Výroba mléka: bez snížení nákladů to nepůjde

09. září 2009, 06:32 - Petr Havel
09. září 2009, 06:32

V Evropské unii se vyrobí podstatně více mléka, než se spotřebuje. Vývoz přebytků ovšem komplikují vysoké ceny producentů. Dokud zemědělci nesníží své náklady, budou na mléce i nadále prodělávat.

Extenzivní chovy dojnic v podhorských oblastech vykazují poměrně vysokou rentabilitu výroby mléka.

Autor: Martin Siebert

Vyšší efektivita při zpracování mléka a celková změna systému produkce samotnými zemědělci. Jedině tak je podle analýzy Ústavu zemědělských a ekonomických informací (ÚZEI) možné domácí výrobu mléka oprostit od současných problémů.

Za nejdůležitější trend do budoucnosti týkající se celé EU, a tedy i tuzemských zemědělců, lze podle analýzy považovat snižování konkurenceschopnosti Unie na světových trzích. Vzhledem k tomu, že se v Evropě vyrobí více mléka, než se spotřebuje, je nutné vyvážet přebytky do mimoevropských teritorií. Jenže export mlékárenských přebytků klesá. Podle statistik Mezinárodní mlékařské federace se snížil jen v průběhu první poloviny loňského roku v porovnání se stejným obdobím roku 2007 o 51,7 procenta v případě másla, o 17,7 procenta sušeného odstředěného mléka a o 7,4 procenta sýrů. Vzrostl pouze export sušeného plnotučného mléka o 21,1 procenta. V závěru loňského roku pak vydala německá zpravodajská služba Zentrale Markt und Preisberichtstelle odhad výsledků exportu EU do třetích zemí za celý rok 2008. „Z odhadu je zřejmé, že trendy, které se jevily v prvním pololetí, přetrvaly i v dalších měsících roku 2008,“ konstatuje analýza ÚZEI. Vývoz sušeného plnotučného mléka klesl podle německých zdrojů na 13 procent, propad exportu másla má činit 38 procent, u dalších mlékárenských výrobků od 4,5 do osmi procent. Celkový export mlékárenských výrobků za loňský rok by měl klesnout zhruba o šest procent.

Unie českým zemědělcům nepomůže Za této situace se v unijních zemích hromadí zásoby mléka a mlékárenských výrobků. Přes pokles exportu přijal Brusel navíc v rámci částečné reformy zemědělské politiky rozhodnutí o každoročním navýšení kvót na produkci mléka o dvě procenta. To dále zvyšuje tlak na pokles cen, ale také na efektivitu evropských producentů. Současný systém mléčných kvót má přitom vydržet do roku 2015, poté by měl být trh plně liberalizován. Jak ale připomíná bývalý první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, například tuzemským producentům mléka liberalizace výroby mléka příliš nepomůže. „Pokud se kvóty zruší, zůstane podnikatelská výhoda v zemích původní evropské patnáctky jednak díky vyšší efektivitě výroby, zejména ale díky lepšímu přístupu na mimoevropské trhy. Liberalizace trhu s mlékem tak pravděpodobně půjde na úkor zemědělců z nových členských zemí, včetně Česka,“ domnívá se Hlaváč. Problém České republiky je podle něj také v nedostatku peněz na spolufinancování dotačních programů směrovaných na podporu konkurenceschopnosti zemědělců, tedy hlavně na investice. „Formou projektů na čerpání dotací z Programu rozvoje venkova tak nelze mléčný sektor zachraňovat, nehledě na to, že jde o nástroj středně a dlouhodobé politiky státu, ne na řešení aktuálních problémů,“ říká Hlaváč. To v praxi znamená, že zemědělci – producenti mléka si budou muset pomoci zejména sami, a to především změnou dosavadních způsobů výroby mléka. Nelze přitom zřejmě spoléhat na opětovný výrazný nárůst cen mléka, jako tomu bylo v roce 2007 a částečně v roce 2008. Světové ceny mírně posílí Ceny mléka na světových trzích sice podle současných prognóz zřejmě částečně stoupnou, ale ne zase tolik, aby jim byla Evropská unie schopna plně konkurovat. Například největší novozélandská zpracovatelská firma Fonterra předpokládá průměrné ceny i pro rok 2009 ve výši 21 eurocentů (zhruba 5,63 koruny za litr mléka), americké ministerstvo zemědělství pak ve výši 27 eurocentů (7,24 koruny za litr). V podobném rozmezí se aktuálně pohybuje i cena v unijních zemích, jen část z nich je ale schopna tvořit při těchto cenách zisk. Podle ÚZEI je na tom nejlépe Irsko, Španělsko a Polsko, přičemž právě Irsko s náklady 5,21 koruny na výrobu litru mléka a příjmy včetně dotací ve výši 11,26 koruny za litr mléka je suverénně nejziskovější. Analýza ÚZEI přitom dochází k závěru, že konkurenceschopnost evropských a tedy i tuzemských producentů mléka závisí a bude záviset zejména na kombinaci co nejnižších nákladů a dotací. Podstatná je nicméně rentabilita výroby mléka. Ta je v současné době v Česku nejvyšší v chovech dojnic s vysokou užitkovostí v oblastech, v nichž zemědělci nepobírají dotace za hospodaření v takzvaných přírodně znevýhodněných oblastech (LFA). Lidově řečeno, v koncentrovaných chovech dojnic v kravínech. Hned za touto skupinou vykazují ale nejvyšší rentabilitu výrobci mléka v horských oblastech (LFA), chovajících skot pasteveckým způsobem ve volné přírodě. Je tomu tak zejména proto, že řada nákladů při pasteveckém způsobu odpadá. Skot na horách není například nutné živit drahými krmivy, není tak náročný na množství zaměstnanců, odpadají náklady na stavbu a údržbu kravínů.

Maso místo mléka**

Zejména s ohledem na předpokládané změny v systému dotací, které by měly být více než dosud směrovány na rozvoj venkova a ochranu životního prostředí na úkor podpory zemědělské produkce, by bylo třeba změnit strukturu výroby mléka. Podle ÚZEI totiž pobírají zemědělci v LFA oblastech dotace, které dále zlepšují ekonomiku jejich podniků, například na ošetřování travních porostů. „Dosavadní podmínky poskytování plateb LFA již dnes vytvářejí příznivější ekonomické podmínky pro produkci mléka. Skutečností však je, že produkce mléka v těchto oblastech není příliš rozšířena. Převažuje zde velmi extenzivní „rančerský“ chov krav bez tržní produkce mléka. Větší přesun produkce mléka z intenzivních chovů v nížinných a středních oblastech do oblastí s vyšším podílem půdy v LFA by byl z hlediska naplňování mimoprodukčních funkcí zemědělství velmi žádoucí,“ uzavírá svou analýzu ÚZEI.

Pro konkurenceschopnost tuzemské produkce mléka je tedy podle všeho restrukturalizace chovu skotu ve prospěch horských oblastí nezbytná. Za pozitivní lze přitom označit poslední výsledky sčítání počtů skotu, které na konci letošního prvního pololetí uskutečnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s koncem prvního pololetí loňského roku se totiž ve stejném období letošního roku zvýšil počet kusů skotu o 0,7 procenta, přičemž počty krav vzrostly meziročně o 2,4 procenta. Podle Renaty Vodičkové z ČSÚ sice klesají stavy dojných krav, zvyšuje se však počet krav bez tržní produkce mléka.

Petr Havel, autor je agrární analytik

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče