Vyšší daň nepotěší, ale nezabije

23. srpna 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
23. srpna 2004, 00:00

GASTRONOMICKÝ TRH Zvýšení DPH na stravovací služby z pěti na 19 procent nesou pohostinští velmi špatně. Podle průzkumu společnosti Incoma to však vypadá, že většina podniků v oboru přežije.

ilustrační foto: Petr Králík

GASTRONOMICKÝ TRH Zvýšení DPH na stravovací služby z pěti na 19 procent nesou pohostinští velmi špatně. Podle průzkumu společnosti Incoma to však vypadá, že většina podniků v oboru přežije. Čtyři roky a jeden měsíc si mohli podnikatelé v gastronomii užívat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. Od letošního května jsou jejich služby opět v základní sazbě. V oboru, který zaměstnává 120 tisíc lidí (v sezoně až 170 tisíc) a představuje zhruba 45 tisíc podnikatelských subjektů, zavládlo zklamání. „Podle kvalifikovaného odhadu bude zvýšení sazby DPH o čtrnáct procent znamenat ukončení činnosti 15 až 20 procent podnikatelských subjektů. Kvůli multiplikačnímu efektu začne dalších přibližně osm tisíc provozoven chátrat,“ říká prezidentka sdružení HOREKA Mirka Luprichová. S negativními dopady vyšší DPH počítají především provozovatelé klasických hospod. Vyplývá to z pravidelného monitoringu gastronomického trhu, který v tuzemsku provádí společnost Incoma. Jen pětina majitelů provozoven se domnívá, že navýšení DPH gastronomický trh vůbec neovlivní. Optimistickou skupinu tvoří především restaurace a hotely vyšší a střední kategorie. Trh se podle nich bude vyvíjet stejným tempem jako dosud. Polovina majitelů provozoven počítala od samého počátku s tím, že hosté budou utrácet méně a stejný počet vsadil i na to, že se sníží množství hostů. ZDRAŽOVÁNÍ A KONEC INVESTIC Restauratéři a hospodští řeší očekávané menší tržby různými způsoby. Třetina provozovatelů se například rozhodla, že nebudou v dohledné době investovat ani do provozovny, ani do kuchyňských technologií. Luprichová však upozorňuje, že současně je v platnosti hygienická vyhláška, která klade velký důraz na technické vybavení provozoven. Promítnout přinejmenším část rozdílu minulé a dnešní daně z přidané hodnoty do konečných cen jídel je cestou pro čtyřicet procent majitelů provozoven. Další třetina se rozhodla zvednout ceny rovnou o celý rozdíl, tedy o čtrnáct procent. Necelá čtvrtina provozovatelů vidí řešení i v nákupu levnějších potravin a nápojů. Téměř desetina podnikatelů se rozhodla pro omezení sortimentu jídla a nealko nápojů. Počet zaměstnanců omezí necelá desetina majitelů provozoven. Jde spíše o provozovatele středního a vyššího segmentu restaurací a hotelů. Pouze tři procenta podnikatelů v gastronomii vážně uvažují o ukončení podnikání. BYROKRACIE A KORUPCE? VADÍ I NEVADÍ Restauratérům a hospodským ale nedělá vrásky na čele jen daň z přidané hodnoty. Pro pětinu z nich je permanentně velkou zátěží výše přímých i nepřímých daní. Stěžují si také na nesrozumitelné, komplikované a někdy podle jejich mínění zbytečné zákony, normy či předpisy. Za velkou zátěž je označila polovina podnikatelů v gastronomii, přičemž třicet procent z nich se v předpisech topí permanentně. Byrokratické prostředí a vysoká míra korupce trápí čtyřicet procent provozovatelů. Na druhou stranu nemá třicet procent podnikatelů v gastronomii s byrokracií žádné nebo jen velmi malé problémy. S vysokou mírou korupce pak v zásadě nemá problém polovina provozovatelů. Podnikatelskou administrativu a daňovou agendu hravě zvládá 35 procent restauratérů a hospodských. Naproti tomu pětině z nich tato činnost stále působí problémy a velmi je zatěžuje. NOVÍ HRÁČI SE NEPOHRNOU Podle Kateřiny Bartošové z firmy Incoma kvůli vyšší daňové zátěži klesne atraktivita oboru pro nové hráče. To zpomalí rozvoj konkurenčního prostředí, a tím i kontinuální růst kvality nabídky i služeb. Tuzemskou gastronomii příliš nepozvedne ani postoj provozovatelů k investicím. Jejich omezování či odkládání se dříve či později musí negativně projevit. Stejně jako propouštění zaměstnanců, z nichž přinejmenším část skončí na pracovních úřadech. „Cestovní ruch vnímají na celém světě jako důležitý průmysl a je to patrné i u nás. V roce 2003 se na tvorbě hrubého domácího produktu podílel asi 4,5 procenty a ekonomika cestovního ruchu - což je cestovní ruch plus navazující dodavatelská odvětví včetně stavebnictví - více než 13 procenty. Tyto údaje vedly například ministerstvo školství k přesvědčení, že jde o obor vysoce perspektivní pro uplatnění zaměstnanců. Vznikla tak mohutná síť učilišť a středních škol, která při výrazném poklesu zaměstnanosti v této oblasti bude vychovávat kandidáty na post nezaměstnaných,“ podotýká Luprichová. Potvrzuje se tak známá pravda, že zvyšování daňové zátěže žádnému podnikání nepomůže. „Efekt ve smyslu zvýšení toku peněz do státní pokladny je přinejmenším diskutabilní, přestože tuto změnu gastronomie přežije,“ uzavírá Bartošová. ZAJÍMAJÍ NÁS VAŠE NÁZORY!

**Jak se zvýšení DPH projevilo konkrétně na vašem podnikání? Vaše ohlasy a názory ráda zveřejní redaktorka Profitu Dana Rybáková, která se tématu dlouhodobě věnuje.

Pište na e-mail rybakova@profit.cz nebo na adresu Profit, Dana Rybáková, Vinohradská 230, 100 00 Praha 10.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče