Východoevropané mají výrazně nižší daň z příjmů fyzických osob než lidé v západní Evropě

05. prosince 2011, 16:34 - Profit, TZ
05. prosince 2011, 16:34

Podle aktuální studie celosvětové sítě poradenských společností KPMG Individual Income Tax and Social Security Rate Survey 2011, ve které bylo letos hodnoceno 96 zemí, patří Česká republika mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob.

Foto: Profimedia.cz

Sazba této daně v ČR dosahuje 15 procent. Ostatní země bývalého východního bloku se pohybují v pásmu 10 až 20 procent, pouze Polsko a Chorvatsko má vyšší než 30procentní sazbu. Nejnižší sazbu má v této oblasti dlouhodobě Bulharsko (10 procent). Naopak v ostatních částech Evropy je běžná 40procentní i vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob. Nejvyššími daněmi z příjmů fyzických osob jsou v Evropě zatíženi lidé ve Švédsku (téměř 57 procent) a Dánsku (přes 55 procent). V sousedním Rakousku je sazba na úrovni 50 procent.

Nízké daně z příjmů fyzických osob ve východní Evropě jsou výsledkem iniciativ směřujících k zavedení nízkých plošných daní. Významný je například přístup Maďarska, které letos snížilo sazbu daně z příjmů fyzických osob na polovinu – z 32 procent na současných 16 procent. Ostatní země Evropy, jak ukázala studie, v posledních čtyřech letech sazby daně nijak významně neměnily.

Česká specialita – superhrubá mzda

Česká republika má jedno specifikum, kterým je tzv. superhrubá mzda. V praxi znamená, že se daň nevypočítává z hrubé mzdy, jako je tomu ve většině ostatních zemí, ale že je základ daně navýšen o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Reálná efektivní sazba daně je tak ve skutečnosti na úrovni 22 až 23 procent. Superhrubá mzda rozhodně nepatří mezi transparentní ukazatele. Věřím proto, že toto české specifikum bude dříve či později odstraněno,“ říká Jan Žůrek, Řídící partner společnosti KPMG Česká republika, a doplňuje: „Vedle nás využívá superhrubou mzdu k určení základu daně už jen Maďarsko. Pokud by se daň odvíjela od hrubé mzdy, byl by výpočet mnohem průhlednější.“ 

Sazby daně ve světě – nejdříve pozvolný pokles, pak mírný nárůst

Mezi lety 2003 a 2009 došlo k pozvolnému poklesu nejvyšších sazeb daně z příjmů fyzických osob. V roce 2010 se tento trend zastavil, a to převážně kvůli zvýšení sazeb v reakci na obavy z deficitu státního rozpočtu. Průměrné sazby daně z příjmů fyzických osob se v roce 2010 zvýšily o 0,4 procenta. Naopak v letošním roce průměrná sazba poklesla o 0,3 procenta. Většina zemí však sazby daně z příjmů fyzických osob v posledním roce neměnila. Podle studie korekce v sazbách uskutečnilo jen 15 procent z 96 zkoumaných států. Na mírném poklesu průměrné sazby se tak zřejmě nejvíce podepsalo razantní snížení sazby v Maďarsku.

Sociální zabezpečení v centru pozornosti

Vedle daňového zatížení fyzických osob většina zemí řeší také otázkou sociálního zabezpečení. Stárnutí populace a nejistota plynoucí z ekonomické situace vyvolávají diskuse o změnách v této oblasti. Jedním z možných opatření je zvyšování věku pro odchod do důchodu – téměř čtvrtina zemí zapojených do průzkumu ho v minulých pěti letech zvýšila nebo v příštích pěti letech plánuje zvýšit.

Současný stav v Evropě

Nejvyšší průměrnou sazbu daně z příjmů v Evropě mají země na jejím západě – pohybuje se okolo 45 procent. Jediným státem, ve kterém došlo ke změně, bylo Lucembursko. Sazbu oproti loňskému roku zvýšilo o tři procenta na současných 42 procent. Důvodem tohoto kroku byl tlak na snížení deficitu státního rozpočtu.

V severní Evropě, kde se průměrná sazba pohybuje okolo 40 procent, došlo k mírným úpravám v Lotyšsku, Finsku, Irsku a na Islandu. Lotyšsko snížilo sazbu plošné daně o jedno procento. Irsko, které v roce 2009 započalo trend růstu sazeb, zvýšilo své sazby již třetí rok po sobě. V současnosti dosahuje 48 procent a nadále se snaží získat další výnosy z daní.

Průměrné sazby v jižní Evropě se přibližují 39 procentům. Ke zvýšení sazeb došlo ve Španělsku a Portugalsku. Španělsko vytvořilo nové daňové pásmo pro osoby s vysokými příjmy zvýšením nejvyšších sazeb o dvě procenta – například výdělek převyšující 175 000 eur nyní podléhá 45procentní sazbě. Již druhý rok po sobě se sazby zvýšily také v Portugalsku (o 0,6 procenta na 46,5 procenta). „Mnohé evropské ekonomiky mají obavy ze svých dluhů a pohybují se na tenkém ledě mezi dalším zotavením a útlumem. Diskuse o sazbách daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění tak nadále zůstane v popředí zájmu,“ uvádí Jan Žůrek.

Ostatní změny a zajímavosti

V Asii došlo k nejviditelnější změně v Jordánsku, kde oproti minulému roku klesla sazba daně z příjmů fyzických osob o 11 procent na 14 procent. Ekonomické velmoci jako Čína, Indie a Jižní Korea nezaznamenaly žádné změny.

Nejvyšší sazbu na světě (59 procent) má Aruba, malý ostrov v Karibském moři, který je novým účastníkem průzkumu. Další v pořadí jsou země s 50procentní a vyšší sazbou: Švédsko (57 procent), Dánsko (55 procent), Nizozemsko (52 procent), Rakousko (50 procent), Belgie (50 procent), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (50 procent) a Japonsko (50 procent).

I když se tyto sazby mohou zdát vysoké, je třeba si uvědomit, že nejvyšší sazba daně z příjmů v konkrétní zemi je pouze jedním z ukazatelů toho, jaké daně fyzické osoby ze svých příjmů nakonec zaplatí. Vliv mají i další daně, sociální pojištění a také příjmová pásma, pro která se tyto sazby použijí,“ upřesňuje Jan Žůrek.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče