíc lze osvobození využít u více zaměstnavatelů najednou.

Povodňové inspirace

Zkusili jste po povodních zaměstnaneckou půjčku? Svým zaměstnancům ji standardně poskytuje řada společností. Jejich hlavní výhodou jsou často nižší, nebo dokonce žádné úroky. Výhoda nízkého úročení je většinou doprovázena i osvobozením od daně z příjmů. Pozor ale, není tomu tak vždy, a tak můžeme být někdy nepříjemně zaskočeni (viz tabulku). Sama půjčka z hlediska daní neznamená pro zaměstnance žádný problém, protože není zdanitelným příjmem. Něco jiného ale platí pro zvýhodněný úrok. Ne vždy vede ke zvýhodněnému zdanění. Naopak! Podle zákona se musí zdanit rozdíl mezi běžným a zvýhodněným úrokem. V případě, že se jedná o bezúročnou půjčku, určuje se daň z výše úroku „obvyklého“. Ale co to je obvyklý úrok? Jednotný postup není stanoven ani zákonem, ani ministerskými pokyny. Proto vždy záleží na konkrétní situaci. V případě půjčky na bytové účely se většinou přihlíží k sazbám, které nabízejí hypoteční banky nebo stavební spořitelny. U ostatních půjček se za běžný úrok považují sazby úvěrů fyzickým osobám u některé z bank. Které? Nejspíš té, u které má klient konto, sporožiro či jiný podobný účet. Anebo té, u které má účty zaměstnavatel? V souvislosti s povodněmi je dobré připomenout tu část zákona o dani z příjmů, která uvádí případy, kdy se může zaměstnanec zvýšení daňového základu o částku rozdílu úroků vyhnout. V případech lidí postižených povodněmi tomu tak mnohdy je (opět viz tabulku). Kromě účelu poskytnutí půjčky je nezbytnou podmínkou pro osvobození rozdílu úroků od daní také návratnost půjčky. Kdyby totiž zaměstnavatel splátky svému zaměstnanci prominul, nastává jiná situace. Zaměstnanec by musel nesplacenou část půjčky zdanit. Stejně jako jakýkoli jiný příjem ze závislé činnosti. Pokud se ovšem týká délky poskytnuté půjčky, je tato skutečnost - z pohledu daní - bezvýznamná, protože není rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou půjčkou. A ještě dodatek. Vedle zaměstnanecké půjčky mohou firmy svým zaměstnancům nabídnout také tzv. sociální výpomoc. To, jedná-li se o překlenutí negativních dopadů po přírodní katastrofě. Nezdaněný limit je v takovém případě stanoven do 10 tisíc korun. Vyšší částka se opět zdaňuje jako běžný příjem. Výhodou sociální pomoci - v jakékoliv výši! - je skutečnost, že není vyměřovacím základem pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. To je výhodné i pro zaměstnavatele.

Jak ovlivní půjčka od zaměstnavatele výši čisté mzdy

účel půjčky

limit půjčky daň z příjmů zaměstnance základ pro výpočet základ pro

sociálního pojištění výpočet

zdravotního

pojištění

na bytové účely

do 100 000 Kč osvobozeno nezvyšuje se nezvyšuje se

k překlenutí tíživé životní situace

do 20 000 Kč osvobozeno nezvyšuje se nezvyšuje se

na bytové účely

nad 100 000 Kč úrokové zvýhodnění částky nezvyšuje se nezvyšuje se

zvyšuje základ daně

přesahující limit

k překlenutí tíživé životní situace

nad 20 000 Kč úrokové zvýhodnění částky nezvyšuje se nezvyšuje se

zvyšuje základ daně

přesahující limit

ostatní účely

není stanoven úrokové zvýhodnění nezvyšuje se nezvyšuje se

je zdanitelným příjmem

Pramen: autor

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče