Vytěsňování akcionářů pokračuje

15. ledna 2007, 00:00 - (čtk)
15. ledna 2007, 00:00

ÚSTAVNÍ SOUDProces vytěsňování drobných akcionářů opět nabírá na síle. Zastavit ho mohl Ústavní soud - jenže důležité rozhodnutí odložil. Podle odhadů by k tomuto kroku mohlo přistoupit ještě 400 firem.Majoritní vlastníci mohou nadále vytěsňovat ze společností menšinové akcionáře.

ÚSTAVNÍ SOUD Proces vytěsňování drobných akcionářů opět nabírá na síle. Zastavit ho mohl Ústavní soud - jenže důležité rozhodnutí odložil. Podle odhadů by k tomuto kroku mohlo přistoupit ještě 400 firem.

Majoritní vlastníci mohou nadále vytěsňovat ze společností menšinové akcionáře. Ústavní soud minulý týden odložil rozhodnutí o příslušné části obchodního zákoníku. Oficiálním důvodem je, že navrhovatelky zrušení těchto ustanovení (dvě soudkyně Městského soudu v Praze) na poslední chvíli poslaly ještě obsáhlé doplňující informace.

„Den před zasedáním nám přišlo poměrně obsáhlé podání, které bylo distribuováno až v odpoledních hodinách. Ostatní účastníci řízení se s ním tedy nemohli seznámit, dostatečný časový prostor neměli ani soudci Ústavního soudu. Samozřejmě budeme návrhy řešit, myslím, že to bude v dohledné době,“ řekla soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková. Doplnila, že soud dostal návrh na zrušení sporných ustanovení také od skupiny senátorů a vede jej pod samostatnou spisovou značkou.

BEZBRANNÍ DROBNÍ AKCIONÁŘI

Podle navrhovatelek z Městského soudu v Praze obchodní zákoník poškozuje menšinové akcionáře, kteří se proti vytěsnění mohou jen těžko bránit a přicházejí o svůj majetek. „Je porušen ústavní pořádek, mezinárodní normy. Dochází k potlačení a odejmutí zákonných práv,“ říká soudkyně Zuzana Ciprýnová.

Normu před Ústavním soudem hájil jako zástupce Poslanecké sněmovny její místopředseda Vojtěch Filip (KSČM). Sám však připustil, že zákon nepodpořil a nesouhlasí s ním. „Nikdo nepochybuje o tom, že jde o způsob vyvlastnění, jinak to nazvat nelze,“ uvádí Filip. Poslanci však podle něj jednali „v dobré víře, že věc je v souladu s Ústavou“. Připomněl, že zákon se odvolává na veřejný zájem, který spočívá ve zjednodušení rozhodování majoritních vlastníků společností.

Zastáncem novely byl naopak ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Ten při jejím schvalování poznamenal, že je důležitá pro fungování české ekonomiky. „Kuponová privatizace vytvořila ze stovek podniků veřejně obchodovatelné firmy. Ukázalo se, že to je nefunkční řešení, které tato ekonomika nemůže vstřebat, a tudíž je třeba udělat následující proces,“ řekl předloni Mládek.

VYTĚSNĚNI Z 256 FIREM

Podle novely, která vstoupila v platnost v roce 2005, mohou k vyplacení menších akcionářů přistoupit držitelé devadesátiprocentní majority ve firmách.

Celkové náklady na vytěsnění drobných akcionářů v českých firmách narostly již na takřka 10,5 miliardy korun. Jen státem ovládaný ČEZ přišel tento proces na více než dvě miliardy korun. „Záměr převzít stoprocentní kontrolu oznámili od července 2005 většinoví majitelé 256 společností,“ sdělila členka představenstva agentury Čekia Petra Doležalová. Vytěsnění se mnohdy uskutečnilo proti vůli menších akcionářů, kteří si stěžují na nízké ceny vyplácené za akcie.

V posledních měsících využila možnost vytěsnění akcionářů řada firem. Agropol Group tak získá všechny akcie královéhradecké firmy Cerea. Britská společnost International Power plně ovládla opatovickou elektrárnu. Arcada Capital se stala stoprocentním vlastníkem Moravských železáren. Jediným akcionářem společnosti Jäkl Karviná je Mittal Steel Ostrava. Agrofert získal celé ZZN Pardubice. Obdobný proces se odehrál ve firmách ETA Hlinsko, Rubena, Kablo Elektro, Stavostroj, Precheza, Gala, ve Východočeské energetice, Krkonošských papírnách, Cementu Hranice, Olšanských papírnách nebo v Montážích Přerov.

CHYSTAJÍ SE DALŠÍ

O většině vytěsňování se rozhodlo brzy po změně obchodního zákoníku v polovině roku 2005, která tento takzvaný squeez-out umožnila. V poslední době proces opět nabírá na síle. Od července do října 2005 se uskutečnilo 196 valných hromad s celkovými náklady pro majoritní vlastníky 7,35 miliardy korun. Jen na prosinec a leden pak bylo oznámeno 12 valných hromad. Přechod všech akcií za úplatu si prosadila například firma RWE International ve Středočeské a Západočeské plynárenské; to ji přijde na 387 milionů korun.

Doležalová odhadla celkový počet firem, které by k vytěsnění ještě mohly přistoupit, tedy těch, v nichž jeden akcionář drží více než 90procentní podíl, asi na 400. Náklady vlastníků společností by tím stouply na 12 až 13 miliard korun. Významně by k tomu přispěla firma KBC, která chce mít všechny akcie Československé obchodní banky.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Návod, jak zatočit s neplatiči alimentů
Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?
8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte
Týkají se vás nedoplatky na daních? Pozor, exekutoři už je začali vymáhat
Auta
Video: To nejlepší z Goodwood Revival 2017
Také Toyota Auris (ne)míří do terénu. Verze Freestyle přidává plasty, ale nic dalšího
Už i Hyundai přechází na uhlíková vlákna, prozrazuje nový patent
Mazda představila svou Škodu Kodiaq. Sedmimístná CX-8 ale do Evropy nemíří
Hyundai i30 N se už vyrábí. Do konce roku vznikne pouze 1450 exemplářů
Technologie
Na nereferenční Radeony RX Vega se může čekat až do půlky října, výrobci nemají čipy
Některé počítače HP se po servisní aktualizaci Windows 10 spouští až 10 minut
Tohle by mohla být revoluce. Pi Charger slibuje první opravdu pohodlné bezdrátové nabíjení
Ovladač od Nvidie způsobuje problémy s Nočním osvětlením [Windows Insider]
Naděje v kauze drahých pamětí. Výrobci DRAM konečně investují do zvýšení kapacit
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít