Vypočítejte si, kolik ukládat

12. listopadu 2007, 00:00 - Martina Martinovičová
12. listopadu 2007, 00:00

Většina lidí si spoří na penzi tolik peněz, kolik jim dovolí jejich příjmy. Každý by ale měl přemýšlet nad tím, kolik peněz bude v budoucnosti potřebovat. Podle expertů totiž člověk v důchodu potřebuje 70 až 80 procent příjmů, které pobíral před odchodem do penze.

Spoření na penzi Většina lidí si spoří na penzi tolik peněz, kolik jim dovolí jejich příjmy. Každý by ale měl přemýšlet nad tím, kolik peněz bude v budoucnosti potřebovat. Podle expertů totiž člověk v důchodu potřebuje 70 až 80 procent příjmů, které pobíral před odchodem do penze.

O tom, že je a stále bude nutné spořit si na penzi už dnes, již nikdo patrně nepochybuje. Výpočtů, které mohou vést k úspěšnému cíli, existuje řada. Většina lidí se ale zatím nad tímto problémem zamýšlí jen z jednoho úhlu pohledu – jak vysokou částku mohou měsíčně ze svých peněz odložit. Každý by měl ale vzít v úvahu i svůj individuální pocit, kolik peněz bude v penzi potřebovat, aby žil spokojený život. „Je třeba zohlednit životní styl a osobní cíle nejen dnes, ale i v budoucnosti,“ říká Miloš Filip, ředitel prodeje fondů ING Investment Management.

Pracujte s čistým majetkem

Při plánování výše penzijního spoření musíme vzít v úvahu, že naše potřeby se časem mění. Určitě budou například klesat náklady na sportovní vyžití, zůstat stejné nebo dokonce růst ale mohou náklady na cestování a jiné formy relaxace a náklady na zdravotní péči. Je důležité brát v úvahu, jestli například člověk bydlí, případně bude bydlet ve vlastním či nájemním bytě. Zapomínat nesmíme ani na to, kdy nám doslouží automobil, nebo jiné části našeho majetku.

Při posuzování toho, jakým majetkem disponujeme, přitom musíme vzít v úvahu nejen svá aktiva, ale také závazky. Je třeba od majetku odečíst veškeré dluhy. V podstatě také to, co budeme muset ještě před odchodem do důchodu zaplatit třeba za obnovu vybavení domácnosti.

Do takzvaného čistého majetku se také zpravidla nezapočítává hodnota nemovitosti, neboť tu člověk většinou není ochoten prodat – někde totiž bydlet musí. Z hlediska penze je tak nejlepším řešením počítat pouze s penězi a cennými papíry, případně s takovým majetkem, který jsme připraveni prodat.

Pár pravidel existuje

Především je důležité, aby si každý nějak stanovil, kolik peněz bude v penzi potřebovat. „Obecně platí, že člověk by měl spíše vycházet ze svých potřeb než z příjmů. Většina expertů se shoduje na tom, že ve stáří člověk potřebuje 70 až 80 procent příjmů, jichž dosahoval před odchodem do penze. A pokud chcete zachovat svůj životní standard, potřebujete 80 až 90 procent příjmů,“ říká Filip. Současná úroveň státních důchodů se přitom pohybuje někde okolo 45 procent průměrných čistých mezd.

Například člověk s čistým příjmem 16 tisíc korun by si měl zajistit dodatečný důchod na úrovni 4 až 5,5 tisíce měsíčně, tudíž přibližně 50 až 65 tisíc korun ročně.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tuto částku stačí vynásobit předpokládanými počty let strávenými v penzi a dostaneme tak potřebnou částku. Ale ani to není tak jednoduché. Proti úsporám každého člověka totiž pracuje inflace. Na druhou stranu ale platí, že dobře uložené peníze se stále zhodnocují. Ostatně to, že nechat si od penzijního fondu pravidelně vyplácet penzi je výhodnější než si vybrat všechny peníze najednou formou vyrovnání, vám řekne skoro každý finanční poradce.

Kouzlo šesti procent

Samozřejmě, že nejlepší je utrácet jen tolik peněz, aby se uložený kapitál vůbec nezmenšoval. „Z expertiz vyplývá, že při investicích do konzervativnějších podílových fondů by neměla klesat nominální hodnota majetku, pokud z něj nebudete čerpat více než šest procent ročně,“ říká Filip.

Kolik tedy potřebujete? Je to velice jednoduché. Vezměte roční spotřebu (tedy rozdíl mezi plánovanou spotřebou a tím, co vám z ní pokryje státní důchod) a vydělte to číslem 0,06 (pozor – vydělit, nikoliv vynásobit!). Dostanete hodnotu majetku potřebného k tomu, aby se vaše úspory v penzi nominálně netenčily.

Potřebujete-li tedy pět tisíc měsíčně, je to ročně 60 tisíc. Po vydělení částkou 0,06 dostanete rovný milion. Pokud budete potřebovat osm tisíc, je to ročně 96 tisíc. Úspory by v takovém případě měly dosahovat 1,6 milionu korun. Samozřejmě, že při zachování nominální hodnoty bude klesat reálná hodnota ve vztahu ke kupní síle. Ale stále bude z čeho čerpat.

A jak investovat? I na to prý existuje pravidlo. „Odečtěte od číslovky sto svůj věk a vyjde vám procentuální podíl, ve kterém byste měli mít ve svém rodinném portfoliu akcie. Samozřejmě to ale neodráží třeba osobní averzi k riziku,“ zdůrazňuje Miloš Filip z ING Investment Management.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče