Výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, v příkladech

17. února 2003, 00:00 - Antonín Daněk, Jiří Glet
17. února 2003, 00:00

Osoby, za které platí pojistné stát, představují poměrně velký počet zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Tyto osoby jsou buď zaměstnány (případně podnikají) dlouhodobě, nebo si vylepšují svoji finanční situaci krátkodobou výpomocí či brigádou. Přesto, nebo snad právě proto, je zapotřebí věnovat placení pojistného v rámci těchto aktivit zvýšenou pozornost, neboť při výpočtu částky pojistného, která zdravotní pojišťovně náleží, se ve srovnání s ostatními osobami postupuje odlišným způsobem. Příklady, uvedené v dalším textu, mají aktuální platnost od ledna 2003, kdy byla nařízením vlády České republiky zvýšena částka odpočtu od dosaženého příjmu na 3458 Kč. Jako modelový jsme použili případ zaměstnaného či podnikajícího důchodce (není rozhodující, zda se jedná o poživatele důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního), který je - až na výjimku uvedenou u příkladu č. 12 - registrován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc. V této souvislosti upozorňujeme, že stejné podmínky platí při zaměstnávání nebo samostatné výdělečné činnosti poživatelů jiných druhů důchodů, nezaopatřených dětí, žen na mateřské a rodičovské dovolené a dalších. Podotýkáme, že jinak se postupuje při placení pojistného zvláštními skupinami, kterými jsou osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku a osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, popřípadě tento nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Rovněž je zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že při výpočtu a placení pojistného na zdravotní pojištění neplatí u osob, za které je po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát, ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Závěrem upozorňujeme, že neoprávněné uplatnění odpočtu způsobí zaměstnavateli či osobě samostatně výdělečně činné nedoplatek na pojistném včetně penále. Naopak, opomenutí tohoto nároku zapříčiní vznik přeplatku na pojistném.

1. Soukromý podnikatel zaměstnal v měsíci březnu důchodce a vyplatil mu mzdu ve výši 5300 Kč. Od dosaženého příjmu se odečítá částka 3458 Kč, odpočet však může důchodce, resp. jeho zaměstnavatel, uplatnit v příslušném měsíci pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání nebo ve své samostatné výdělečné činnosti. Pro tento účel si zaměstnavatel vyžádá od zaměstnaného důchodce Čestné prohlášení. Vyměřovacím základem pro výpočet a odvod pojistného je částka 1842 Kč. Pojistné bude odvedeno ve výši 13,5 % z částky 1842 Kč, tj. 249 Kč. Jednu třetinu (83 Kč) strhne zaměstnavatel důchodci, zbývající dvě třetiny (166 Kč), neboli rozdíl, odvede zaměstnavatel ze svých zdrojů.

2. Společnost s ručením omezeným zaměstnala v měsíci březnu důchodce a zúčtovala mu hrubou mzdu ve výši 3000 Kč. Při uplatnění odečitatelné částky 3458 Kč od dosaženého hrubého příjmu pojistné na zdravotní pojištění u tohoto důchodce zaměstnavatel za měsíc březen neodvádí.

3. Zaměstnaný důchodce byl v měsíci březnu nemocen v období 12. 3. - 28. 3., zúčtovaná hrubá mzda za ostatní odpracované dny činí 2970 Kč. Pojistné se za měsíc březen neodvede, nemoc ani žádné další důležité osobní překážky v práci (viz ustanovení § 127 zákoníku práce) nemají na uplatnění odpočtu vliv. Odpočitatelná částka se použije (zásadně vždy) v plné výši, za dobu nemoci se nekrátí.

4. Důchodce nastoupil do zaměstnání dne 17. 2. a za měsíc únor mu byl zúčtován hrubý příjem 3180 Kč. Využije-li tento zaměstnavatel nárok na odpočet, pojistné odvádět nebude. O nutnosti vystavení Čestného prohlášení ze strany zaměstnance svědčí skutečnost, že uváděný odpočet by tento zaměstnaný důchodce mohl využít v daném měsíci buď v období do 16. 2. u jiného zaměstnavatele, nebo současně v jiném zaměstnání, eventuálně při své samostatné výdělečné činnosti.

5. Přiznaný důchod není jeho poživateli vyplácen, neboť tento v období do dvou let po jeho přiznání překračuje výší svého příjmu dvojnásobek životního minima. Nárok na platbu pojistného státem má poživatel důchodu od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je mu důchod rozhodnutím odejmut. To tedy znamená, že i v měsících, kdy je důchod přiznán, ale není z výše uvedeného důvodu zaměstnanci vyplácen, je možné zákonný nárok na odpočet uplatňovat.

6. Důchodci byl v měsíci dubnu zúčtován příjem ve výši 6780 Kč a současně mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu v rozsahu osmi kalendářních dnů. Pojistné se vypočte běžným způsobem s uplatněním odpočtu dle příkladu č. 1, za dobu poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno) se k odváděné částce pojistného žádná další položka nepřipočítává - viz ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění.

7. Zaměstnanec se rozhodl po přiznání důchodu dále pracovat. Bylo mu zastaveno vyplácení důchodu a tato osoba dále pracuje takzvaně „na procenta“. Objevují se případy, kdy zaměstnanec požádá o důchod, a ten je mu přiznán, nicméně se rozhodne nadále pracovat tzv. „na procenta“. Od určitého období se tento zaměstnanec již rozhodne pro pobírání důchodu, který je mu přepočten a vyplácen s uplatněním vyššího procenta. Na takového zaměstnance je pohlíženo jako na osobu, které byl důchod přiznán již na základě první žádosti. Třebaže byla tomuto zaměstnanci při práci „na procenta“ výplata důchodu zastavena, považuje se v jednotlivých měsících za poživatele důchodu se všemi výhodami osob, za které platí pojistné stát, tedy včetně možnosti uplatnění odpočtu 3458 Kč od dosaženého příjmu.

8. Podnikající důchodce je současně zaměstnán v akciové společnosti. Ve své samostatné výdělečné činnosti platí měsíční zálohy přes 1000 Kč, odpočet uplatňuje u zaměstnavatele, kde má fixní plat 10 000 Kč. Záleží výhradně na rozhodnutí důchodce, ve které své výdělečné činnosti bude zákonný nárok na odpočet uplatňovat. Jestliže se rozhodl využít této možnosti v zaměstnání, bude vyměřovací základ pro placení pojistného činit částku 6542 Kč. V samostatné výdělečné činnosti však již toto zvýhodnění nárokovat nelze, proto je základem pro placení pojistného dosažený příjem po odpočtu výdajů.

9. Důchodce je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů. V jednom zaměstnání je mu za měsíc únor zúčtován příjem 10 000 Kč, ve druhém pak 2600 Kč. Vycházíme ze zásady, že výše zmiňovaný odpočet může být uplatněn v rámci příslušného kalendářního měsíce pouze jedenkrát. Zaměstnaný důchodce se rozhodl, že možnosti odečíst od zúčtovaného příjmu částku 3458 Kč využije u zaměstnavatele s vyšším příjmem. Odvod pojistného z hrubé mzdy 10 000 Kč se vypočte dle příkladu č. 1, u druhého zaměstnavatele již nejde odpočet použít. Pojistné se proto odvede ve výši 13,5 % z částky 2600 Kč, tj. v celkové výši 351 Kč, bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

10. S důchodcem byla sjednána dohoda o prov
edení práce na provádění drobných údržbářských prací s měsíční odměnou ve výši 4000 Kč. Příjem z dohody o provedení práce, uzavřené ve smyslu ustanovení § 236 zákoníku práce, nezakládá účast na nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění, proto se pojistné z takto vyplaceného příjmu neodvede.

11. Důchodce pracoval v měsíci únoru nepravidelně, dle potřeb organizace, a za celkem 11 odpracovaných dnů mu byla vyplacena hrubá mzda 5000 Kč. Vyměřovací základ pro placení pojistného na zdravotní pojištění se vypočte standardním způsobem s uplatněním odpočtu ve výši 3458 Kč. Pojistné za měsíc únor tedy odvede zaměstnavatel z vyměřovacího základu 1542 Kč v částce 209 Kč.

12. Zaměstnanci akciové společnosti byl v měsících lednu a únoru zúčtován v každém z těchto měsíců příjem ve výši 12 000 Kč, přičemž dne 22. 1. byl tomuto zaměstnanci přiznán částečný invalidní důchod. Při odvodu pojistného za měsíc leden nárok na odpočet neexistuje, zaměstnavatel tudíž odvede pojistné z vyměřovacího základu 12 000 Kč v úhrnné částce 1620 Kč. Naopak při zúčtování mzdy za měsíc únor lze již odpočet použít a pojistné bude odvedeno z vyměřovacího základu 8542 Kč dle příkladu č. 1.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče