Vydělejte na olympiádě v Soči

12. listopadu 2007, 00:00 - Tomáš Stingl
12. listopadu 2007, 00:00

Přinést nový vítr do česko-ruského obchodu, ve kterém jsou stále rezervy. S touto vizí nastupuje do svého pražského úřadu nový obchodní rada Ruské federace Grigorij Sarišvili. Hodlá přilákat více českých firem na ruský trh. „Skvělou šanci na nové zakázky máte například díky olympiádě v Soči,“ říká Sarišvili.

Grigorij Sarišvili, obchodní rada Ruské federace v ČR Přinést nový vítr do česko-ruského obchodu, ve kterém jsou stále rezervy. S touto vizí nastupuje do svého pražského úřadu nový obchodní rada Ruské federace Grigorij Sarišvili. Hodlá přilákat více českých firem na ruský trh. „Skvělou šanci na nové zakázky máte například díky olympiádě v Soči,“ říká Sarišvili.

Do svého úřadu v Praze jste nastoupil před několika týdny. S jakou vizí?

Mým hlavním cílem je zpestření vývozu z Ruska do České republiky. V současnosti je z 80 procent tvořen jen surovinami a nosiči energií. Tedy samozřejmě zejména ropou a plynem. S tím nejsem spokojen, chci zvětšit podíl nesurovinového zboží. Tento trend už naštěstí začal, jen za letošek vzrostlo množství vyvezeného zboží s přidanou hodnotou o 49,3 procenta oproti loňskému roku.

 

I vzájemný obchod jako celek loni vzrostl – skoro o třetinu. Přesto mají naše země zjevně na víc. Rozhýbat obchody mělo setkání Rusko-české mezivládní komise na konci října v Praze. Na čem jste se dohodli?

Bylo podepsáno několik důležitých dokumentů. Pro podnikatele je důležité to, že vlády daly podporu vzniku Rusko-české obchodní rady. Na přípravě vzniku této instituce se nyní pracuje. Reálné je, že by mohla začít pracovat za tři až čtyři měsíce.

 

Jak bude v praxi fungovat?

V Česku vznikne nezisková organizace, která bude od sdružených firem vybírat určité členské poplatky. Jejich výše se bude odvíjet od velikosti firmy. Obdobná organizace vznikne jako protějšek i v Rusku. Z vybraných peněz se pak budou financovat různé společné obchodní akce: konference, semináře, výstavy. Agendu rady bude zajišťovat několik pracovníků. Stejný princip se nám velmi osvědčil už na Slovensku.

 

Dosud za vzájemnými obchodními styky trošku pokulhávala spolupráce bankovního sektoru obou zemí. A to ztěžovalo život investorům. Vládní komise ale přinesla také jednu důležitou novinku právě v oblasti finančnictví.

Ano, podnikání českých firem na ruském trhu dosud brzdily i složité bankovní převody peněz. Nyní komise podpořila snahu českých bank, které usilují o otevření rublových účtů v ruských bankovních domech. Díky tomu budou jejich klienti moci snadno převádět ruble na euro nebo na dolar.

 

DO STEPI S VĚTRNÝMI ELEKTRÁRNAMI

Česko po roce 1989 tradiční východní trh poněkud vyklidilo a teprve v posledních letech se tam naše firmy vracejí. Kolik jich vlastně dnes v Rusku působí?

Oficiálně se uvádí číslo kolem dvou stovek. Ale vzhledem k tomu, že firmy nemají žádnou povinnost hlásit se zastupitelským úřadům, je to ve skutečnosti určitě daleko více podniků. Podle mě jich v Rusku v tuto chvíli obchoduje minimálně tisíc.

 

S jakým zbožím mají v současnosti české firmy největší šanci prorazit na vašem trhu?

Ruská ekonomika teď roste rychlým tempem – o šest až sedm procent ročně. A podniky investují do zařízení. Obecně proto platí, že je nyní velká poptávkách po strojních technologiích. V potravinářství, zemědělství, stavebnictví, chemickém průmyslu i energetice. Češi například nyní pracují na dodávce větrných elektráren do Republiky Kalmychár, kde budou úplnou novinkou. Přitom klimatické podmínky v kalmyckých stepích si přímo říkají o využití větru, který tam fouká po většinu roku.

 

A co dodávky českého spotřebního zboží či služeb?

GRIGORIJ NASKIDOVIČ SARIŠVILI

Narodil se v roce 1956. Moskevskou státní pedagogickou školu absolvoval v roce 1980, v devadesátých letech pak vystudoval ještě Všeruskou akademii zahraničního obchodu. Po přelomu tisíciletí začal aktivně působit v zahraničních ekonomických stycích. Od roku 2003 až do letošního roku zastával funkci obchodního rady Ruské federace na Slovensku.

Na obdobnou pozici do Česka přešel letos v srpnu. Hovoří plynule slovensky, v současnosti zdokonaluje svou znalost češtiny.

Skvělou šancí na nové zakázky máte například díky zimní olympiádě v Soči. Ta se bude konat v tomto černomořském letovisku v roce 2014. Na přípravy půjde v přepočtu asi 300 miliard korun. Už letos v létě přijela kvůli tomu do Ruska jedna česká obchodní mise o síle téměř 50 podnikatelů. Reálně se teď například rýsuje, že před olympiádou vystaví české konsorcium poblíž Soči tepelnou elektrárnu.

 

Které firmy mají na olympiádě šanci vydělat?

Společnosti z většiny oborů. Největší investice půjdou samozřejmě do dopravy, energetiky a rozvoje turistické infrastruktury. Bude se stavět mnoho nových hotelů, ty budou zase potřebovat spoustu vybavení, nábytku. Stavět se bude také metro z letiště do horského města Krasnaja Poljana. Vzniknou nové bytové projekty. A další zakázky slibuje rozvoj vodohospodářství a zpracování odpadů. Na tom všem se mohou podílet české firmy. I když se zdá,

že je olympiáda ještě daleko, je právě teď ten správný čas se o zakázky ucházet. Zahraniční investory mají přilákat daňové prázdniny a také zřízení zvláštní ekonomické zóny.

 

STRACH Z RUSKA VYVOLÁVAJÍ TI, KTERÝM SE TO HODÍ

Jak vlastně vnímá současný ruský spotřebitel české produkty? Tradovalo se, že ještě z dob RVHP přetrvávala jejich dobrá pověst.

To dobré jméno stále přetrvává. České výrobky Rusové vnímají jako kombinaci výborné kvality za rozumné peníze, tedy jako ideální poměr cena - výkon.

 

V OSTRAVĚ VYBUDUJEME VĚDECKÉ CENTRUM 

Některé české podnikatele ale od vstupu na ruský trh odrazuje určitý strach z kriminality nebo přístupu úřadů. Mají podle vás důvod se bát?

Myslím si, že tento strach je přikrmován hlavně třetími zeměmi, které mají v Rusku vlastní obchodní zájmy. A také ze zámoří. Důvod obávat se má jen ten, kdo se zkouší pohybovat v šedé ekonomice. Tím se sám přibližuje kriminálním vrstvám. Ale jinak znám spoustu korektních podnikatelů z Česka, Polska či Slovenska, kteří v Rusku bez problémů obchodují a žádné obavy nemají. Stojí tu proti sobě strach a peníze. Buď se bojíte a peníze nebudou, nebo se nebojíte a spolupráce se bude dál bohatě rozvíjet. Je to na vás. U nás se s trochou ironie říkalo: Členství v kolchozu je dobrovolná záležitost.

 

Jaké novinky můžeme čekat v investicích z Ruska do Česka?

Na jednání mezivládní komise jsme stvrdili přípravu projektu česko-ruského výzkumného centra na Ostravsku. Tam

jsem byl v minulých dnech osobně jednat i se zástupci Holdingu Vítkovice, který by se měl na vzniku a činnosti střediska také podílet. Centrum bude zaměřeno na výzkum v oblasti metalurgie a peníze do něj bude investovat ruská vláda. V Rusku máme na metalurgii mnoho odborníků, kteří by přímo v centru působili. Tito experti mají zatím spoustu dobrých teoretických nápadů, ale chybí komerční využití jejich myšlenek. A centrum by pomohlo právě překlopení těchto idejí do obchodu. Zároveň by bylo jakousi předsunutou ruskou pozicí v Evropské unii.

 

V minulých dnech některá média uveřejnila matoucí zprávu o údajném zájmu ruského Aeroflotu o koupi Českých aerolinií. Jiné zdroje zase naopak tuto zprávu dementovaly.Jak to tedy je, má Aeroflot skutečně zájem?

Ano, tuto informaci potvrzuji. Aeroflot čeká, že by se na jaře mohl v tendru o České aerolinie ucházet. Nyní zkoumá podklady pro takové rozhodnutí. Důvodů pro jeho zájem je hned několik. Letecké spojení mezi oběma zeměmi má dlouholetou tradici. Může se spolehnout na poptávku velkého množství cestujících. A mezi oběma leteckými společnostmi je jen minimální jazyková bariéra.

Několik let jste působil jako obchodní rada na Slovensku. Využijete tuto zkušenost i tady?

Určitě, jsou to velmi podobné trhy, i když Česko je přece jenom o trochu dále. Využiji i toho, že jsem zvládnul slovenštinu, s níž se domluvím i tady. Alespoň do té doby, než se naučím dobře česky. Na Slovensku se mi, myslím, podařilo pořádně rozhýbat obchod s Ruskem. Teď to chci dokázat i tady, v České republice.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče