Výrobci ztrát na prodej

22. dubna 2011, 13:31 - Táňa Králová
22. dubna 2011, 13:31

Dvě ústecké chemičky se utápějí v dluzích. Kdo je zvedne ze dna?

Záchranáře hledají hned dvě velké fabriky v severočeském Ústí nad Labem. Na prodej jsou klíčové provozy bývalé Setuzy a trmický průmyslový lihovar PLP. Obě chemičky, které kromě lokality spojuje i výroba biopaliv, okukují velcí nadnárodní hráči. Vše samozřejmě aktivně sleduje majitel Agrofertu Andrej Babiš. Krouží kolem lihovaru, který ve svém impériu ještě nemá. Teď už jde „jen“ o cenu.

Zájemci o pohrobky Setuzy

Zatímco výroba ve zkrachovalém lihovaru PLP od loňského listopadu stojí, lisovna a rafinerie z rozebrané Setuzy i díky zakázkám ve mzdě jedou, ovšem zdaleka ne na plný plyn. O to intenzivnější jsou zřejmě přípravy na prodej. „Jednání se zahraničními strategickými partnery probíhají,“ potvrzuje Marie Logrová, mluvčí skupiny firem vzniklých z bývalé Setuzy. Odmítá upřesnit, kdo má zájem o firmy na výrobu olejů a bionafty, zřejmě stále ovládané Petrem Sisákem. Ve hře je údajně největší obchodník s komoditami, švýcarský Glencore International, a světový lídr ve zpracování obilí a olejnin americký Archer Daniels Midland Company (ADM). Společnost Glencore, která se nebojí vstoupit do rizikovějších zemí, jako jsou Kazachstán či Ukrajina, by nemusely odradit právní komplikace u pohrobků Setuzy. Asi nejen proto je považována za vážného zájemce. Nedávno firma Glencore oficiálně oznámila dlouho očekávaný vstup na burzu. Chce těžit z rekordních cen komodit i rostoucí poptávky po surovinách v Číně a Indii. Loňské tržby firmy stouply o 38 procent na 145 miliard dolarů, čistý zisk vzrostl o čtyřicet procent na 3,8 miliardy dolarů.

Z Moravy na sever Čech?

Firma ADM, údajně druhý uchazeč, má zase už akviziční zkušenost s Via Chem Group. Skupina, za níž zřejmě stále stojí Sisák, Setuzu kdysi převzala po podnikateli Tomáši Pitrovi. Předloni ADM s Via Chem Group udělala miliardový obchod, když od něj koupila olomouckou fabriku Milo. Podobné zahraniční investice jsou v tuzemském zpracování rostlinných agrárních komodit zatím výjimečné. Před ADM přišla do Česka pouze francouzská společnost Soufflet, která v tuzemsku vlastní pět sladoven. Bylo by přirozené, kdyby Američané chtěli rozšířit pole působnosti z Moravy více do Čech. A přiblížit se ke svému výrobnímu zázemí v sousedním Německu, kde je ADM největším producentem bionafty. Zapadalo by to do firemní strategie posílit pozici na rostoucích trzích ve východní Evropě.
Ze silné zahraniční konkurence by měl asi nejmenší radost Andrej Babiš. Už dříve o Setuzu i Milo hodně stál, nyní se točí také kolem lihovarů. Přes avizovaný zájem zahraničních strategických partnerů se nevzdává naděje, že promluví do chystaných prodejů. „Uvidíme, jací velcí hráči se v lihovarech a Setuze objeví. Jestli vůbec bude o tato aktiva seriózní zájem,“ uvádí Babiš. Jak dodává, všechna mají své specifické problémy. U lihovaru v ústeckých Trmicích byly natolik „specifické“, že na ně fabrika dojela do konkurzu. Schopného investora, který ji znovu rozjede, nyní hledá poradenská firma PricewaterhouseCoopers (PwC).

Rukojmí se vzdal

Když psal týdeník EURO na podzim 2007 o spuštění trmické továrny na bioetanol, článek nazval Rukojmí vrtkavého obilí. Tři roky trápení a kupení ztrát rukojmí nepřežil. Lihovar PLP, jehož původním většinovým majitelem byly teplické Vodohospodářské stavby a menšinovým akcionářem severočeská stavební společnost ESB, převzal loňského prosince insolvenční správce Aleš Klaudy. Za hlavní příčiny krachu označil nezvládnutou technologii švédské firmy Chematur Engineering AB a příliš turbulentní trh s biopalivy. Fabrika, která měla ročně vyrábět milion hektolitrů etanolu, není zkolaudovaná, v dodávce energií je závislá na Dalkii, nemá ani vlastní čistírnu odpadních vod a je napojená na městskou síť. PwC ostatně upozorňuje, že zájemce bude muset do fabriky investovat. Aby mohl jet naplno, bude muset vydat až sto milionů korun.
Poradenská firma vyčíslila hodnotu lihovaru na 48,7 milionu eur, tedy asi 1,2 miliardy korun. Věřitelé se přihlásili o pohledávky převyšující 2,3 miliardy korun. Největší pohledávku – 1,2 miliardy – uplatnila ČSOB, která se podílela na financování stavby. Stejně jako Česká spořitelna, které v PLP zůstalo přes šest set milionů korun. Kromě bank dluží firma také dodavatelům obilí, energií a dopravcům.

Žhavý Babiš

PwC oslovila čtyři desítky firem s oznámením o prodeji lihovaru. „Předběžný zájem projevili čtyři investoři. Dva jsou z ČR a dva ze zahraničí,“ upřesňuje správce Klaudy. Velmi vážnými zájemci jsou dle informací týdeníku EURO společnosti Agrofert a ADM. V bankovních kruzích je za žhavého kandidáta považován Agrofert. Zdroj z ČSOB, coby největšího věřitele, ale vyvrací informaci, že banka se už s Babišem dohodla, jak se ke zkrachovalé chemičce dostane. „Nic není upečeno. Čeká se, s jakými nabídkami přijdou ostatní,“ tvrdí zdroj. Co je reálné? „Cenu určí soutěž. Mohla by se pohybovat kolem 700 milionů korun i víc,“ soudí insolvenční správce. Jako o reálnější se mluví spíš o půlmiliardě, možná i méně.
Partner PwC Petr Smutný si uvědomuje, že není dobře, když fabrika už půl roku stojí. „Prodej by měl proběhnout co nejdříve. To znamená na konci léta,“ předpokládá Smutný. V ČSOB dle informací týdeníku EURO věří, že se obchod stihne ještě před letními prázdninami.

Lihovarnické šachy

„Primárně očekávám hráče, který si umí sehnat surovinu nebo umí operovat na výstupním trhu,“ představuje si Smutný možného kupce. Oba předpoklady splňuje Agrofert. „Je to silný hráč, který nemůže věci tohoto typu ignorovat,“ reagoval poradce na přímou otázku, zda PwC registruje Babišův zájem o chemičku v Trmicích. Do očekávání Smutného by se mohl strefit kupříkladu i největší evropský výrobce cukru, německá firma Südzucker. S bioetanolem má zkušenosti. Vyrábí ho ve svém závodě ve východoněmeckém Zeitzu a stejně jako v PLP používá jako surovinu obilí.
„Kupující bude začínat, jako by postavil novou fabriku. Bude si tedy muset vydobýt pozici na trhu se surovinou i u kontraktů na biolíh,“ upozorňuje Klaudy. Místo, které se uzavřením trmické továrny uvolnilo na tuzemském trhu, s radostí obsadil jediný fungující lihovar, Agroetanol z cukrovarnické společnosti TTD. „Na českém trhu nyní prodáváme šedesát procent produkce, zatímco předtím to bylo jen třicet procent a sedmdesát procent jsme vyváželi,“ porovnává šéf TTD Oldřich Reinbergr. Další z obilních lihovarů, Ethanol Energy ve Vrdech, jeho majitel Otakar Moťka zastavil hned po krátkém otestování. Alespoň neprodukoval ztráty jako fabrika v Trmicích. Zakonzervovaný lihovar ve Vrdech by chtěl údajně na cukrovku rozchodit Andrej Babiš. Moťka, který se přeorientoval na sklářství, tvrdí, že s majitelem Agrofertu o prodeji nejedná. Babiš se ale ve vyjádření pro týdeník EURO zmiňuje o lihovarech. A mezi zemědělci se nese zpráva, že Babišovy farmy v okolí vrdského závodu už dostaly pokyn, aby začaly s pěstováním cukrovky pro biolíh. Uvidíme, jak biopaliva ještě letos rozpálí akviziční trh.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče