Výkyv, nebo obrat?

11. června 2008, 16:12 - Slavoj Czesaný
11. června 2008, 16:12

V roce 2007 se hospodářský růst ČR navzdory horším vnějším podmínkám zrychlil

K charakteristickým rysům vývoje české ekonomiky v roce 2007 patřilo zrychlení růstu HDP, přestože se ve světě začala prosazovat sestupná fáze hospodářského cyklu. Na tomto výsledku se podílela především lepší vyváženost složek poptávky na růstu HDP. Důležité také bylo, že hlavním zdrojem hospodářského růstu byla produktivita práce a kapitálu a že jen v menší míře k němu přispívaly vyšší zaměstnanost a investice. Ve druhé polovině roku 2007 však v souvislosti se zpomalením globální ekonomiky a většími finančními turbulencemi na světových trzích začal narůstat počet jevů signalizujících změnu ve vývoji českého HDP.

Dohánění vyspělých zemí

V roce 2007 vzrostl HDP o 6,5 procenta, což bylo nejvíce v novodobé historii českého státu. Tuzemský průměrný roční hospodářský růst za poslední tři roky činil 6,4 procenta, čímž se ČR zařadila do skupiny rychle rostoucích zemí. Protože byl hospodářský růst ČR o více než tři procentní body vyšší než EU 27, odstup od průměrné hospodářské úrovně Evropské unie se dostal pod dvacet procent (viz Stále v čele). Přitom podmínky pro hospodářský růst nebyly v roce 2007 zcela příznivé. Úrokové sazby úvěrů se zvyšovaly, konkurenceschopnost kvůli posilování koruny klesala a vyšší ceny energetických zdrojů brzdily růst spotřebitelské a investiční poptávky.
Naopak ke kladům hospodářského růstu patřily především návrat směnných vztahů do pozitivních hodnot, snížení daňové zátěže právnických osob a dopady přílivu zahraničního kapitálu. Přesto se ČR nevyhnula negativním vlivům, jež zvyšují budoucí náklady. Patřil k nim nárůst zahraničního a státního dluhu a zadluženosti obyvatel.

Růst životní úrovně

Spotřeba domácností, jeden z hlavních ukazatelů životní úrovně, zrychlila z 5,4 v roce 2006 na 5,7 procenta v roce 2007 a překonala průměr z let 2001 až 2006 o 2,2 procentního bodu. Významně se také podílela na růstu HDP (2,7 procentního bodu). Vyšší spotřebu domácností podpořily růst reálných mezd o 4,4 procenta, použití úspor obyvatel a zvýšená emise spotřebitelských úvěrů. Dluhy domácností však meziročně vzrostly o více než třetinu, přičemž hypoteční úvěry na bydlení se zvyšovaly rychleji než spotřebitelské. Vysvětlení toho lze hledat nejen v zájmu obyvatel o vlastní byt, ale i v nízkých úrokových sazbách jejich vkladů. Ty po započtení inflace znehodnocovaly úspory lidí.
Podíl spotřeby domácností na HDP se již několik let pohybuje kolem 50 procent, čímž zaostává za průměrem zemí EU, který činí zhruba 60 procent. Na vyšší podíl spotřeby domácností na HDP si ČR bude zřejmě muset počkat, až se více přiblíží vyspělým zemím a bude schopná zabezpečovat hospodářský růst s nižší mírou investic a spotřebou vlády. Až to nastane, hospodářský růst by mohl být méně nákladný a poskytnout větší prostor pro lepší životní úroveň.

Pokrok v investiční aktivitě

Investiční aktivita v posledních třech letech sílila. V roce 2007 tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 6,1 procenta a převýšila o 2,1 procentního bodu průměr z let 2001 až 2006. Jedním z důvodů bylo příznivé investiční klima v Evropě, především v Německu, kde investice v roce 2007 vzrostly o 4,9 a vývoz o 8,5 procenta (viz Postupné vyrovnávání). A ČR měla z této investiční a vývozní vlny prospěch. Úrokové sazby přitom navzdory určitému růstu nebyly natolik vysoké, aby na ně české firmy nedosáhly, a to i malé a střední. Přispěla k tomu i skutečnost, že úrokové sazby z úvěrů byly nižší než v zemích eurozóny.
Investiční podíl na HDP se v roce 2007 meziročně zvýšil na 29,3 procenta. Jeho převis nad hrubými národními úsporami však poklesl z 3,4 procentního bodu v roce 2006 na 2,9 v roce 2007. Protože rozdíl mezi úsporami a investicemi musí být profinancován z vnějších zdrojů, poklesla tím i vnější ekonomická nerovnováha. Důležitou roli v investičních procesech hrály přímé zahraniční investice (FDI). V roce 2007 činily 185 miliard korun, což byla třetí nejvyšší částka v letech 2000 až 2007 (viz Zlepšující se vyváženost).
Podíl investic na HDP je téměř o jednu třetinu vyšší než jejich průměrná míra v eurozóně, jež je do značné míry stabilizovaná a pohybuje se kolem dvaceti procent. Rozdíl mezi českou investiční mírou a tou vyspělých zemí lze z velké části vysvětlit konvergenčním procesem. Díky němu ekonomiky středně vyspělých zemí snižují odstup od hospodářské úrovně vyspělých států.

Průmysl zůstává silný

Vysoké, v posledních letech dvouciferné zlepšení průmyslu ovlivnil růst kapacit, produktivity práce i kapitálu a v letech 2005 až 2007 i přírůstek pracovních sil. Pokračovalo i prohlubování specializačního profilu průmyslu opírajícího se především o výrobu osobních aut, strojů a elektrických přístrojů.
Srovnání skladby přidané hodnoty odhalilo rozdíly v zastoupení hlavních odvětví mezi ČR a vyspělými zeměmi. Jde zejména o odlišné podíly průmyslu včetně stavebnictví a oblasti služeb. Ve vyspělých zemích činí podíl služeb zhruba 70 procent a neustále roste. V ČR byl nejvyšší podíl služeb evidován v roce 2003 (61 procent) a od té doby této hodnoty nedosáhl (viz Odlišné podíly). Porušilo se tím napodobování trendu ve vyspělých zemí v posledních dvaceti letech, kdy se s růstem hospodářské úrovně měnila struktura nabídky ve prospěch služeb. Tento směr vývoje je důležitý z několika hledisek. Odpovídá změnám ve spotřebě obyvatel směrem k odvětvím s vysokou poptávkou, jako jsou školství, zdravotnictví a věda a výzkum. Navíc je oblast služeb energeticky a materiálově méně náročná. A také natolik citlivě nereaguje na sestupnou fázi vývoje hospodářského cyklu.

Nejistoty výhledu

Nejen v roce 2007, zejména ve čtvrtém čtvrtletí, ale i v prvních měsících roku 2008, začaly být v hospodářském vývoji patrné jevy, které s předstihem naznačovaly změny v trendu pohybu HDP. Ze dvou vývojových tendencí lze odvodit růst inflačních tlaků. K nim patřil především postupný růst pozitivního produkčního rozdílu mezi reálným HDP a potenciálním produktem. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jej pro rok 2007 odhadla ve výši 1,5 procentního bodu. Rovněž nárůst peněžních zásob na dvoucifernou hodnotu svědčil o nadměrné úvěrové emisi vytvářející prostor pro vyšší inflaci. Pokles indexu akciového trhu, který v říjnu 2007 až březnu 2008 přesáhl dvacet procent, pak signalizoval možné budoucí zhoršení hospodářského růstu. O oslabení poptávky svědčil nárůst změny stavu zásob v roce 2007 o 41 procent vůči předchozímu roku.
Na odpověď, zda uvedené jevy včetně předběžných údajů o zpomalení růstu HDP v prvním čtvrtletí 2008 signalizovaly jen krátkodobý výkyv, nebo znamenají obrat k sestupné fázi hospodářského cyklu, si musíme počkat. V současné době však lze na základě dosavadních trendů předpokládat, že v nejbližší době by na tom měla být lépe investiční poptávka. A to vzhledem k velmi dobré finanční situaci podnikatelského odvětví, která je dána vysokou ziskovostí firem pod zahraniční kontrolou. Hůř by na tom mohla být spotřebitelská poptávka. A to zejména proto, že životní náklady nejen kvůli vyšší inflaci, ale i v důsledku nízké míry úspor obyvatel narostly.

Graf 1:
Stále v čele
Růst HDP v EU 27, EU 15, ČR a v Německu v letech 2000 až 2007 (v %)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

-1 0 1 2 3 4 5 6 7 (%)

EU 27
EU 15
ČR
Německo

Pramen: Eurostat

Graf 2:
Postupné vyrovnávání
Růst investic v EU 27, EU 15, ČR a v Německu v letech 2000 až 2007 (v %)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

-8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 (%)

EU 27
EU 15
ČR
Německo

Pramen: Eurostat

Graf 3:
Zlepšující se vyváženost
Podíl výdajů na konečnou spotřebu, tvorby hrubého kapitálu a čistého vývozu na růstu českého HDP v letech 2000 až 2007 (v %)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 (%)

Výdaje na konečnou spotřebu
Tvorba hrubého kapitálu
Čistý vývoz

Pramen: Český statistický úřad

Tabulka:
Odlišné podíly
Podíl zemědělství a rybolovu, průmyslu a stavebnictví a služeb na české hrubé přidané hodnotě v letech 2000 až 2007 (v %)

Odvětví 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zemědělství, rybolov 3,9 3,9 3,3 3,1 3,3 2,9 2,6 2,8
Průmysl, stavebnictví 38,1 37,7 36,7 35,9 38,6 38,2 38,1 38,4
Služby 58 58,3 60 61 58,1 58,9 59,3 58,8

Pramen: Český statistický úřad

Trendy

K charakteristickým rysům vývoje české ekonomiky v roce 2007 patřilo zrychlení růstu HDP.
Na tomto výsledku se podílela především lepší vyváženost složek poptávky na růstu HDP. Hlavním zdrojem hospodářského růstu byla produktivita práce a kapitálu.
Jen v menší míře k němu přispívaly vyšší zaměstnanost a investice.
Ve druhé polovině roku 2007 však kvůli zpomalení globální ekonomiky a větším finančním turbulencím na světových trzích začal narůstat počet jevů signalizujících změnu ve vývoji českého HDP.

Souvislosti

V roce 2007 vzrostl HDP o 6,5 procenta - nejvíce v novodobé historii českého státu.
Spotřeba domácností zrychlila z 5,4 v roce 2006 na 5,7 procenta v roce 2007.
V roce 2007 tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 6,1 procenta.
Investiční podíl na HDP se v roce 2007 meziročně zvýšil na 29,3 procenta.
Pokles indexu akciového trhu, který v říjnu 2007 až březnu 2008 přesáhl dvacet procent, signalizoval možné budoucí zhoršení hospodářského růstu.
O oslabení poptávky svědčil nárůst změny stavu zásob v roce 2007 o 41 procent vůči předchozímu roku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče