Výhodná dlouhodobá investice

15. července 2009, 19:05 - Luděk Bednář
15. července 2009, 19:05

Dle většiny manažerů je spoření v penzijních fondech dobrou příležitostí

Myslíte si, že má smysl nadále ukládat peníze do penzijních fondů?

  • Ano 59,7 %
  • Ne 35,1 %
  • Nevím 5,2 %

Češi začali více než dřív vybírat z penzijních fondů úspory na stáří. V roce 2007 dle České národní banky odplynulo z fondů asi 14,6 miliardy korun. Loni odliv narostl o 37 procent - na dvacet miliard korun. Důvodem odchodů může dle ČNB za prvé být, že lidé víc potřebují peníze, a za druhé nízké výnosy fondů za loňský rok. Většina střadatelů se musela smířit se zhodnocením okolo nuly. Dle 59,7 procenta manažerů však má stále smysl si v penzijních fondech spořit.
Opačného názoru je respondent: „Jak pro koho. Pro většinu to smysl nemá a nikdy nemělo. Nevýhody investování s penzijními fondy jsou letos populárním tématem. Přitom se nic nezměnilo - o výhodách a nevýhodách tohoto druhu investování víme aspoň patnáct let. Je to produkt vhodný jen pro lidi krátce před důchodovým věkem. Pro ně je státní příspěvek relativně zajímavý. Nemají v něm dlouhodobě vázané peníze a na jejich krátkém investičním horizontu jim nevadí konzervativní způsob investování. Pro mladší a střední ročníky je garance ,neprodělku‘ na roční bázi natolik omezující pro dosažení výnosu, že penzijní fond nemá moc šancí překonat výnosem inflaci. A státní podpora a daňový odpočet jsou v horizontu desítek let nicotné oproti nakumulovanému kapitálu z příspěvků penzijně připojištěného investora. De facto je to tedy dlouhodobé investování do málo výnosných aktiv s celkem vysokými náklady na správu a s nízkou flexibilitou výběru investiční strategie investorem. Penzijní fond neochrání peníze před inflačním znehodnocením. Ochrání je pouze před utracením, protože k nim do důchodového věku zablokuje přístup. Snad jedině příspěvek zaměstnavatele může zatraktivnit penzijní připojištění pro lidi pod 40 let. Proti tomu však působí efekt ,tunelování‘ penzijních fondů distributory penzijního připojištění. Ti převádějí klienty od jednoho fondu ke druhému a inkasují za to distribuční odměnu. Byť se penzijní fondy proti tomu ohrazují, stále ji platí.
Tím však nechci zpochybňovat potřebu spořit na stáří. Český stát totiž nebude mít v budoucnu peníze na víc než na udržení životního minima příjemců státních důchodů. To postihne většinu dnešních pracujících tím více, čím později bude provedena reforma penzijní a státního rozpočtu obecně.“
Podporu nachází v další záporné odpovědi: „V Česku to zatím finanční smysl nikdy nemělo. Smysl by to mělo, kdyby za prvé investovaná částka byla ve smysluplné výši - například nějak vztažená k platu, a tedy k životní úrovni a budoucím potřebám investora. Za druhé kdyby investor měl možnost ovlivnit, kam investice půjde - jaký může uskutečnit nárůst hodnoty investice. Tato volba by však musela být nabídnuta obezřetně. Za třetí kdyby celá investovaná částka měla zvláštní daňový režim - například odložení zdanění až na dobu, kdy bude investice vybírána, tedy na důchodový věk, v němž většina investorů spadne do nižší daňové sazby, než když investují.“
Nesouhlasí s nimi manažer: „Má to smysl. Ale jen v případě dobrovolnosti. To znamená, že každý ponese riziko sám. Pokud bude penzijní připojištění povinné, stát bude muset garantovat vklady a také své příspěvky vkladatelům. Z toho vyplývá, že by povinné penzijní připojištění včetně státního příspěvku bylo jen v jednom státem řízeném fondu. Dobrovolné připojištění by pak bylo na vůli soukromých fondů a důvěře v ně.“
Vstřícný je i respondent: „Penzijní fondy zůstávají dobrou a výhodnou příležitostí pro investování. Rozhodující je však několik zásadních skutečností. Za prvé portfolio fondů. A do jaké míry jsou jednotlivé tituly náchylné k výkyvům nebo jaký je jejich potenciál ke stabilnímu růstu. Druhým důležitým aspektem je správce penzijního fondu, jeho velikost a finanční zázemí, doba působení na trhu a z ní vyplývající zkušenosti v této oblasti. A za třetí, v současné době možná nejdůležitější skutečností je ekonomická situace, která má rozhodující vliv na ,náladu‘ investorů a na jejich důvěru v různé finanční nástroje.“
Podobný postoj zaujímá další manažer: „Jde o dlouhodobou investici. Penzijní fondy by měly mít podobnou výkonnost jako investiční či spořicí balíčky bank. Investovat se však vyplatí pouze částky, na které je maximální státní dotace. Penzijní fondy mohou být zajímavou nabídkou pro lidi, kteří se neorientují v problematice investic a výhodnosti vkladů.“

Odpovídalo 134 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče