Menu Zavřít

Vystaráno na půl století

5. 11. 2007
Autor: Euro.cz

Většina proudu a tepla, které oživují české firmy i domácnosti, má původ v hnědém uhlí.  I když alternativní zdroje dostávají čím dál víc zelenou, uhlí, ropa a plyn zůstávají klíčovými hráči na energetickém trhu.

Budoucnost uhlí Většina proudu a tepla, které oživují české firmy i domácnosti, má původ v hnědém uhlí.  I když alternativní zdroje dostávají čím dál víc zelenou, uhlí, ropa a plyn zůstávají klíčovými hráči na energetickém trhu.

Těžbu hnědého uhlí v Česku je podle odborníků na energetiku potřeba prodloužit. Současné limity znemožňují výstavbu nových elektráren na uhlí a brzdí tak energetiku, zaznělo opakovaně na semináři o budoucnosti české energetiky v Brně. Bez prolomení limitů patrně skončí těžba hnědého uhlí v roce 2052. Už nyní postupně klesá, na rozdíl od spotřeby energie.

Česko ročně spotřebuje kolem 70 terrawatthodin elektrické energie. Zatím vykazuje jako jeden z mála států Evropské unie roční přebytek, a to přes deset terrawatthodin. Nemusí to ale být nadlouho.

„Česko už má energetické problémy, zatím se neobjevují, projeví se však se zpožděním,“ uvedl Vladimír Tošovský ze společnosti ČEPS, která zajišťuje přenos elektřiny v zemi. Hlavním zdrojem elektřiny je uhlí. V tuzemsku je nyní necelá desítka velkých hnědouhelných dolů či lomů. Těžba je na nich povolena maximálně do 40. let tohoto století.

 HRÁČI NA TRHU

 • E.ON je největším energetickým koncernem v Evropě. Společnost dodává elektřinu, zemní plyn a související služby více než 25 milionům zákazníků v Evropě a USA. Loni stoupl provozní zisk koncernu o 12 procent na 8,15 miliardy eur, zhruba 231 miliard korun. V Česku E.ON podniká od roku 2000 a v roce 2001 získal většinové podíly v Jihomoravské a Jihočeské energetice. Působí také v tuzemském plynárenství.

ČEZ je největší středoevropskou elektrárenskou společností a nejziskovější firmou v Česku. Vyrábí zhruba tři čtvrtiny veškeré elektřiny v Česku, na tuzemských dodávkách koncovým zákazníkům se podílí zhruba 45 procenty. ČEZ provozuje dvě jaderné elektrárny, 16 uhelných elektráren v Česku, tři v zahraničí a zhruba tři desítky vodních elektráren. ČEZ se jako strategický partner bude podílet na výstavbě uhelné elektrárny v Republice srbské.

Czech Coal je obchodník s energetickými komoditami, zahrnuje například Mosteckou uhelnou, Teplárnu Otrokovice a Energetiku Malenovice. Společnost prodává elektřinu, obchoduje s hnědým uhlím a povolenkami na emise skleníkových plynů. V roce 2005 měla skupina zaměstnávající přes šest tisíc lidí tržby 8,1 miliardy korun.

Mostecká uhelná (MUS) těží hnědé uhlí v lokalitách Československá armáda (ČSA), Jan Šverma a Vršany na Mostecku. Přes polovinu své produkce dodává společnosti ČEZ. Je součástí skupiny Czech Coal. V roce 2005 se těžba a prodej hnědého uhlí podílely na hrubém zisku skupiny 84 procenty.

Dobrý byznys: povolenky

Uhlí je na první pohled zdrojem zisku jen pro stát a velké společnosti z oblasti hornictví a energetiky. Přesto je možné najít obory, které i menším podnikům dají šanci na uhlí vydělat. Tradičně jsou to majitelé skladů a dopravci, kteří uhlí dodávají na nákladních automobilech přímo ke sklepům půl milionu domácností. Právě tolik rodin totiž používá uhlí jako palivo.

S uhlím ale obchodují i finančníci. Ve velkém i v malém. Vedle samotného prodeje suroviny je možné obchodovat i se znečištěným vzduchem, který je při spalování uhlí zamořován. Evropská unie totiž vystavuje takzvané emisní povolenky, s nimiž se dá obchodovat podobně jako s akciemi. Cena nastavená Bruselem za jednu povolenku se na jaře letošního roku zastavila na hodnotě 1,29 eur za kus, v přepočtu 36 korun. Tržní hodnota, kterou si podniky vykupují své špatné ekologické chování, ale šplhá mnohem výš.

„Aktuální hodnota na trhu je 22 eur,“ upřesnil Profitu cenu povolenek v Česku mluvčí obchodníka s energií Czech Coal Radek Stavěl. Takové rozdíly jsou zaručeným zdrojem zisku. Například Teplárna Strakonice vloni vyrobila a prodala nejméně tepla za 13 let, co funguje jako akciová společnost. „Důvodem byl teplý podzim, kdy lidé ušetřili za topení. Naopak elektřiny podnik vyrobil nejvíce za dobu provozu, čímž kompenzoval ztráty z tepla,“ zdůvodnil ředitel teplárny Aleš Seitz. Zisk společnosti vzrostl téměř o 12 milionů na 33 milionů korun. A podílel se na tom hlavně obchod s emisními povolenkami. „Podařilo se nám prodat povolenky v období, kdy jejich cena byla na maximu, zhruba 29 eur (asi 810 korun), což nám přineslo 44 milionů korun,“ řekl Seitz. Podobné spekulace sice vylepší aktuální hospodaření firem, nevyřeší ale energetickou situaci země.

Hnědé uhlí výrazně zdraží

Následujících deset až patnáct let budou ještě otevřeny lomy na Sokolovsku, o deset let déle může fungovat lom Libouš, který se nyní na celkové těžbě podílí asi z šestiny. Déle vydrží jen lomy Bílina, Vršany a ČSA. „Ten je nejproblematičtější, ale zároveň i nejperspektivnější uhelnou lokalitou v Česku,“ míní Pavel Liedermann ze společnosti EGÚ Brno, která situaci tuzemské energetiky pravidelně analyzuje.

Problém s limity podle něj brzdí výstavbu nových zdrojů, které jsou pro soběstačnost Česka do budoucna nezbytné. „Zatím máme přebytek, ale spotřeba postupně roste a zároveň zásoby uhlí klesají,“ uvedl Liedermann.

Jisté je, že od ledna hnědé uhlí citelně podraží. Odhady odborníků mluví o zhruba čtrnáctiprocentním nárůstu cen. Ekologická daň totiž zatíží všechny znečišťovatele ovzduší – a právě hnědě uhlí stojí na pomyslném žebříčku špinavosti úplně nejvýš.

Největší znečišťovatel

Nejvíce znečišťují ovzduší domácnosti. Kotle na uhlí totiž vypouštějí do vzduchu 40 procent všech škodlivin. Zrovna tolik jich vyprodukuje i automobilová doprava. Jen necelá pětina potom připadá na firmy v průmyslu a energetice. Kotle na pevná paliva, často zastaralá a s nedokonalým spalováním, má přitom na půl milionu domácností. Stále je ale pro domácnosti nejlevnější variantou. Zatímco vytápění rodinného domku přijde zhruba na 15 tisíc korun ročně, u moderních plynových kotlů je roční náklad zhruba 40 tisíc.

Největší uhelný zdroj ČEZ – elektrárna Prunéřov – ovšem vypouští zhruba stejně oxidu uhličitého jako všechna česká osobní auta dohromady. Ukázal to registr exhalací z průmyslových provozů, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí.

Uhelné elektrárny zde tvoří čtrnáct z dvaceti největších producentů oxidu uhličitého. Mezi nejhoršími v žebříčku jsou také železárny, chemičky, teplárny, celulózky či cementárny.

Hnutí DUHA prosazuje, aby vláda spustila ekologickou daňovou reformu, jež by motivovala průmysl k zavádění moder-

ních, čistých technologií. Česká republika patří s 12 tunami na obyvatele a rok mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého.

Programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký tvrdí, že zdaleka nejvíce znečištění do vzduchu chrlí obstarožní uhelné elektrárny. Ovšem některé další průmyslové provozy, hlavně hutě a chemičky, si s nimi nezadají. „Vláda musí průmyslové společnosti motivovat k instalaci moderních, čistějších technologií. První příležitostí je ekologická daňová reforma. Nedává smysl, když velcí znečišťovatelé platí nízké daně a progresivní firmy, které modernizují a vytvářejí pracovní místa, naopak vysoké,“ míní Kopecký.

UHLÍ DNES A ZÍTRA

Nejdůležitější energetický zdroj v Česku je uhlí.

V současné době se těží zhruba 15 milionů tun černého uhlí a 48 milionů tun hnědého uhlí. Jejich těžba se bude postupně snižovat. Platná Státní energetická koncepce předpokládá pro rok 2030  těžbu černého uhlí ve výši přibližně 3 milionů tun a hnědého uhlí kolem 32 milionů tun.

Babičky elektrárny jen tak nezaniknou

ČEZ souhlasí s kritikou, že velké uhelné elektrárny jsou u nás zastaralé. Proto v současnosti probíhá rekonstrukce v Tušimicích a plánuje se podobná akce s Prunéřovem II a elektrárnou v Ledvicích. Ani ostatní pece uhelných elektráren jen tak nevychladnou.

„S největší pravděpodobností budeme chtít jejich technickou životnost udržet, co to půjde. Plánovali jsme postavit dva moderní a ekologické hnědouhelné nové bloky, každý o výkonu 660 megawattů, a kdyby nebyly, náhradu hned nezískáme. Ani z plynu. Pokud tedy máme uhlí, je dobré i více než tři desítky let staré elektrárny dál udržovat v chodu. Jejich výkon budeme hlavně ve špičkách potřebovat. To je třeba případ Chvaletic,“ říká místopředseda představenstva společnosti ČEZ Jiří Borovec.

Celkově plánuje tuzemský energetický gigant investovat do obnovy hnědouhelných elektráren sto miliard korun. Výstavbu nové moderní elektrárny v Počeradech zatím komplikuje neshoda s Mosteckou uhelnou společností (MUS) o dodávkách uhlí.

MUS má totiž vlastní plány, jak využít vytěžené uhlí. Společně s firmou E.ON postaví v Česku hnědouhelnou elektrárnu za dvě miliardy eur, zhruba 56,5 miliardy korun. S odvoláním na vyjádření šéfa firmy E.ON Wulfa Bernotata to potvrdil Radek Stavěl, mluvčí skupiny Czech Coal, do níž MUS patří. A jak má spolupráce vypadat? Jednoduše – MUS dodá uhlí, E.ON zajistí technologie.

Zástupci společnosti přitom tvrdí, že nemohou pro konkurenční ČEZ zajistit na dlouhá léta dostatečné dodávky uhlí pro další elektrárnu, pokud nebude prolomeny limity těžby. O tom, stejně jako o jaderné energetice ale současná koaliční vláda nechce ani slyšet kvůli dohodě se zelenými.

Limity těžby mohou kdykoliv padnout

Alespoň na čas si tak mohou oddechnout obyvatelé, kteří žijí nad zásobami černého, respektive hnědého zlata v severních Čechách. Nemusí to být ale na dlouho, upozornil je v minulých dnech sám prezident Václav Klaus. Dokud budou pod Horním Jiřetínem a Černicemi na Mostecku zásoby hnědého uhlí, nemohou mít podle prezidenta obyvatelé obcí jistotu, že těžba jednou nezasáhne i jejich domy. Prezident míní, že by nepomohlo ani odepsání zásob uhlí.

BRAND24

Takový krok označil za pouze administrativní řešení, které nevylučuje možnost vytěžení v budoucnu, i předseda Českého báňského úřadu Roman Makarius. Upozornil, že jistotu ohroženým obcím a jejich obyvatelům dává jen horní zákon. Neumožňuje těžební společnosti využít svého dobývacího práva v oblastech, kde dochází ke střetu zájmů. „Obce a občané jsou oprávněnými účastníky řízení a dokud není střet zájmů vyřešen, není limity možné prolomit.“

U černého uhlí je nejperspektivnější nové, dosud nevyužité ložisko v lokalitě Frenštát v Beskydech na severní Moravě. „U hnědého uhlí jsou zatím nevyužité zásoby za takzvaně územně ekologické limity, které blokují zásoby na lomech Československá armáda a Bílina. V případě lomu ČSA by bylo možno těžit uhlí až do konce tohoto století,“ říká Zbyšek Sochor z ministerstva průmyslu a obchodu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).