Výdaje s dotacemi: kdy se vyhnete dani

26. srpna 2009, 12:54 - Vladimír Zdražil
26. srpna 2009, 12:54

Firmy i živnostníci si pomalu zvykají na to, že dotační programy patří k podnikání. Získání dotace může znamenat obrat ve vývoji firmy. Ovšem cesta k získání dotace je orámována množstvím dokumentů a práce. Jak s přijatou dotací zacházet daňově?

Autor: Martin Siebert

Dotací v obecné rovině není nic jiného než určitá forma peněžité úhrady ze strany veřejného sektoru příjemci. V našem případě se omezíme pouze na příjemce z oblasti soukromé – živnostníka nebo právnickou osobu s podílem soukromého sektoru.

V České republice jsou dotace poskytovány prostřednictvím vyhlašovaných dotačních programů. Ty jsou koncipovány tak, že i když žadatel sám o sobě splní veškeré podmínky programu, nemá jistotu získání dotace. Zpravidla o tom rozhoduje nezávislá komise, která posuzuje prospěšnost celého projektu atd. Mnoho žadatelů o dotace nebylo úspěšných a majitelé takových společností často končí velmi rozčarováni. Do agendy s dotací totiž investovali spoustu peněz a času. Ale takový je život.

Dotace se nezdaňují, ale jisté omezení přináší Cestami, jak dotace získat, se zabývat nebudeme. Zaměříme se nyní na to, jak majitelé firem musí s dotací naložit daňově. Ve své praxi jsem se často setkal s mylným názorem žadatelů o dotaci, kteří se domnívali, že přijatá dotace se musí vždy zahrnout do daňově účinných příjmů nebo výnosů a navýšit o ni základ daně. Tím pádem by vlastně došlo k jejímu zdanění aktuální sazbou daně pro konkrétní zdaňovací období, ve kterém byla dotace přijata. Tento názor je mylný, avšak jistá daňová omezení vůči dotaci existují. U příjemců dotace z oblasti soukromé sféry je totiž nutné pamatovat na ustanovení paragrafu 25, Zákona o daních z příjmů. To říká, že náklady (výdaje) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně jsou považovány za daňově neúčinné. A to je právě případ dotací. Tak například získání dotace v podobě příspěvku úřadu práce v případě přijetí do pracovního poměru zaměstnance evidovaného na úřadu práce. Zaměstnavatelé si dnes již zvykli na to, že při zaměstnání uchazeče z úřadu práce mají nárok na příspěvek podílející se na mzdových nákladech takového pracovníka. Jak se zachová z pohledu daně z příjmů zaměstnavatel? Příjmy přijaté v podobě příspěvku pro něj budou mít charakter osvobozený od daně z příjmů, avšak mzdové náklady v totožné výši musí vykázat taktéž jako daňově neúčinné (všichni víme, že mzdové náklady včetně odvodů jsou za běžných okolností daňově účinné). Podobně se musí postupovat u všech nákladů souvisejících se získáním dotace. Žadatelé o dotaci si často mohou najmout specialistu nebo externí firmu, který nedělá nic jiného, než usiluje o získání dotace (zpracovává žádost, vyplňuje formuláře atd.). Vše související se získáním dotace musí podnikatel vykázat jako nedaňový výdaj (náklad). Velmi často dochází navíc k časovému nesouladu, kdy v okamžiku uskutečnění výdajů souvisejících se žádostí o dotaci není jisté, zda nakonec dotace bude schválena či nikoli. Pak je nutné vše konzultovat s daňovým poradcem a případně výdaje vyloučit z daňově účinných v dalším zdaňovacím období. O dotace na výrobní prostředky snižte vstupní cenu majetku**

Největší objem dotací poskytovaných soukromým subjektům v posledních letech směřoval na obnovu strojového parku. Mnoho drobných či větších firem čerpalo dotace na nové stroje nebo technologie. Jak s takovou dotací naložit daňově? V takovém případě je přijetí dotace opět daňově osvobozené, avšak je povinností příjemce dotace o ni snížit vstupní cenu pořizované technologie.

Tak například firma má v úmyslu si koupit nový obráběcí stroj za deset miliónů a požádá si o dotaci ze strukturálních fondů ve výši dvou miliónů. Tu nakonec získá a je jí vyplacena. Po přijetí dotace je tudíž nutné snížit vstupní cenu pro odpisování z deseti na osm miliónů a z této ceny stroj daňově odepisovat. Díky snížení vstupní ceny poplatník dostane do nákladů pouze miliónů osm oproti původním deseti v případě pořízení stroje bez dotační podpory.

Dá se říct, že takový postup je metodicky správný a má i potřebnou logiku. Zákonodárce tímto zabraňuje v podstatě dvojí daňové výhodě. Věříme, že jsme vás tímto exkurzem do daní o dotační apetit nepřipravili. Selskou logikou samozřejmě lze závěrem konstatovat, že navzdory daňovým komplikacím znamená každá přijatá dotace konkurenční výhodu pro příjemce a tudíž má smysl o ni bojovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče