Výhody mají hlavně největší firmy

07. listopadu 2005, 00:00 - EGON HAVRLANT
07. listopadu 2005, 00:00

PŘEDSEDA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY OLOMOUCKÉHO KRAJE JIŘÍ ŽÁK: Zatímco zahraničním investorům a velkým řetězcům vycházejí úřady všemožně vstříc, tuzemské malé a střední firmy mají horší podmínky. „Přitom stát by měl podporovat právě spíše malé a střední podnikání,“ připomíná předseda Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Jiří Žák.

PŘEDSEDA KRAJSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY OLOMOUCKÉHO KRAJE JIŘÍ ŽÁK: Zatímco zahraničním investorům a velkým řetězcům vycházejí úřady všemožně vstříc, tuzemské malé a střední firmy mají horší podmínky. „Přitom stát by měl podporovat právě spíše malé a střední podnikání,“ připomíná předseda Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Jiří Žák. * V čem vidíte hlavní přednost Olomouckého kraje z hlediska podnikání? Výhodná je zejména jeho geografická poloha - jsme významným uzlem především železniční dopravy. Přesto není příliv podnikatelských subjektů významný. Kraj zatím budí zájem hlavně u obchodních řetězců, které se tu rozrůstají jako houby po dešti. Přitom u nich chybí regulace ze strany státu. * Mají podnikatelé ve vašem kraji nějaké specifické problémy? Po staletí bylo toto území bohatou zemědělskou oblastí. V návaznosti na zemědělství vznikl i potravinářský a zpracovatelský průmysl. Právě ten se v posledních letech dostal do útlumu. Stejný vývoj nastal i u strojírenského průmyslu, který se ale omezoval v celé republice. * Jak jste na tom s pracovní silou? Také v našem kraji se projevuje nedostatek kvalifikovaných sil v některých učňovských oborech, které v posledních letech na řadě škol zanikly - jako například soustružník a podobně. V Olomouci je univerzita, tak je tady větší zájem spíše o gymnázia a střední školy, než o učňovské obory. * Dokáží podnikatelé v kraji prosazovat své zájmy jednotně? Existuje tu jakási vícekolejnost. Větší podniky jsou sdruženy ve Svazu průmyslu a obchodu, který ale nemá síť poboček po republice, a tedy ani bezprostřední kontakt. Je to hra silnějších hráčů, kteří se snaží - ne vždy úspěšně - vyvíjet tlak na vládu. Hospodářská komora pak zastřešuje nejen síť komor, ale také všechna oborová sdružení. Těch je ale velmi mnoho, snahy jsou příliš roztříštěné. * Mají podnikatelé o členství v hospodářské komoře dostatečný zájem? Kardinální problém vězí především v tom, že z legislativního hlediska není v České republice postavení komor vůbec vyřešeno. V západoevropských zemích je členství povinné nebo registrované, ale našim předchozím vládám vyhovovalo, aby se podnikatelé pokud možno příliš neorganizovali. Navíc ze zákona musíme poskytovat služby i nečlenům. Proto je tu takový divný stav, kdy hospodářské komory nemají dost peněz pro svou činnost, musejí si je vydělávat, a to není dlouhodobě udržitelné. Stejně tak není politická vůle, aby se státoprávní uspořádání do krajských celků odrazilo i v zákoně o komorách a aby se tedy i ty krajské komory staly právním subjektem. V západní Evropě hrají komory významnější roli, a to samozřejmě ovlivňuje i zájem o členství v nich. * Jak hodníte spolupráci s krajskou samosprávou či jednotlivými městy? S krajem máme jako komora písemnou dohodu a dá se říct, že se ji daří plnit. Po změnách v posledních krajských volbách navíc obě strany cítí větší potřebu intenzivněji spolupracovat. Hejtman letos v květnu dokonce převzal i záštitu nad celorepublikovým sněmem hospodářské komory, který se konal v Olomouci a jeho organizací byla pověřena naše krajská hospodářská komora. Ve výborech kraje máme své zástupce na pozici expertů, součinnost funguje i v oblasti Společného regionálního operačního programu. Na úrovni jednotlivých měst je spolupráce obdobná. Těší mě, že jsou běžná i neformální setkání, kde se podnikatelé potkávají se zástupci úřadů. * Jsou oblasti, v nichž jste s krajem nenašli shodu?

Vyvolávat problémy není rozumné. Obě strany naopak cítí, že je třeba spolupráci prohlubovat. Ale mrzí nás především fakt, že prostředky, které jsou k dispozici z různých fondů a dotací, nejsou dostatečně využívány.

* Co podnikatelům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v Česku? Vadí jim byrokracie, zejména při zřizování či registraci firem. Není také správné, že jsou politické špičky opojeny úspěchem ze vstupu velkých investorů, zejména v automobilovém průmyslu. Z dlouhodobého hlediska to není ten správný krok k ekonomické stabilitě. Zahraniční investoři mají u nás v mnoha směrech lepší podmínky, využívají pobídek a daňových prázdnin. Měli bychom se ale velmi intenzivně zabývat podporou malého a středního podnikání, které je základem pro hrubý národní důchod. * Co pro malé a střední firmy v Olomouckém kraji znamenal vstup do Evropské unie? Zatímco zahraniční komory a firmy se dobře připravily na to, až se otevřou brány na náš trh, my jsme nebyli dostatečně připraveni. Tuzemští podnikatelé zjišťují, že začít působit v zemích na západ od nás je pro ně hodně těžké. * Jaké mají vaši členové zkušenosti s podáváním různých žádostí o unijní dotace? Všechno se dlouho vleče a je velmi náročné zpracovat požadovanou dokumentaci. Firmy příliš nevěří, že dotace získají, protože podmínky jsou velmi tvrdé. Šance získat prostředky ze strukturálních fondů je, ale je to spíše loterie než systém. Vyrojilo se také spousta firem, které nabízejí zprostředkování, ale za určitý podíl. Tuto pomoc ovšem nabízí i hospodářská komora. V našem kraji se z unijních prostředků čerpá jen velmi malé procento. Na dotace si také spíše sáhnou ti úspěšní a firmy musí mít zároveň svou historii. Pro začínající a třeba i schopné podnikatele jsou tyto peníze prakticky nedostupné. * Která odvětví v kraji jsou podle vás nejperspektivnější?**

V každém regionu je poněkud odlišná situace. Na severu kraje je stále perspektivní zpracovatelský, především dřevařský průmysl. Rozvíjet by se ale mohly také služby v oblasti turistiky, neboť do Jeseníků jezdí hodně turistů z Polska. V níže položených oblastech kraje mají perspektivu rovněž služby spojené s cestovním ruchem, turisté by u nás měli zůstávat déle než jeden den. V této oblasti se rozvíjí spíše logistika, na které by ale podnikání v kraji nemělo stát. Měla by být podporována zejména výroba.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče