Vytvořit si systém "šitý na míru" může být efektivní

11. srpna 2003, 00:00 - Zdeněk Kubín
11. srpna 2003, 00:00

I když v posledních letech došlo v předpisech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k mnoha změnám, nejsou samy o sobě hlavním problémem, s nímž se musí čeští podnikatelé potýkat.

Bez nákupu některých služeb bezpečnosti práce se firmy asi neobejdou

I když v posledních letech došlo v předpisech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k mnoha změnám, nejsou samy o sobě hlavním problémem, s nímž se musí čeští podnikatelé potýkat.

Nové zákony a další předpisy vesměs znají, není problém se s nimi seznámit. Problém - zejména pro malé a střední firmy - bude především finanční. Vedle finanční náročnosti vstoupí do hry i nová pravidla Evropské unie - či přesněji řečeno ne požadavky na nová opatření, ale požadavky na dodržování všech předpisů a také hrozba sankcí za tzv. sociální dumping.

Pozor na sociální dumping

Již před časem zpracoval odborník na problematiku Evropské unie Václav Šmejkal analýzu, která mimo jiné upozorňuje na nebezpečí tzv. „sociálního dumpingu“, a také na investice, které budou muset české podniky na tuto oblast vynaložit - pohybují se řádově v desítkách miliard korun. Proto stojí za to některé myšlenky, upozornění a závěry této analýzy alespoň ve stručnosti přiblížit: „Evropská unie hlídá bezpečnost a zdraví při práci téměř padesátkou právních textů v čele s rámcovou směrnicí 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na niž navazuje řada směrnic dílčích. Tento zájem o BOZP není dán jen soucitem s pracujícími, ale také snahou o bezproblémové fungování jednotného trhu. Výrazné rozdíly v pravidlech BOZP by vedly ke konkurenčnímu zvýhodnění producentů neinvestujících do ochrany zdraví svých zaměstnanců. Následkem tohoto tzv. „sociálního dumpingu“ by mohl být buď tlak na celkové snížení standardů BOZP v celé Evropské unii, nebo naopak uzavření se zemí náročných na BOZP dovozcům z těch zemí, které na takové věci příliš nedbají… V ČR již zhruba dva roky před přijetím do EU přes 80 procent evropských požadavků na BOZP platí - typickým dokladem toho je např. pátá hlava nového zákoníku práce a navazující ministerské vyhlášky. Důraz na principy prevence, minimalizace rizik a zajištění vysokého standardu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je dnes v zásadě stejný v Evropské unii i v České republice. Problém tedy není v tom, jak se česká legislativa sblíží s evropskou, ale v praxi, v konkrétním zaváděním všech legislativně vymezených požadavků.“ Analýza dále upozorňuje, že pokud se v podmínkách členství v EU bude firma z kterékoli země cítit poškozována konkurencí českého producenta s malým respektem ke standardům BOZP, najde si cestu k tomu, aby mu v „sociálním dumpingu“ zabránila. Může jít o stížnosti či žaloby pro porušování platného práva, resp. špatnou aplikaci společných standardů EU; známy jsou i případy odmítnutí dodávek do firem podezřelých ze špatné péče o bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

Investiční náročnost

Pokud budou chtít české firmy naplnit vše, co je v předpisech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci napsáno, budou muset investovat nemalé finance - odhaduje se, že to celkově bude až 47 miliard korun (některé firmy již zřejmě z této částky svůj díl „ukrojily“, když se postupně novým požadavkům přizpůsobují; ty firmy, které nechaly vše na poslední chvíli těsně před vstupem do EU, mohou mít ale problémy s potřebou větších investic v kratší době). Rada vlády pro sociální a ekonomickou strategii zpracovala již dříve studii o dopadech vstupu ČR do Evropské unie - její autoři nepochybují, že odhad 47 miliard je reálný, i když různé zdroje uvádějí i jiné odhady - některé jen čtvrtinové, jiné zase až dvojnásobné. Odborníci v této souvislosti uváděli, že pokud se vyjde z běžných prohřešků řady českých firem proti pravidlům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vyplyne, že náklady na úpravu elektrického vybavení a zabezpečení technických zařízení by mohly dohromady dosáhnout až 10 miliard korun, náklady na úplné bezpečnostní a zdravotní značení v provozech až čtyř miliard, vytvoření systému prevence, hodnocení a odstraňování rizik až jedenáct miliard, předepsaná ochrana těch, kdo soustavně pracují s počítači, až přes 12 miliard korun. Tyto náklady samozřejmě nebudou mezi firmami a obory rozděleny rovnoměrně. V době vyjednávání našich podmínek vstupu do EU, při uzavírání kapitoly související s BOZP, se odhadovalo, že v malých firmách bude třeba investovat až 21 tisíc korun na zaměstnance, ve středních 4500 a ve velkých 1300 korun, aby byly požadavky BOZP beze zbytku a kvalitně splněny.

Systém šitý pro firmu

Malé a střední firmy se tak zřejmě potýkají či budou muset potýkat hned s dvěma problémy: financování nutných investic do BOZP a vytvoření si účinného systému. Na všechny české firmy bude v souvislosti se vstupem do EU kladen i požadavek mít zavedený konkrétní systém BOZP, zpracovaný „na míru“. Pro mnohé firmy může být tento požadavek užitečný - pomůže jim vnést do této sféry větší pořádek, lépe si ujasnit povinnosti i hlídat termíny. Ale jak na to? Je žádoucí vytvořit si systém BOZP pro konkrétní podmínky firmy. Na začátku vytváření tohoto systému je důležité zmapovat provozní podmínky. Na to pak by měla navázat druhá etapa, v níž se přičleňují předpisy, jejich změny a doplňky ke konkrétním podmínkám dané firmy (vždyť z tisíců různých zákonů a předpisů se na konkrétní firmu vztahuje jen část, z těchto předpisů se pak nemusí na firmu vztahovat všechny jejich paragrafy). Následovat by pak mělo zpracování souboru povinností včetně termínů a lhůt. Podoba tohoto systému může být rozličná. Jako základní verze může být vytištění všech potřebných paragrafů, povinností, lhůt a sešití těchto papírů do Informační příručky. K této příručce by měl patřit i „lhůtník“ - tedy přehled lhůt, kdy je co třeba kontrolovat, kdy jsou potřebné revize, školení apod. Dobré je mít při ruce i některé tiskopisy, např. záznam o školení, záznam o revizi, záznam o pracovním úrazu atd. Ovšem předpisy se mění. A má-li pracovník pověřený BOZP k dispozici jakousi brožuru či sešit, pak se mu do něho hůře zachycují změny. Proto je asi lepší formou šanonové uspořádání. Šanony lze členit podle jednotlivých oblastí BOZP (všeobecná bezpečnost, technická bezpečnost, hygiena, požární ochrana). Každou problematiku lze v šanonu rozdělit na popis jednotlivých písemností. Ke každé zmapované problematice lze přiřadit výpis povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů. Výhodou šanonového uspořádání je, že lze velice dobře aktualizovat potřebné části. Zároveň lze i přehledně k jednotlivým problematikám přidávat vyplněné tiskopisy - například o provedené revizi, školení apod. Zvolit lze ale i modernější a rychlejší způsob - počítačový program. Jak takovýto počítačový systém může vypadat? Základem by asi měl být infosystém, který bude obsahovat výpisy povinností stanovených výběrem problematik provozních podmínek firmy a přičleněním právních a ostatních předpisů, včetně změn, doplňků a harmonizaci na legislativu EU. Navazovat by měl systém prevence, který bude umožňovat zpracování sestav výpisů povinností k rukám vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení. Do výpisů povinností je možné zavést prověrky vlastní i orgánů, výpisy z návodů výrobců, případně interních předpisů. Počítačový program pak by měl obsahovat také lhůtník (může na blížící se termíny automaticky upozorňovat), kontrolní systém, a samozřejmě také tiskopisy, které je možné si v případě potřeby vytisknout.

Externě, nebo vlastními silami?

Samozřejmě, každá firma si může vytvořit, či asi lépe nechat vytvořit systém, který jí bude nejvíce vyhovovat. Může si přitom vybrat z nabídek, s nimiž firmy zabývající se problematikou BOZP přicházejí. Externí vytvoření systému bude nesporně efektivnější, než kdyby si ho firma vytvářela sama - vzhledem k obrovskému množství předpisů a rychlé orientaci v nich. Cena přitom nemusí být nijak vysoká. Každopádně je ale nezbytné, aby pověřený pracovník nebyl hozen do vody bez jakékoliv podpory a alespoň minimálního zázemí. Pomoc firmám, případně pracovníkům či úsekům, které mají tyto záležitosti na starost, nabízí řada specializovaných firem, některé informace lze nalézt i na internetu - například na webové stránce Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (www.vubp.cz). Pro malé a střední firmy může být také řešením „nákup služby BOZP“ - i když z majitele zodpovědnost za tuto problematiku nikdo nesejme, těžko asi bude vše znát a kontrolovat sám (v některých případech, jako jsou předepsané revize, to nakonec ani nejde). Otázkou může pro někoho být, proč do bezpečnosti práce a ochrany zdraví investovat, zda se to vůbec vyplatí. Odpověď je jednoduchá: Systém vypracovaný odborníky šetří prostředky a snižuje riziko nákladů (pokuty, náhrada škod atd.). Úspory jsou patrné zejména u malých a středních firem: Mít vlastního bezpečnostního technika představuje roční náklady minimálně 250 000 korun (mzdy, daně, odvody, režie), v případě požárního technika dalších 250 000. V některých případech se však ani oni asi neobejdou bez externí služby (například při zákonem předepsaných revizích technických zařízení a odborných činnostech). Řešením může být externista, který uvedené mzdové náklady sníží. Dobře zpracovaný systém ale zřejmě ušetří více - umožňuje firmě vést si agendu a kontrolu bezpečnosti práce sama a kumulovat přitom funkce, takže nevzniknou nároky na dalšího pracovníka. Systém totiž jasně řekne: teď je třeba udělat toto, teď je třeba provést tento zápis takovouto formou, teď je třeba povolat autorizovaného revizního technika. Zároveň firma získává i přehlednou dokumentaci pro kontroly.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče