Výsledky krajských voleb podnikání neovlivní

11. listopadu 2008, 00:00 - Jiří Němeček
11. listopadu 2008, 00:00

Hospodářská komora má jasné plány: chce změnit zákon o dani z příjmů, získat vliv na podmínky parkovacích zón a úplně zrušit dlouho kritizované přílepky do stávajících zákonů.

O změnách ve vedení krajských samospráv Petr Kužel (na obrázku) říká: „Ještě nepředstavily své záměry, na hodnocení je brzy.“

Navrhujete po letech skutečně zásadní daňovou změnu – oddělené zdanění fyzických a právnických osob. Co to podnikatelům přinese za výhody?

Máme za to, že pokud dojde k oddělení zdaňování příjmů fyzických osob od zdaňování příjmů právnických osob do dvou různých právních norem, povede to v konečném důsledku k zpřehlednění a zjednodušení daňové legislativy.

Tímto oddělením se také odstraní mnohdy protichůdné požadavky na zdanění obou skupin poplatníků, ať již tyto požadavky vyplývají z politických či odborných parametrů zdanění, které se při společných ustanoveních řeší často velmi obtížně a nejednoznačně.

Dalším důvodem je politické hledisko. Za současné situace lze předpokládat, že reforma daní z příjmů právnických osob projde parlamentem snáz, než když budou obě normy integrovány do jedné.

Kam tedy „spadnou“ malí podnikatelé?

Osoby samostatně výdělečně činné spadnou samozřejmě do zákona o daních z příjmů fyzických osob.

Jak řešit nesoulad mezi vystavenými fakturami, jejich (ne)zaplacením a výměrem daně?

Z hlediska výdajů daňově uznatelných a neuznatelných se domníváme, že by měl být princip postaven tak, že veškeré účetní náklady jsou daňově uznatelné s výjimkou úplného (ne případného) výčtu daňově neuznatelných účetních nákladů. Naopak v zákoně by měly být uvedeny daňové náklady, které nejsou účetními náklady.

Z hlediska principu zjednodušení by podle našeho názoru měl výrazným způsobem poklesnout počet účetních nákladů, které jsou považovány za daňově neuznatelné. Příkladem mohou být účetní ztráty, kdy nevidíme sebemenší důvod, aby jakákoliv účetní ztráta byla považována za daňově neuznatelnou.

PODNIKATELÉ JSOU ODPOVĚDNĚJŠÍ

Jak jste spokojen s platební morálkou firem v Česku? Prvotní a druhotná platební neschopnost byly v polovině devadesátých let strašákem zejména menších podnikatelů…

Platební morálka se v Česku postupně zlepšuje. Podnikatelé „dospívají“ a jsou zodpovědnější vůči svým závazkům, stále však v porovnání s ostatními státy Unie máme co dohánět. Jedním z kroků, které měly za cíl platební morálku zlepšit, byla i novela zákona o dani z příjmů platná k letošímu prvnímu lednu, kde dlužník podle paragrafu 23 má povinnost zvýšit základ daně o závazky, od jejichž splatnosti uplynulo 36 měsíců. Platební morálka je především o podnikatelském kreditu a osobní serióznosti umět přiznat závazek a následně ho i splnit.

Ministr financí by rád omezil daňové úlevy. Chce sáhnout i na stravenky nebo bezplatné jízdenky zaměstnanců firem provozujících městskou hromadnou dopravu. Myslíte, že je to politicky průchodné?

Ano, věcný návrh zákona o dani z příjmů pro rok 2010 počítá s jejich zrušením. Také však počítá s tím, že místo toho bude zaveden výdajový paušál, který má obsáhnout zmíněné stravenky, jízdenky MHD a další položky.

Souhlasíte s tím?

Ne. Už jsme uplatnili připomínky a vyjádřili jsme nesouhlas s touto úpravou. Obáváme se, že ustanovení vytváří nerovné podmínky mezi velkými organizacemi, které mohou mít vlastní závodní stravování (výdaje s tím související budou daňově účinné a u zaměstnance osvobozené) a malými organizacemi, které převážně řeší stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (jejich výdaje by byly daňově neúčinné a ještě zaměstnancům dodaněné).

Na druhou stranu hodnota paušálu není ve věcném záměru vyčíslena, proto je těžké říci, zda to bude horší nebo lepší. Nelze tedy predikovat případné důsledky, vše je stále ještě v procesu.

Konec daňových úlev by měl nastat i pro investiční pobídky. Jsou dnes ještě skutečným lákadlem pro investory?

Investiční pobídky jsou a budou problematickou záležitostí. Jedni je zcela odsuzují, protože nastavují nerovné podmínky a deformují trh, a naopak druzí vyzdvihují jejich fiskální užitečnost, jejíž prostřednictvím lze efektivně stimulovat podnikatelské subjekty.

Komora hájí zájmy především tuzemských malých a středních podnikatelů a je pravdou, že většina pobídek je využívána velkými nadnárodními koncerny, proto se přikláníme k tomu, aby byly pobídky výrazně omezeny.

ZAKAŽTE DIVOKÉ JEZDCE

Stavíte se za zákonodárce, například poslankyni Alenu Páralovou, kteří chtějí, aby z české legislativy zmizely takzvané přílepky?

Zcela jednoznačně. Přílepky, v zahraničí nazývané divokými jezdci, jsou naprostou pohromou pro právní jistotu. Typickým příkladem je například zákon o surových diamantech, ve kterém se ukrývá rozsáhlá novela o veřejných zakázkách. Podobných příkladů je mnoho a jednoznačně lze říci, že nenapomáhají přehlednosti právního systému.

Mnohdy tápou i odborníci, takže si dokážete představit bezradnost podnikatele, který se snaží najít zákony o vinařství a zjistí, že jsou v jednom balíku s právní úpravou pozemních komunikací. Ve Francii byl přijat zákaz legislativních jezdců již v 70. letech a myslím, že my bychom se měli vydat stejnou cestou.

Podnikatele netrápí ale jen „velké“ zákony, ale třeba i městské či krajské vyhlášky. Den po zvolení do své funkce jste Profitu řekl, že budete řešit situaci malých podnikatelů (řemeslníků) s rozšiřováním parkovacích zón ve velkých městech. Jak jste pokročil?

Vnímáme, že parkovací zóny vytvářejí problémy zejména drobným podnikatelům a že není možné, aby při rozvážkách parkovali kilometr od svého zákazníka. Právě proto se společně třeba s pražským magistrátem snažíme najít řešení této situace.

Hospodářská komora v minulých měsících několikrát jednala s pražským magistrátem o změně systému a podle mých informací je možné si dnes zakoupit krátkodobou parkovací kartu, která umožní zaparkovat v zóně tam, kde potřebujete. Bohužel je jasné, že tento náklad bude přeúčtován objednateli.

Jsou tedy parkovací zóny diskriminační? Může třeba dojít i k žalobám podnikatelů na města? Argumenty jsou – platí daně i místní poplatky…

Ano, určitě jsou diskriminační, protože jede-li živnostník za svým zákazníkem, je logické, že jede firemním vozem, ve kterém má nářadí a náhradní díly a bude muset někde zaparkovat. Další poplatky tvoří pouze bariéry a znepříjemňují podnikání. Spousta drobných řemeslníků proto do těchto oblastí odmítá jezdit.

Už jste naznačil řešení…

Je polovičaté. Servisní firmy si sice mohou koupit dvouhodinovou jednorázovou kartu, ale jenom v pracovní době místního obvodního úřadu. Pro abonenty, tedy podnikatele, jsou modré zóny likvidační i z toho důvodu, že oni sice před svou firmou zaparkují, ale nezaparkují už jejich klienti, o které proto přicházejí.

PETR KUŽEL (46)

Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze. V letech 1980 - 1992 pracoval nejprve postupně pro ČSAO, pro Pragoinvest, následně v Bytovém podniku Prahy 5. Od roku 1992 podniká v realitách, pojišťovnictví, developerství, reklamě a poradenství. Prezidentem Hospodářské komory ČR byl zvolen 29.5.2008, předtím vedl pražskou Hospodářskou komoru. V současné době působí též jako zastupitel Hlavního města Prahy.

Považujete to za faktický problém, nebo jenom za stesky části podnikatelské obce?

Za velmi podstatnou částí ekonomického úspěchu Prahy stojí podnikatelé, lidé s přechodným bydlištěm a cizinci. Právě k těmto lidem se ale hlavní město chová velmi nepřátelsky. Jsou profese, které jsou v důsledku parkovacích zón likvidovány. Právníci, soukromí lékaři, poradci a především drobní živnostníci. Ti všichni přicházejí o klienty v důsledku špatně navržených parkovacích zón.

Co s tím?

S možností, jak řešit krátkodobé parkování, přichází například Hospodářská komora Hlavního města Prahy. Je tu třeba návrh na řešení krátkodobého stání na zhruba 30 minut. Systém by mohl fungovat tak, že bude možné si zakoupit sadu lístků, které budou určeny k vyplnění a vložení na viditelné místo ve vozidle. Tento námi navrhovaný systém by řešil například vykládání materiálu či osob u zákazníka nebo krátkodobé jednání.

KNIHA JÍZD NENÍ ŠIKANA

Česko ale není jen Praha. Dopravci řeší i jiné problémy. Co taková kniha jízd? Není to zbytečná šikana? Řidiči autobusů nebo náklaďáků mají kolečko a u osobních aut stejně nelze rukou zapsané kolonky dokázat.

To není až tak pravda, každý řidič vozidla, které není opatřeno zmíněným „kolečkem“, má povinnost před zahájením jízdy zapsat počátek a účel jízdy. V průběhu přepravy může být kdykoli zastaven hlídkou dopravní policie a ta bude kontrolovat, zda řidič zapsal počátek a účel cesty.

V konečné fázi má řidič po ukončení cesty povinnost zapsat konec jízdy. Kniha jízd slouží též ke stanovení cestovních náhrad, to znamená, že záznam je podkladem pro stanovení základu daně. Nemyslíme si, že se jedná o šikanu, ale nutnou administrativu.

Může výměna politických garnitur v krajích nějak ovlivnit podnikání – třeba přes veřejné zakázky?

Za prvé, komentovat výsledky voleb a tudíž i výměnu politické reprezentace v krajích nám nepřísluší. Za druhé, nové krajské samosprávy ještě ani nepředstavily své konkrétní záměry, takže je na hodnocení příliš brzy. Nicméně neočekáváme, že by změna složení krajských rad a výměna hejtmanů měla nějaký zásadní dopad na podnikání, protože rámcové zákony a předpisy jsou schvalovány na celostátní úrovni a zde ke změně nedošlo.

Na krajské úrovni v oblasti podnikání zcela nepochybně k nějakým posunům dojde, ale bude to důsledek hospodářské a finanční krize, která se odehrává ve světě a jež se zprostředkovaně přelévá i k nám do Česka.

Komora provedla průzkum, podle kterého chce každá pátá firma propouštět. Je to vážně tak zlé, nebo jde jenom o nějakou hysterickou reakci na krizi?

Já neberu výsledky našeho průzkumu na lehkou váhu a určitě bych je nepovažoval za nějakou hysterickou reakci. Náš průzkum nastavil zrcadlo aktuální realitě a získali jsme tak určitý obraz, jak vypadá situace v naší zemi. A soudě podle toho, jak vycházejí na světlo nové a nové informace z jednotlivých podniků či odvětví, lze očekávat, že k naplnění oné chmurné prognózy, tedy redukci pracovních míst až v pětině podniků, může dojít.

Dá se nějak pomoci odvětvím v krizi? Obuvnictví, sklářství, bižuterie…

Tato tři odvětví, a přidal bych k nim ještě textilky, sužují problémy už delší dobu a současná světová ekonomická krize jejich obtížnou situaci ještě více zdůraznila. Už před dobou krize zde byly hrozby jako silná koruna, rostoucí ceny energií či konkurence levného dovozu z východní Asie.

A nyní se situace ještě přiostřila tím, že podnikům klesají tržby a poněkud až příliš obezřetné banky jim odmítají půjčit provozní kapitál, čímž jim de facto svazují ruce a urychlují jejich konec.

Lze jim pomoci?

Způsobů mnoho není. Určitě nelze tato odvětví dotovat z peněz daňových poplatníků. Jako možnou cestu vidím snahu nalézt nová odbytiště a trhy a restrukturalizaci výroby či tlak na banky, aby se pokusily s příslušnými podniky nalézt nové možnosti a modely financování. Tím by se alespoň udržela v chodu výroba a byla ochráněna pracovní místa.

VOLÁME PO ZAVEDENÍ EURA

Začíná mzdové vyjednávání na příští rok. Čekáte, že se tlak na mzdy stane dalším problémem pro firmy, nebo odbory „vyslyší“ argument finanční krize?

Kolektivní vyjednávání o mzdách patří každoročně k horkým okamžikům na konci roku. Odboroví předáci se snaží vyjednat co nejvíce, a proto ze začátku vyjednávání nadsadí své požadavky, aby pak měli větší manévrovací prostor.

Letos však bude vyjednávání probíhat ve světle světové hospodářské krize a ohlášeném rušení mnoha pracovních míst v českých podnicích.

Proto se domnívám, že odboráři zmírní své požadavky a budou se snažit uchovat více pracovních míst za cenu toho, že nárůst platů nebude tak vysoký. Koneckonců, ani inflace v příštím roce nebude tak vysoká jako letos.

Co české podniky víc pálí – silná koruna, drahá ropa nebo finanční krize?

Tato otázka je poněkud složitější, záleží totiž na tom, o jakých firmách se konkrétně bavíme. V poslední době bych určitě z vaší nabídky vyloučil drahou ropu. Ceny pohonných hmot jsou nejlevnější od loňského dubna. Silná koruna trápila a trápí naše exportéry, a to dlouhodobě. Proto taky voláme po rychlém zavedení eura. Silná koruna a kurzové výkyvy působí podnikům miliardové ztráty a na některá odvětví (sklářství, textilky) má silná koruna likvidační účinek.

Když jsme nedávno dělali rozsáhlý průzkum mezi 1350 tuzemskými podniky, plné dvě třetiny z nich odpověděly, že je poškozuje finanční krize. Že jim ubírá zakázky nebo zhoršuje platební morálku jejich odběratelů. Na to pak musí reagovat tlumením svých investic, nižším nárůstem mezd a v neposlední řadě taktéž redukcí některých pracovních míst.

Nicméně, vzhledem k celkové finanční situaci nehrozí, že žádostí o dotaci ubude? Kvůli tomu, že každou dotaci je potřeba spolufinancovat z vlastních zdrojů, které teď nebudou? A že tedy peníze nakonec nevyčerpáme?

Podnikatelé s tím nemají větší obtíže, banky pro ně mají již připraveny balíčky služeb šité na míru právě na financování podnikatelských rozvojových projektů, které jim pomohou překlenout období čekání na dotaci. Podnikatelé jsou dlouhodobě nejaktivnějšími žadateli o dotace z fondů Unie.

Ekonomové žijí světovou finanční krizí. Je tento stav argumentem spíš pro, nebo proti brzkému přijetí eura?

Co se přijetí eura týče, naše stanovisko je neměnné, jsme pro jeho rychlé zavedení.

Současná krize není argumentem pro odklad zavedení eura a to především z toho důvodu, že současná krize není produktem eura jako měny.

Existence české koruny nás v některých ohledech mohla ušetřit určitých negativních jevů. Nicméně, na příkladu Maďarska nebo pobaltských států a jejich současných výrazných ekonomických potíží můžeme vidět, že samostatná měna není zárukou před krizí. Tou je naopak odpovědná politika vlády, ale i finančních institucí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče