Menu Zavřít

Vysoká účinnost

24. 5. 2012
Autor: Euro.cz

Od začátku roku lámou výběry dálničního mýta dosavadní rekordy. Letos by se tak mohlo vybrat více než osm miliard korun.

Mýtný systém pro kamionovou dopravu je jedna z věcí, která Česko a Rakousko spojuje. Obě země zvolily cestu mikrovlnné technologie a zpoplatnily dálnice a rychlostní silnice. Rakousko od roku 2004 postupně zavedlo výběr mýtného na 2200 kilometrů silnic, v Česku se mýtné začalo vybírat o tři roky později.
Obě země spojuje i firma Kapsch, která mýtné systémy v obou státech implementovala. V České republice zároveň spravuje i výběr mýta. „Za téměř čtyři a půl roku fungování systému vybral český stát mýto v hodnotě přes 27 miliard korun. Přitom pracujeme velmi efektivně – auditovaná účinnost našich systémů přesahuje 99 procent,“ shrnul dosavadní fungování mýta ředitel společnosti Kapsch v České republice Karel Feix.

O třetinu víc

Od začátku letošního roku lámou výběry mýta dosavadní rekordy. „Za růstem stojí nejen novoroční zvýšení mýtných tarifů, ale také rostoucí konjunktura českého i evropského průmyslu. Zatímco v roce 2010 dosáhl výběr mýtného 6,5 miliardy korun, od začátku letošního roku se na mýtném vybralo zatím 2,6 miliardy korun a konečná částka pravděpodobně přesáhne osm miliard korun. Tedy o 300 milionů korun více, než původně očekávalo ministerstvo dopravy,“ popsal Feix aktuální situaci. Jeho slova, že se na nárůstu výběru mýta nepodílejí jen zvýšené sazby, potvrzuje i oficiální statistika: zatímco se tarify letos v lednu zvedly o čtvrtinu, tak dopravci na mýtném odvedli za první čtvrtletí o 34 procent více než za stejné období loňského roku. Celkově je nyní v mýtném systému zaregistrováno 560 tisíc vozidel.

Na nižší třídy

Přes zvýšený výběr mýta se však Česko stále potýká s nedostatkem finančních prostředků na výstavbu a opravy poničených komunikací. I proto ministerstvo dopravy připravuje rozšíření mýta na regionální silnice nižších tříd. Takové rozšíření pro kamiony by podle předběžných výpočtů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mělo ročně vynést 3,2 miliardy korun. Průměrná sazba kamionového mýtného by měla být stanovena přibližně na tři koruny za kilometr, jeho výběr by mohl být spuštěn v polovině roku 2013, potvrdil agentuře ČTK ředitel úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic Václav Nestrašil. Přestože se proti zpoplatnění provozu i na silnicích nižší třídy logicky vymezují zástupci autodopravců, samospráva naopak takový krok vítá. „Mýtné je jedním z možných způsobů, jak udržet úroveň silnic v přijatelném stavu,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý.

Hybridní unikát

Tendr na poskytovatele mýtného systému pro silnice nižších tříd by dle odhadu Václava Nestrašila z ŘSD mohl být vypsán letos na podzim. Již nyní existují přinejmenším dva zájemci – kromě společnosti Kapsch je to i společnost SkyToll, která od 1. ledna 2010 provozuje elektronický systém výběru mýta na Slovensku. „Bude záležet na podmínkách, ale obecně mohu říci, že bychom se chtěli o zakázku ucházet,“ sdělil týdeníku Euro tiskový mluvčí SkyToll Anton Bódis.
Na zavedení mýta na silnicích nižších tříd se intenzivně připravuje i Kapsch. „Do tendru se s chutí pustíme. Již nyní jsme na něj dobře připraveni – koncem června totiž úspěšně završíme tříleté testování hybridních jednotek na několika tisícovkách vozů společností České pošty a Telefónica O2,“ potvrdil Feix s tím, že na silnicích nižších tříd plánuje Kapsch využít kombinaci mikrovlnného a satelitního systému, takzvané hybridní mýto, což bude představovat světový unikát.

BRAND24

Nejen mýto

Úspěch v oblasti dodávek vyspělých technologií, jako jsou systémy elektronického výběru mýta, není možný bez špičkového výzkumu a vývoje. Společnost Kapsch je již čtvrtým rokem generálním partnerem ocenění Česká hlava, konkrétně ceny Invence udělované českým vědcům a výzkumníkům za mimořádný počin v oblasti základního nebo aplikovaného výzkumu či technologických inovací s přihlédnutím k perspektivám jeho využitelnosti v praxi. „Máme sice vlastní vývojové laboratoře ve Švédku a v Rakousku, ale pro udržení náskoku na vysoce konkurenčním světovém trhu s telematickými a mýtnými aplikacemi se bez aplikovaného výzkumu neobejdeme. Navíc spolupráci s akademickou půdou považujeme za nezbytnou,“ vysvětlil Karel Feix důvody ke sponzoringu soutěže pro tuzemské vědce a výzkumníky.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).