Výpovědi budou složitější

16. října 2006, 00:00 - RICHARD W. FETTER
16. října 2006, 00:00

VEDLEJŠÍ PRACOVNÍ POMĚRY Nový zákoník práce obsahuje i téměř neznámou změnu. Dát výpověď pracovníkovi, zaměstnanému na vedlejší poměr, bude daleko složitější než dosud. Od ledna 2007 čeká na řadu firem nepříjemné překvapení: Nový zákoník práce totiž už nerozlišuje mezi hlavním a vedlejším pracovním poměrem.

VEDLEJŠÍ PRACOVNÍ POMĚRY Nový zákoník práce obsahuje i téměř neznámou změnu. Dát výpověď pracovníkovi, zaměstnanému na vedlejší poměr, bude daleko složitější než dosud.

Od ledna 2007 čeká na řadu firem nepříjemné překvapení: Nový zákoník práce totiž už nerozlišuje mezi hlavním a vedlejším pracovním poměrem. Zdánlivě jde o pouhou formalitu, jenže důsledky této prakticky neznámé změny jsou nečekaně významné.

CO JE HLAVNÍ A VEDLEJŠÍ Podle dosavadního zákoníku platí: Koná-li zaměstnanec během trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (zásadně jde o 40 hodin týdně), práci také v dalším pracovním poměru, pak se jedná o hlavní a vedlejší poměr.

Předpokladem k tomu, aby mohl vzniknout vedlejší pracovní poměr, je tedy existence hlavního pracovního poměru. Často dochází k omylu a pak jsou automaticky směšovány pojmy „částečný úvazek“ a „vedlejší pracovní poměr“. Přitom i částečný úvazek se považuje za hlavní, neexistuje-li vedle něj žádný další.

Vedlejší pracovní poměr lze sjednat pouze na kratší než zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu - nemůže tedy být dohodnut na takzvaný plný úvazek.

VÝHODY VEDLEJŠÍHO ÚVAZKU

Pro vedlejší pracovní poměry dosud platí řada podstatných odchylek oproti obecné úpravě pracovního poměru. Nejpodstatnější jsou odlišnosti při jejich skončení. Rozvázání vedlejšího pracovního poměru je pro zaměstnavatele i zaměstnance výrazně jednodušší. Dosavadní zákoník vycházel z názoru, že vedlejší poměr jen doplňuje poměr hlavní, a proto není v tak vysoké míře nutné chránit jeho stabilitu.

Vedlejší pracovní poměr mohou zaměstnavatel i zaměstnanec rozvázat z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí 15 dnů a začíná už dnem, v němž byla výpověď doručena.

Na vedlejší pracovní poměr se nevztahují ani některá další ustanovení zákoníku práce. Například zde není omezeno sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, neexistovala zde ani nabídková povinnost jiného zaměstnání (při výpovědi ze strany firmy). Na vedlejší poměry se nevztahoval zákaz výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru pro některé zvláště chráněné skupiny zaměstnanců. Další výhodou bylo, že zaměstnanci ve vedlejším pracovním poměru nenáleželo odstupné, byť ke skončení pracovního poměru došlo výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z organizačních důvodů.

VZROSTE OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ

Nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) již poměry na hlavní a vedlejší nerozlišuje. Místo očekávaných změn směrem k liberalizaci pracovněprávních vztahů tak na podnikatele čekají ještě přísnější pravidla než dosud.

I doplňkové práce na pouhých několik hodin týdně tedy získají stejnou ochranu jako čtyřiceti hodinové úvazky. To hlavně znamená, že i pro ně bude platit dvouměsíční výpovědní doba, přičemž zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď jen z některých zákonem vyjmenovaných důvodů. Zaměstnanci navíc získají nárok na odstupné a řadu dalších výdobytků, typických dosud pouze pro hlavní pracovní poměry.

Přísnější pravidla začnou od 1. ledna 2007 automaticky platit i pro stávající vedlejší poměry, uzavřené ještě před účinností nového zákoníku.

NA STEJNOU PRÁCI JEN JEDINÝ POMĚR S uvedenou problematikou souvisí i ustanovení § 13 odst. 4 nového zákoníku práce: Zaměstnanec v dalším pracovním poměru (nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele) nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

Cílem tohoto ustanovení je zamezit obcházení pravidel omezujících práci přesčas, vyhýbat se povinnému placení příplatků ke mzdě za přesčasovou práci nebo poskytování pracovního volna.

Rozhodujícím pro posouzení je sjednaný druh práce. Zaměstnanec tedy může u téhož zaměstnavatele vykonávat práci i v dalším (souběžném) pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale pouze jiného druhu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče