Vystřelte svou firmu do vesmíru

03. prosince 2007, 00:00 - Petr Bayer
03. prosince 2007, 00:00

Rozvoj kosmických technologií bude v EU v následujících letech určitě sílit. Plynou z toho také velké příležitosti pro české firmy. Evropa totiž musí dohánět ztrátu za Spojenými státy a Ruskem. Do vesmírného výzkumu se obratně zapojila také Čína. „Je to boj o přežití, protože hrozí, že řadu dovedností nebudeme zvládat,“ říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře Rozvoj kosmických technologií bude v EU v následujících letech určitě sílit. Plynou z toho také velké příležitosti pro české firmy. Evropa totiž musí dohánět ztrátu za Spojenými státy a Ruskem. Do vesmírného výzkumu se obratně zapojila také Čína. „Je to boj o přežití, protože hrozí, že řadu dovedností nebudeme zvládat,“ říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Dobývání kosmu slaví v letošním roce půlstoletí od vypuštění první umělé družice Sputnik. Jaké Búspěchy si na tomto poli připsala Česká republika?

První přístroj československé výroby letěl do kosmu na družici Interkosmos už v roce 1969. Šlo z dnešního pohledu o jednoduchý přístroj na měření slunečního záření. Naše zařízení byla umístěna i na meziplanetárních sondách k Marsu. Vrcholem českého průmyslu ve výzkumu sluneční soustavy v tomto období však byla pohyblivá plošina pro přístroje v sovětské sondě Vega, která sledovala Halleyovu kometu. Na zkonstruování plošiny se podílelo asi šedesát zdejších firem, které už z drtivé většiny neexistují. Československo vypustilo též několik vlastních družic Magion, z nichž poslední vzlétla až po vzniku samostatného českého státu.

 

Toto vše je ale již historií. Existují nějaké současné aktivity?

Z posledních akcí stojí za zmínku vypuštění české družice Mimosa ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Družice měřila nepatrné síly při letu na oběžné dráze v beztížném stavu, jako jsou odpor atmosféry a tlak slunečního záření, které dosahují miliontinu miliontiny zemského tíhového zrychlení. Nejbližší aktivitou je postavení tří mikroakcelerometrů pro evropskou družici SWARM jako pokračování experimentu Mimosa. Jde finančně o největší objem v historii ČR, blížící se třem milionům eur. Konsorcium vede VZLÚ v Letňanech a podílí se asi 12 dalších domácích firem.

VLÁDA ZVYŠUJE DOTACE NA VESMÍRNÝ VÝZKUM

Kosmonautika jistě není oborem pro každou firmu. Kolik českých firem vůbec v této oblasti působí?

Česká republika je zapojena ve 22 projektech ESA, z poloviny ve vědecké oblasti, ale též při aplikacích pozorování Země nebo vývoje software k řízení družic. V tuto chvíli je u nás asi 15 subjektů, které aktivně v této oblasti působí, z toho tucet soukromých firem. Celá řada nových subjektů se hlásí do budoucích projektů, které jsou šancí především pro malé a střední podniky. Větší firmy se zatím těchto aktivit neúčastní, protože finanční rozsah, ke kterému se ČR zavázala, je pro ně relativně malý.

 Vesmírné projekty jsou velmi náročné na dodržení kvality. Jaké podmínky musí firmy splňovat?

Pro výrobu letového softwaru a hardwaru musí být schopny vyrábět podle evropských kosmických norem. Ty přísně hlídají především kvalitu a kompletní dokumentaci, aby bylo možné vystopovat příčinu případného selhání. Na jeden kilogram hardwaru připadá téměř 30 kilogramů dokumentace. Toto je největším úkolem do budoucna, který musí české firmy zvládnout.

DOC. ING. JAN KOLÁŘ, CSC

Průkopník a propagátor české kosmonautiky se narodil v roce 1944. Vystudoval jadernou fyziku na ČVUT v Praze. V letech 1984 až 1992 byl místopředsedou Československé komise pro kosmický výzkum. V roce 1990 založil soukromou firmu Gisat, která je naším předním pracovištěm pro zpracování obrazových dat z družic pro pozorování Země. Je vedoucím katedry aplikované geoinformatiky a kartografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2003 inicioval založení neziskové organizace Česká kosmická kancelář. Ta se věnuje podpoře rozvoje kosmického výzkumu a kosmonautického průmyslu v ČR a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou. Mezi jeho záliby patří sport, aktivně hrával košíkovou. Ostatní koníčky jsou spjaty s profesí.

 

Co je „doménou“ českého kosmického průmyslu, pokud se dá o rozsáhlejším významu v některé z jeho částí hovořit?

Česko si bude muset své místo teprve vydobýt. V tuto chvíli se dá konstatovat, že určitě takové schopnosti a kapacity existují. Možnosti pro české firmy jsou nyní v široké škále nejrůznějších průmyslových výrobků a služeb především pro nosné rakety a družice, a z toho vyplývajícího sledování zemského povrchu. Dále to jsou i kosmické spoje pro přenos televizního nebo telekomunikačního signálu a systém družicové navigace.

Rozvoj tohoto špičkového oboru se v žádné zemi neobejde bez pomoci státu. Jak česká vláda pomáhá tomuto sektoru?

Rozpočet, ve formě příspěvku do ESA, činil v posledních dvou letech ročně jeden milion eur. Pro letošek vláda rozhodla o navýšení na 1,9 milionu eur. V roce 2008 půjde již o 2,4 milionu, o rok později dokonce 6,9 milionu eur. Zvýšení finanční účasti souvisí s podáním přihlášky za plného člena ESA. Kosmonautika je velice efektivním inovačním programem, takže stojí za to tyto prostředky vydávat.

Zmínil jste úlohu ESA v tomto oboru. Jak tato agentura pracuje se získanými prostředky?

ESA vybrané peníze vrací do státu formou zakázek, které vyhlašuje ve vlastním elektronickém systému. Uvedené prostředky jsou tedy pro naše firmy připraveny, ale musí si na ně umět sáhnout. Zatímní české aktivity mírně převyšují vklady. Rozpočet ESA v roce 2006 činil kolem 2,6 miliardy eur, jeho členské státy zahrnují bývalou evropskou „patnáctku“ a Norsko se Švýcarskem. Zvláštní statut má i Kanada. Firmy z členských zemí zde také mohou získat veškeré vyvinuté technologie.

SUCHÝ ZIP, POČÍTAČE A LÉKAŘSTVÍ

Čím mohou výsledky zkoumání vesmíru a vyvinutých technologií přispět k rozvoji hospodářství či společenského života na Zemi?

KDE ZÍSKAT INFORMACE O VESMÍRNÝCH ZAKÁZKÁCH?

Základní popis vyhlášených tendrů ESA je uveden na adrese http://emits.esa.int. Podrobnější informace o konkrétní zakázce zprostředkuje Česká kosmická kancelář. Na jejích stránkách jsou rovněž zveřejňovány aktuální informace o tendrech ESA v různých oborech, například na adrese: www.czechspace.cz/cs/prumysl/otevrene-tendry-itt.

Celá řada produktů, které bereme jako samozřejmost, „spadla z nebes“. Příkladem je obyčejný suchý zip, který vznikl z potřeby upevnit předměty v beztížném stavu. Miniaturizace elektroniky měla také hnací sílu v kosmonautice, protože bylo zapotřebí snižovat její váhu a objem. Za svou současnou úroveň jí vděčí i počítače, jež musely zpracovávat velká množství dat v krátkém čase. Zvýšila se efektivnost léčebných metod díky poznání chování lidského organizmu v beztížném stavu. Jednotky intenzivní péče mají svůj základ v systému sledování zdravotního stavu kosmonautů na dálku. Z izolační pěny na raketoplány se dají dělat perfektní náhrady lidských končetin. Bez kosmonautiky bychom nemohli sledovat televizní přenosy z druhé strany naší planety.

Velkým problémem se nyní stává terorismus a nesnadné zmapování jeho kořenů. Mohou i v tomto směru pomoci vesmírné technologie?

Je to dvojsečná zbraň. Začínají se monitorovat teroristické základny, které jsou v odlehlých místech, například v pouštích. Nicméně informace z družic jsou však komerčně prodávány a veřejně dostupné všem. Když bude terorista plánovat pumový atentát na nádraží nebo letišti, může si legálně pořídit velice podrobné fotografie s důležitými body. Na druhé straně to může sloužit k ochraně těchto objektů jako detekce podezřelých aktivit. Lidská společnost není vybavena a asi ani ochotna některé technologie utajit, protože by je tak odřízla od komerčního využití.

Spojené státy chystají velké projekty za mnoho miliard dolarů na osídlení Měsíce a mají i další vesmírné plány. Jaké z toho vyplývají šance pro české firmy?

Šance zde existují, na vše se vypisují veřejné soutěže. Podmínkou je ale nalezení kapacit v českém „měsíčním“ průmyslu a výzkumné základně, které budou schopny podat konkurenceschopný návrh, včetně dodání výrobku do mezinárodní aktivity takového rozsahu. Pro kosmonautiku je typické, že je skutečně polem mezinárodní spolupráce. Náročnost experimentů, jako jsou budování stanice na povrchu Měsíce nebo výprava na Mars, přesahují možnosti jednoho státu.

Soukromí investoři v USA chystají turistickou kosmickou loď SpaceShipTwo pro šest pasažérů. Jsou zde zapojeny české firmy, případně mohou o tom uvažovat?

Onoho projektu se české firmy neúčastní. S plány na postavení obdobného vlastního dopravního prostředku však přichází též evropská společnost EADS (European Aeronautic Defence and Space Company). Se zkouškami by se mohlo začít v letech 2012 až 2014. Zde se otevírají možnosti pro stovky subdodavatelů z celé Evropy, včetně českých firem.

INVESTICE ČR DO KOSMONAUTIKY

(formou příspěvku do ESA)

rok                        suma

2005                     1 milion eur

2006                     1 milion eur

2007                 1,9 milionu eur

2008                 2,4 milionu eur

2009                 6,9 milionu eur

Zdroj: Česká kosmická kancelář

KUPTE SI LÍSTEK DO KOSMU

O americký turistický let, který má šanci se uskutečnit dříve, je určitě zájem i mezi českými prominenty (při ceně od 200 tisíc dolarů za jedno místo). Mohou si již nyní zamluvit své „vesmírné“ křeslo?

Tato americká firma (Virgin Galactic – pozn. redakce) přijímá předběžné rezervace na své lety a nyní jich už má několik stovek. Vývoj sice ještě není ukončen, ale Američané již mají svou komerční „cestovní kancelář“, kde je možné složit zálohu. V prvním období, někdy kolem roku 2010, se může uskutečnit do deseti letů, poté by měl jejich počet stoupat. Stávající možností je stále cesta na mezinárodní orbitální stanici na palubě Sojuzu přes ruskou kosmickou agenturu.

Zmíněná částka není rozhodně nízká. Co vůbec za tyto peníze „amatérští kosmonauti“ zažijí?

Požitek bude řádově nižší než při letu na orbitální stanici. Pasažéři odstartují normálním způsobem jako v letadle, vystoupají do výše asi 15 kilometrů, kde se pohybují velké dopravní letouny. V tomto okamžiku se však zapne raketový motor, který během pěti až deseti minut loď téměř kolmo vystřelí do výšky 100 kilometrů. Po vypnutí motoru si pasažéři na chvíli vychutnají beztížný stav a uvidí zaoblenost Země.

Plány jsou to – pro někoho – vskutku lákavé. Je však vesmírná turistika komerčně životaschopná? Nedají se zde totiž očekávat státní dotace.

Jejich byznysplány říkají, že ano. Podle statistik existuje na světě dostatečně velký počet lidí, kteří si to mohou dovolit a mají o to zájem. Zdá se, že předběžné rezervace to potvrzují.

ČÍŇANÉ NA MĚSÍCI

Kosmonauty zatím vypustily do vesmíru Rusko (bývalé SSSR), USA a Čína. Dočkáme se někdy toho, aby i náš stát dosáhl na tyto mety? (Náš první kosmonaut Vladimír Remek vzlétl na sovětské lodi – pozn. redakce.)

Podle mě je to v budoucích, možná sto letech, neproveditelné. Vyrábíme letadla, takže nechci říci, že nikdy nebudeme mít kosmickou loď, ale v tuto chvíli pro to neexistuje ani sebemenší důvod. Jde o tak složité zařízení, že jej dosud nemá ani celá Evropa. Všichni evropští kosmonauti letěli na americkém raketoplánu nebo ruském Sojuzu.

Evropa tedy zaostává za svými největšími konkurenty. Hrozí z této situace nějaké nebezpečí pro naši budoucnost?

Vzhledem k tomu, že kosmonautika má značné dopady na společnost a ekonomiku, má obrovský strategický význam. Evropa nyní vidí, že ji podcenila a musí se začít více ohánět, pokud se z ní nemá stát „druhotřídní“ území. Asie má v tuto chvíli již tři hráče, kteří rychle zvyšují svou aktivitu, a to Čínu, Japonsko a Indii. V Jižní Americe má velkou perspektivu Brazílie. Evropa se tím, že nemá vlastní pilotovaný program ani pevný program výzkumu Měsíce a Marsu, dostává do nebezpečné situace, že bude muset ze své pozice slevit. Proto se v Evropě nyní začíná o těchto projektech velice vážně diskutovat.

Priority vesmírného bádání se časem mění. Během závodů v období studené války šlo o to, kdo bude první na Měsíci. Jaké jsou podle vás nynější úkoly v dobývání kosmu?

Jde o to, kdo ve světě získá takové technologie, které bude ostatním prodávat a zajistí si tak výhodné postavení. Pokud Česká republika včas nerozpozná význam kosmonautiky, stane se totálně odkázána na druhé a životní úroveň bude záviset na tom, zda si tyto technologie bude moci koupit, a za co.

Čína stále razantněji proniká do všech sfér světové ekonomiky. Dá se očekávat její nástup v této oblasti? Kdy a v jakém směru?

Nástup Číny v této oblasti už razantní je. Vypustila kosmonauta na vlastní lodi a nyní se chystá spojit dvě lodě na oběžné dráze. Stát, který to dělá, musí disponovat příslušnými technologiemi, což se zase projeví v ekonomice. Čínská ekonomika, tak jak je rozjetá, je asijskou velmocí a tlačí se na přední místa v celosvětovém měřítku. Bezpochyby se zapojí do všech pilotovaných programů na světě a nedivil bych se, kdyby Číňané za 20 či 30 let přistáli na Měsíci.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče