Vycházíte se šéfkou?

24. června 2008, 15:59 - Ivan Pilný
24. června 2008, 15:59

Glosa postaršího technokrata

Rovnoprávnost a diskriminace žen je vděčné téma. Objevují se dokonce první soudní spory a soudničky. Plamen rozdmychávají feministky sdružované do nových ministran. Není divu, literatura praví, že první byl Adam a teprve z jeho žebra Eva, která ho vzápětí připravila o pobyt v ráji. Poslední data o diskriminaci vypovídají, že pokud konzumujete alkohol, máte o čtrnáct procent větší šanci na vyšší plat u mužů a „jen“ o jedenáct procent větší u žen.
Podívejme se, jak je to ve skutečnosti v manažerských pozicích v průmyslu. Situace je docela tristní, mezi mými současnými a bývalými kolegy jsou samí chlapi. Ženská tvář se objeví výjimečně. Neplatí to jen u nás. Ženy jako Carly Fiorinová, Meg Whitmanová, Margaret Thatcherová se objevují zřídka. Nechápu proč. Osobně jsem zaměstnával ve vedoucích pozicích řadu žen a zkušenosti s nimi a s jejich prací byly pozitivní. Myslí více jinou hemisférou, dovedou dobře prodávat i komunikovat. Ve vedoucích pozicích, ať manažerských či politických, po sobě obvykle zanechávají výraznou stopu. Jsou osobnostmi, které se v „mužském“ světě dokáží výrazně prosadit. Pokud se nestylizují do mužských rolí, řekl bych, že v řadě situací mají konkurenční výhodu. Shodou okolností jsem nikdy neměl šéfovou, ale myslím si, že bych to „překousl“. Pochopitelně existují objektivní příčiny, které to ženám ztěžují. Bývá to vnitřní zápas mezi založením rodiny a profesionální kariérou. Vypadnout na pár let z perspektivního místa a zkusit se pak vrátit není jednoduché. Řada chlapů také těžce nese, když jejich ženy víc vydělávají a lépe se prosazují. Zjednodušené odsuzování žen, které se po mateřství vracejí brzy do práce, není na místě. Rodinné a mateřské vztahy se rozhodně udržují více kvalitou než kvantitou. Společenské kvóty vypadají jako dost hloupý nápad. Zavánějí pozitivní diskriminací. Je opravdu možné, abychom diktovali stejný počet mužských a ženských politiků nebo manažerů? Proč ne také kopáčů, šachistů, systémových programátorů nebo zdravotních bratrů?
Lepší přístup je prostě akceptovat osobnosti, které přicházejí z ženského světa, nejen jako normální, ale vítané. Opravit řadu „testů“ a postupů při přijímání a povyšování nových zaměstnanců, které bývají nezřídka šity na mužské role. Zbývá ovšem důležitá otázka. Chtějí vůbec ženy hrát nějakou dominantní roli v politických a manažerských pozicích, nebo je to jen umělý problém transformovaný z mužského světa?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče