Vydělaly investiční pobídky 230 miliard korun?

12. května 2010, 14:58 - Peter Bolcha
12. května 2010, 14:58

Společnost Deloitte by měla zveřejnit svou studii celou, abychom se přiblížili Indonésii

Dle poslední studie společnosti Delloitte měly investiční pobídky v Česku v letech 1998 až 2008 vydělat už 230 miliard korun. Studie však dosud nebyla zveřejněna celá – jen její výsledky a něco o metodice. Ekonomická věda má přitom nástroje, jimiž lze změřit efekt vládní politiky. Těchto metod se však studie ani nedotkla, a proto je 230 miliard korun nesmyslem. V české praxi výpočtu efektu hospodářské politiky však ani zdaleka ojedinělým.

Nadhodnocené výnosy

Velká zkreslení výnosů nastávají kvůli ignorování faktu, že většina investic by se uskutečnila i v případě absence pobídek. Stejně jako každá jiná politika podpory firem má i ta pobídková jistou „míru přebytečnosti“. České investiční pobídky jsou poskytovány po splnění určitých podmínek automaticky, takřka „nárokově“. Mnoho investorů by však investici provedlo i bez podpory, ale nejsou natolik hloupí, aby si o pobídku nepožádali. Jen v části případů je investice pobídkou skutečně podmíněna, pravděpodobně však nikoli v její plné výši. Ze zkušeností ČR – například dle studie PricewaterhouseCoopers z roku 2005 – i jiných zemí vyplývá, že „míra přebytečnosti“ je okolo 70 až 80 procent. Skutečný výnos pobídek tedy musí měřit pouze přídavný výnos oproti situaci bez nich.
Laikovi by se mohlo zdát, že takové „co by kdyby“ je nezměřitelné. Ve skutečnosti jsou však ekonometrické metody v této oblasti dobře zpracované. Neměli-li autoři studie dostatečná data k takovému výpočtu, měli se pokusit aspoň o odhad. To však neučinili. Ani není zřejmé, jak a zda se studie vypořádává s faktem, že i dodavatelé pobídnutých firem čerpají pobídky, čímž zlepšují hospodářský výsledek svým – také pobídnutým – odběratelům. Proto hrozí, že mnohé výnosy započítává dvakrát.

Podhodnocené náklady

Způsob, jímž studie započítala výnosy, není jasný. Pokud započítává fiskální výnosy nejen z podpořené investice, ale z celé firmy, která dostala třebas nepatrnou podporu, je jejich odhad značně nadhodnocen. Je pravda, že v mnoha případech šlo o prvotní investici, která pak tvoří velkou část celkového jmění. Často však šlo pouze o rozšiřování výroby. Pokud bychom takovou metodiku brali vážně pro posouzení efektivnosti politiky, pak má politik v ruce jednoduchý způsob, jímž zajistí naměření nekonečné návratnosti každé vydané koruny. V Česku existuje zhruba 285 tisíc firem. Kdyby stát dal každé korunu, dle této metodiky bychom naměřili, že výnos z investičních pobídek ve výši 285 tisíc korun činí zhruba sto procent HDP. Naopak, na stranu výnosů analytici Deloitte nepřipsali možné ušetřené podpory v nezaměstnanosti. Projekty totiž určitě umožnily najít práci mnoha lidem pobírajícím podporu. Specifikou českého pobídkového systému je, že zatímco výnosy (rozvoj podnikání) jsou okamžité, většina nákladů – například z nevybraných daní v důsledku desetiletých daňových prázdnin – se teprve projeví. Kvůli nákladnosti prvotní investice začne pobídnutá firma generovat pozitivní hospodářské výsledky spíše ve druhé polovině desetiletého období, na které je poskytnuta sleva na daních. Studie Deloitte však srovnává příjmy a výdaje v běžném období a nezohledňuje fakt, že většina nákladů se objeví až v budoucnu. Většina pobídek, a tedy i desetiletých daňových úlev, byla udělována až po roce 2004, a proto velká část nákladů – bez dodatečných příjmů – nás teprve čeká.
Studie vůbec nezmiňuje administrativní náklady, přičemž roční rozpočet CzechInvestu a přidružených agentur činí víc než tři sta milionů korun. Všechny aktivity určitě nesouvisejí s pobídkami, ale není složité relevantní údaj odhadnout.

Trh práce

Dle studie zařídily pobídky devět procent všech pracovních míst – zhruba 308 tisíc. Platí-li „míra nadbytečnosti“, i v tomto případě by pravděpodobně 70 až 80 procent z nich vzniklo i bez pobídek. Z uvedeného údaje vyplývá, že za dané firmy byla započítána všechna pracovní místa, nikoli pouze vytvořená na základě projektů. Ze shrnutí studie však metoda není jasná.
Na trhu práce také funguje velký vytěsňovací efekt, v jehož rámci nejsou primárně zaměstnáváni nezaměstnaní, ale zaměstnanci přicházejí z jiných firem. Studie však pouze povrchně srovnává průměrné mzdy ve firmách a v odvětvích. Přehlíží, že ve čtyřech případech ze šesti je průměrná mzda u firem s pobídkou – zejména zahraničních, které tvoří zhruba 80 procent – vyšší než u ostatních. Odborná literatura v podobných případech vždy s vytěsňovacím efektem pracuje mnohem rigorózněji než jen se srovnáním průměrů. Analytici Deloitte pravděpodobně mají pro lepší analýzu potřebná data z dotazníků. Pikantní přitom je, že ignoruji i dvě vlastní studie provedené v roce 2006 na objednávku CzechInvestu, v nichž vytěsňovací efekt naměřili a uvedli – zhruba 30 až 45 procent zaměstnanců firem, které získaly pobídku, pochází z jiných českých firem.

ČR versus svět

Autoři studie se přitom mohli inspirovat literaturou, jež se zabývá měřením skutečného efektu pobídek v různých zemích – například v Itálii, Kanadě či Indonésii. Výsledky nejsou jednoznačné. Například v Itálii, v níž systém vypadal teoreticky užitečnější než český, se dokonce ukázalo, že „míra přebytečnosti“ dosáhla sta procent. Pobídky pouze urychlily investice v čase a podpořené firmy po odeznění podpory adekvátně snížily investiční aktivitu. Pokud by chtěl někdo zpochybňovat sílu efektu přemisťování v čase, ať se zeptá na zkušenosti nějakého automobilového prodejce v zemích se šrotovným.
Program přislíbil k srpnu 2009 z veřejných prostředků podporu deset tisíc korun na každého českého občana. Buďme aspoň takovou zemí, jakou je Indonésie, a zjistěme opravdovou účinnost použití těchto prostředků. První krok k tomu může udělat společnost Deloitte zveřejněním kompletní studii, nebo aspoň podkladové databáze, aby výnosy a náklady bylo možné řádně spočítat.

Situace

České investiční pobídky jsou poskytovány po splnění určitých podmínek automaticky, takřka „nárokově“. Mnoho investorů by však investici provedlo i bez podpory, ale nejsou natolik hloupí, aby si o pobídku nepožádali.
Jen v části případů je investice pobídkou skutečně podmíněna, pravděpodobně však nikoli v její plné výši.

Souvislosti

Specifikou českého pobídkového systému je, že zatímco výnosy (rozvoj podnikání) jsou okamžité, většina nákladů se teprve projeví. Kvůli nákladnosti prvotní investice začne pobídnutá firma generovat pozitivní hospodářské výsledky spíše ve druhé polovině desetiletého období, na které je poskytnuta sleva na daních.
Studie Deloitte však srovnává příjmy a výdaje v běžném období a nezohledňuje fakt, že většina nákladů se objeví až v budoucnu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče