Výrobci chtějí značku České pivo

13. září 2004, 00:00 - PETR HAVEL
13. září 2004, 00:00

PIVOVARNICTVÍ Zhruba stejnou produkci piva jako v loňském roce očekává Český svaz pivovarů a sladoven. Zvýší se však podíl exportu. Dalšímu odbytu v zemích Unie může pomoci ochranné označení "České pivo".

PIVOVARNICTVÍ Zhruba stejnou produkci piva jako v loňském roce očekává Český svaz pivovarů a sladoven. Zvýší se však podíl exportu. Dalšímu odbytu v zemích Unie může pomoci ochranné označení „České pivo“. Letošní sklizeň klíčové pivovarnické suroviny - chmele - je oproti loňskému roku vyšší. Přesto nejsou jeho producenti podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumila Pázlera nijak nadšeni. „Ještě před měsícem jsme předpokládali lepší výsledky. V současné době to, především v Čechách, vypadá na průměrný hektarový výnos 0,9 tuny z hektaru. Je to zklamání hlavně na Žatecku, kde o prázdninách téměř nepršelo. Lepší situace je naopak na Moravě, kde lze očekávat výnosy až 1,5 tuny z hektaru,“ říká Pázler. Kvalita, barva a zdravotní stav sklizeného chmele jsou podle něj dobré. Obsah takzvaných alfa hořkých látek by měl letos dosáhnout čtyř procent. VÍCE PIVA NA EXPORT Celková letošní tuzemská produkce dosáhne podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR necelých 6000 tun. Do ceny piva se přitom podle něj nižší hektarové výnosy nijak nepromítnou. „Ani nemohou. Chmel, i když je to důležitá surovina, se na finální ceně piva podílí asi dvěma procenty,“ vysvětluje Pázler. V loňském roce se v České republice vyrobilo přes 18,5 milionu hektolitrů piva. Z toho 62,3 procenta činila podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven produkce výčepních piv („desítky“ a méněstupňová piva), 34 procenta produkce ležáků („dvanáctek“ a vícestupňových piv), zbytek pak činila výroba lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv. Oproti předchozímu roku vzrostl v roce 2003 export piva do zahraničí o 7,8 procenta a dosáhl rekordních téměř 2,13 milionu hektolitrů - tedy více než 11,5 procenta celkového výstavu našich pivovarů. V letošním roce očekává předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý v zásadě obdobnou bilanci. Vyšší podíl produkce než vloni však bude směřovat na export - za letošní první pololetí se vyvezlo 15 procent tuzemských piv. Domácí spotřeba naopak mírně poklesne. Zásadní změny nečeká Veselý ani ve struktuře výroby, pouze mírně poroste produkce ležáků. PŘÍPRAVY VRCHOLÍ Trend rostoucího exportu by mohlo podpořit označení tuzemské produkce chráněným názvem „České pivo“. Podle názoru Českého svazu pivovarů a sladoven by název dokázal identifikovat naši produkci v očích zahraničních spotřebitelů mezi mnoha jinými pivy na evropském trhu. Evropská unie ale s tímto označením příliš nesouhlasí. Nevidí totiž v tomto konkrétním názvu ochranné zeměpisné označení, ale nástroj diskriminace produkce piva ze zemí mimo Českou republiku. Pojem „Český“ je totiž totožný s názvem státu, což je základní kámen úrazu. N apříklad bavorské pivo podle Evropské unie chráněno být může, protože to není název státu, ale pouze spolkové země. Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nicméně věří, že se pivovarníkům podaří ochranu názvu „České pivo“ prosadit. „Registraci tohoto názvu chceme v České republice dokončit do konce letošního září, příslušné dokumenty chceme předat v Bruselu v průběhu října. Měli bychom uspět - ve všech světových soutěžích je české pivo chápáno jako specifické. Existuje také oficiální kategorie pilsner českého typu,“ argumentuje Veselý. České pivo by mělo být charakterizováno použitím národních surovin, specifických výrobních postupů a oblastí, kde se bude smět vyrábět. Nepůjde přitom o celé území České republiky - patřit tam nebude například oblast Beskyd, Šumavy nebo Krušné Hory. VÝROBA PIVA V ČR rok 2003, v hektolitrech celkem 18 548 314 z toho: 62,3 % výčepní piva 34,0 % ležáky 3,7 % ostatní PŘIMĚŘENÁ KONZUMACE PIVA JE ŽÁDOUCÍ**

Lékaři v poslední době čím dál více dokazují, že umírněná konzumace piva má na lidský organizmus veskrze pozitivní účinky. Za umírněnou konzumaci se přitom podle Simona Jiráta z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy považují dvě piva pro muže denně a jedno pivo pro ženu (20 až 40 gramů alkoholu denně). Laicky řečeno: největší přínos piva spočívá ve zvýšení hladiny „hodného cholesterolu“ (HDL) v těle, který paralyzuje „zlý cholesterol“ (LDL). Pivo tak má významné antisklerotické účinky. Umírněná konzumace vede kromě toho ke snížení rizika infarktů, rakoviny, snížení tlaku a zlepšuje metabolizmus. „Pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a ač to zní neuvěřitelně, je kaloricky chudší než jablečná šťáva, mléko nebo kolové nápoje. Současně se zásahem do metabolizmu tuků tak u člověka snižuje podíl tělesného tuku,“ konstatuje Jirát. Jinými slovy: za pivní břicha nemůže ve své podstatě pivo, ale značné objemy pijákem konzumovaných tekutin.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče