Vstupem do EU může české zemědělství jen vydělat

04. listopadu 2002, 00:00 - Petr Havel, nezávislý publicista
04. listopadu 2002, 00:00

Postupem času budou dotace v zemědělství Evropské unie ubývat Z probíhajících jednání s EU existují poměrně přesvědčivé signály, že letošní dubnový a pro ČR skutečně nevýhodný návrh EU na "povolenou produkci" regulovaných komodit bude modifikován směrem k požadavkům ČR.

Postupem času budou dotace v zemědělství Evropské unie ubývat

Z probíhajících jednání s EU existují poměrně přesvědčivé signály, že letošní dubnový a pro ČR skutečně nevýhodný návrh EU na „povolenou produkci“ regulovaných komodit bude modifikován směrem k požadavkům ČR.

Je až neuvěřitelné, jak deformované představy má česká laická veřejnost o důsledcích vstupu českého zemědělství do Evropské unie. A to i za podmínek, které v současné době Evropská unie nabízí našim zemědělcům. Dokonce to vypadá, že značně deformované představy mají zemědělci samotní - jinak by totiž nesepisovali petice, nedemonstrovali za rovné podmínky a neodmítali finanční prostředky z Bruselu, které přímo nesouvisí s produkcí - totiž takzvané strukturální platby. Snad jediné, co je skutečně legitimní a za co stojí bojovat, je rozměr podnikatelského prostoru - čili takzvané kvóty na objem domácí zemědělské výroby. Všechny ostatní požadavky prvovýrobců jsou, a to se bohužel v důsledku obrátí proti zemědělcům samotným, polopravdy, demagogie a manipulace nicnetušící veřejností. Přes všechny protesty prvovýrobců je totiž zcela zřejmé jediné: Na vstupu do EU neprodělají. A to, kolik vydělají, je ryze v jejich rukách. Jak je to možné?

Bez vstupu do EU by nebyly přímé platby

Jádrem protestů českých zemědělců je návrh Evropské komise, který prvovýrobcům z kandidátských zemí přiznává jen čtvrtinu přímých plateb - a tím se cítí zemědělci zásadně diskriminováni. Jenže to je pouze jedna část pravdy. Ta druhá totiž říká, že značnou část svých stoprocentních přímých plateb utratí zemědělci v EU za pronájem zemědělské půdy, který je oproti našim podmínkám neskutečně, řádově vyšší. Aby to bylo zcela zřejmé: Pokud by měl třeba zemědělec v EU přímou platbu vycházející na hektar na 10 000 korun, pak zhruba 8000 korun z toho utratí za nájem půdy. Pokud by náš zemědělec dostával čtvrtinu, tedy 2500 korun, pak v našich podmínkách dá za nájem 500 korun. Suma sumárum - oběma zbude stejně. A možná těm našim i víc, protože 500 korun je průměrná cena pronájmu hektaru půdy v ČR ročně, ale v řadě lokalit je tato částka nižší, zatímco v EU není neobvyklý roční pronájem hektaru v přepočtu na naši měnu i nad zmíněných 10 000 korun. Takže ty podmínky zase tak nevýhodné nejsou. Dlužno dodat, že v ČR se hospodaří zhruba na třech čtvrtinách pronajaté půdy, v zemích EU v průměru na necelé polovině. Jinak ale samozřejmě platí, že pokud by naši zemědělci do EU nevstoupili, nebudou mít ani těch 25 procent přímých plateb.

Podnikatelé nebudou likvidováni

Dalším tendenčně interpretovaným problémem jsou kvóty. Z probíhajících jednání s EU existují poměrně přesvědčivé signály, že letošní dubnový a pro ČR skutečně nevýhodný návrh EU na „povolenou produkci“ regulovaných komodit bude modifikován směrem k požadavkům ČR. Nejspíš sice nebude reálné dosáhnout požadovaných objemů u všech strategických komodit, ale jde přece o jednání, ve kterém musí přistoupit na kompromis obě strany - ne jenom ta druhá. A samozřejmě vůbec není pravda, že bychom nesměli mít v ČR třeba 200 000 kusů masného skotu, i když bude naše kvóta jenom 50 000. Rozdíl bude pouze v tom, že množství nad kvótu nebude z EU dotováno, což samozřejmě ztěžuje podnikatelské podmínky, ale rozhodně je nelikviduje. Zemědělci mohou jako zdroje svých příjmů využít dotací nesměřovaných k produkci, ale k takzvaným mimoprodukčním funkcím zemědělství, a to zejména prostřednictvím strukturálních fondů. V praxi to tedy může u některých subjektů dopadnout tak, že více peněz mohou mít zemědělci za jiné činnosti než je produkce suroviny k výrobě potravin. To si sice mnozí z nich nedokáží představit, realita ale taková bude a navíc je evidentní, že zajištění veřejného zájmu, upravené krajiny, minimalizace klimatických rizik a celá řady dalších činností bude velmi dobrý byznys. V tom je právě tragédie našich zemědělců: pokud budou strukturální fondy odmítat a budou se stále jen soustředit na klasické pojetí zemědělství jako rezortu, „který živý národ“, bude byznys veřejného zájmu zajišťovat někdo jiný - a pak teprve naše zemědělství skutečně skončí, respektive se výrazně zredukuje.

Zemědělcům škodí jejich lídři

Ulička, do které ženou své ovečky domácí agrární lídři, je prostě slepá - a jestli někdo zemědělcům skutečně škodí, jsou to právě jejich představitelé, kteří bojují za nereálnou minulost, místo aby se soustředili na perspektivní budoucnost. Ta ovšem bude výrazně jiná, než jsou bossové zvyklí. Naděje, že by současný stav v EU nahrávající názorům domácí agrární lobby dlouho vydržel, je přitom dost planá. Prakticky nikdo na naší zemědělské scéně, a zřejmě ani v Bruselu, nedokázal správně rozšifrovat globální zemědělské poselství, které letos na jaře vyslal prezident USA Bush tím, že výrazně zvýšil dotace do amerického zemědělství. Je to vlastně stejná taktika, jakou zvolil před lety jeho předchůdce Reagan, který s cílem ukončit tehdejší bipolární závody ve zbrojení tehdejší Sovětský svaz jednoduše - uzbrojil. Bush tímto tahem hodlá EU pro změnu udotovat.

Peníze v EU pro zemědělství budou ubývat

Celá situace pak musí nezadržitelně vést k jedinému - a ostatně naznačuje to již i Francie, největší zastánce evropských zemědělských dotací - postupné redukci evropských peněz do zemědělství, jejich restrukturalizaci a oddělení přímých plateb od produkce. Podle všeho to vypadá, že se tak stane již v rámci příštího unijního rozpočtu, tedy od roku 2007. Taková situace ovšem našim zemědělcům, kteří jsou zvyklí na liberálnější prostředí, jenom nahraje - pokud si ale zachovají dostatečnou efektivitu produkce. Zachovat si ji nicméně ani nemusejí, pokud zvolí jako podnikatelskou strategii zajištění zmíněného veřejného zájmu. Tak či tak na tom vydělají, a ještě budou mít 25 procent přímých plateb a postupně víc a víc, dokud takové platby v EU skutečně budou - protože ony ve své současné struktuře dlouho nebudou. Na závěr jen několik faktických poznámek k některým tezím v zemědělské petici či obvyklé agrární argumentaci. Pokud naši zemědělci poukazují na skutečnost, že jsou jejich platy na úrovni kolem 75 procent platů zaměstnanců v jiných odvětvích v ČR, měli by možná také říci, že zemědělci v EU nedosahují ve srovnání s jinými rezorty v Unii ani takového podílu. Navíc je otázka, co je v zemědělství zaměstnanec, protože řada lidí jsou majitelé či spolumajitelé (třeba ti, co vložili svůj podíl zpět do družstva), takže do respondentního vzorku zemědělských mezd se promítají sezónní pracovníci, Ukrajinci a podobně. Reálné platy jsou prostě v zemědělství vyšší, než vykazují statistiky. A pokud se týká letošního propadu cen zemědělských komodit, na který zemědělci poukazují, je třeba si uvědomit několik věcí. Ceny v některých komoditách prostě klesly na domácím trhu proto, že je příslušné komodity hodně - což je krásný důkaz pro výhodnost omezení produkční výroby. Dalším faktorem poklesu cen bylo ale třeba i to, že zemědělci z okolních kandidátských zemí, především Polska a Slovenska, do ČR prostě dovezli svou levnější produkci, takže srazili ceny na tuzemském trhu. Jistěže za to mohla také silná česká koruna - ale přece jen - nejsou ti ostatní postkomunističtí zemědělci o hodně levnější? A proč asi? (To je o těch mzdách.) A do třetice ještě jedna příhoda: Když byly loni před létem na vrcholu ceny prasat a zemědělci je u nás prodávali za 48 korun za kilogram, nehodlali přistoupit na dlouhodobé smlouvy se svými odběrateli v cenovém rozpětí kolem 35 až 38 korun. Výsledek? Cena se propadla těsně nad hranici třiceti korun, i proto, že řada zemědělců zvýšila stavy prasat s vidinou dobrého zisku. Takže - kdo může za propad cen?

Tržní cena zemědělské půdy a roční nájemné v EU a ČR

Země cena půdy roč. nájemné

Belgie 13 193 174,79

Dánsko 8 552 278,56

Německo 6 386 249,23

Francie 3 191 123,70

Nizozemí 207 327,03

ČR 1824 4,31

* EUR/ha

Pramen: Situační a výhledová zpráva MZe - půda (12/1999)

Rozdíly v přímých platbách při současné podpoře v ČR vůči EU

Komodita rozdíl oproti EU*

Obiloviny - 290

Olejniny - 100

Cukr 0

Mléko + 2

Hovězí maso - 115

Vepřové maso 0

Drůbeží maso + 2

Vejce + 2

Pramen: OECD Pozn: Záporné hodnoty vyjadřují úroveň, o kterou je současná podpora v ČR nižší než v EU. Kladné hodnoty vyjadřují, že stávající úroveň podpory v ČR je již v současné době vyšší.

*mil. EUR

Zásadní pomocí by byl jakýkoli nediskriminační mechanizmus umožňující získat podnikatelům identifikovanou půdu do vlastnictví.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče