Výtvarné umění opět vynáší

06. března 2006, 00:00 - PETR BÝM
06. března 2006, 00:00

INVESTICE Trh výtvarného umění opět prožívá boom. Měřeno výsledky mezinárodních aukcí, kde se setkává značná část poptávky a nabídky, ve světě loni vzrostly ceny výtvarných děl o 11 procent. Hitem se stal obraz Canal Grande od Giovanniho Canaletta, vydražený za 33 milionů dolarů.

INVESTICE Trh výtvarného umění opět prožívá boom. Měřeno výsledky mezinárodních aukcí, kde se setkává značná část poptávky a nabídky, ve světě loni vzrostly ceny výtvarných děl o 11 procent. Hitem se stal obraz Canal Grande od Giovanniho Canaletta, vydražený za 33 milionů dolarů.

Investiční statistiky a studie se železnou pravidelností poukazují na to, že nákup kvalitního obrazu, sochy či antikvity je - v porovnání s možnostmi finančních instrumentů - nejvýnosnější investicí, podobně jako nákup nemovitosti. Jejich ceny totiž - až na občasné výkyvy - permanentně rostou.

Kupec ovšem musí počítat s delším investičním horizontem, a to v řádu desítek let. Například nákupní horečka z počátku devadesátých let se proměňuje v zisky teprve nyní, kdy se průměrné ceny po razantním poklesu na přelomu tisíciletí opět dostaly na úroveň zmíněného období. „V souvislosti s trhem výtvarného umění můžeme dnes mluvit o boomu,“ říká Mária Gálová z aukční síně Dorotheum. Podle ní je to důsledek zvýšeného zájmu investorů, kteří po pádu kurzů akcií některých oborů (například internetových společností) hledají jiné příležitosti. „Těžko rozlišovat poptávku investorskou od sběratelské, koneckonců každý sběratel je tak Dorotheum, Galerie Kodl či společnost Meissner-Neumann. Akviziční kancelář má v Česku i světoznámý aukční dům Sotheby’s. V roce 2001 se také na domácích aukcích objevily první milionové položky (bylo jich 25), počítáno ovšem v korunách. Největší obrat na trhu připadá na už zmíněné trochu i investor,“ říká Gálová. Aukční prodej loni vynesl rekordní čtyři miliardy dolarů, o 21 procent více, a to při zhruba stejném počtu položek (320 tisíc). Přitom už v roce 2004 obrat aukcí vzrostl o 19 procent.

V souvislosti s aukcemi a cenovým vývojem se často mluví o milionových položkách, tedy o dílech, které se vydraží za více než jeden milion dolarů. Těch bylo loni celkem 477, rok předtím jen 393. V období už zmíněné investiční euforie na počátku devadesátých let minulého století bylo takových položek 395.

Obchodní aktivita na tomto poli je v současnosti patrná především na amerických trzích. Slábnoucí dolar totiž zvyšuje atraktivitu nákupů v USA pro evropské či asijské investory. Kromě výtvarné klasiky (tedy evropských či amerických děl) začínají být stále populárnější díla asijské provenience. Platí to jak pro historické artefakty (porcelánová nádoba z období dynastie Jüan ze 14. století se prodala za 27,6 milionu dolarů), tak současná díla. Viditelné jsou také aktivity investorů z Ruské federace, liberalizace, což vedlo k nabídce řady děl z rodinných sbírek. Nabídka ovšem tehdy vysoce převyšovala domácí poptávku, která byla logicky kapitálově slabá. Nedostatečné možnosti prodeje se v mnoha případech nakonec řešili exportem. „V té době zmizelo za hranicemi mnoho cenných kusů, což je ztráta, která se už těžko nahradí,“ říká Mária Gálová.

S domácím trhem výtvarného umění ovšem znovu zahýbaly restituce v polovině devadesátých let. Na jedné straně majitelé řadu uměleckých děl nabídli k prodeji, na druhé straně se objevila sice nepříliš početná, ale relativně kapitálově silná vrstva investorů. Reakce obchodníků byla velmi rychlá: zatímco na počátku předešlého desetiletí se aukcemi zabývaly jen dvě společnosti, dnes už pravidelně pořádají dražby více než dvě desítky firem. Jde například o aukční síň kteří všude ve světě skupují díla ruských autorů.

NA ZELENÉ LOUCE

Obchod s výtvarným uměním v Česku počátkem devadesátých let začínal víceméně od nuly. Výrazným impulzem rozvoje pro něj ovšem byla jeho Dorotheum - loni to bylo 61 z celkových 275 milionů korun.

V současnosti je v České republice nabídka špičkových děl spíše malá, proto se zájemci o koupi začínají poohlížet v zahraničí. Podle Márii Gálové je to i důsledek toho, že se ještě „neroztočil“ sekundární cyklus prodeje: „Zatím se neprodávají díla, která byla nakoupena v nedávné době. Dá se však očekávat, podobně jako je to nyní ve světě, že ta doba právě přichází a na českém trhu můžeme očekávat výraznější oživení.“

Vzhledem k nižší koupěschopnosti se v tuzemsku zatím prodává hodně drobné grafiky, oblíbené jsou také fotografie. Co se týká obrazů, vkus investorů se mění - ještě před časem šla dobře na odbyt česká klasická moderna (Špála, Čapek, Filla), dnes jsou nejpopulárnější surrealisté (Toyen, Štýrský, Šíma).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče