Vstup do Unie ukáže, co váš podnik dokáže

13. ledna 2003, 00:00 - František Kuberna
13. ledna 2003, 00:00

Personální přípravu firmy na podmínky jednotného trhu není dobré podceňovat Kuvajtem jsme již byli ve 13. století, když jsme měli stříbro. Dnes jsou naším největším kapitálem lidé. Zhruba tak se vyjádřil premiér Špidla. Jak je tento kapitál kvalitní, prověří vstup českých firem na jednotný trh Unie.

Personální přípravu firmy na podmínky jednotného trhu není dobré podceňovat

Kuvajtem jsme již byli ve 13. století, když jsme měli stříbro. Dnes jsou naším největším kapitálem lidé. Zhruba tak se vyjádřil premiér Špidla. Jak je tento kapitál kvalitní, prověří vstup českých firem na jednotný trh Unie. Na přípravu ale mnoho času nezbývá.

Jednotný trh EU bude pro české firmy náročným, avšak velmi slibným trhem. Firma, jejíž management bude zkušený, schopný a připravený na hrozby a příležitosti tohoto trhu, bude čerpat maximální výhody. Budou zde ale i rizika - především asi pro malé a střední firmy, pro řemeslníky a živnostníky. České podniky (a nejdříve to asi pocítí v příhraničních oblastech) se najednou ocitnou „v cizím prostředí“ (na jednotném evropském trhu), zatímco pro jejich dosavadní konkurenci se českých trh stane vlastně trhem domácím (součástí jednotného evropského trhu). Jak se českým firmám tento handicap bude dařit překonávat, bude záležet ve velké míře právě na personální připravenosti. Je ale třeba rozlišovat mezi přípravou managementu, který se musí naučit pohybovat v unijním prostředí, a přípravou malých a středních podnikatelů, kteří budou chtít rozšířit svoji činnost i za hranice ČR, ale také budou muset být připraveni na příchod konkurence.

Začněte personálním auditem

Snad každá firma by si měla před vstupem ČR do Evropské unie udělat jakýsi personální audit. Prvním krokem je analyzovat úroveň odborných znalostí a zkušeností svých zaměstnanců, schopnosti managementu a jeho odvahu ke změnám, schopnost personálu přizpůsobit se a pružně reagovat na požadavky trhu, prověřit znalost trhů v EU apod. V rámci firemní personalistiky by měl management firmy klást důraz na kvalitu a vyškolenost personálu, a to v oblastech, jako je jazyková vybavenost, firemní kultura a etika v podnikání. Kvalifikovaný, na Evropskou unii připravený personál by měl ovládat znalosti nejen manažerské a oborové, ale i znalosti o Evropské unii a evropském právu, které je platné na jednotném trhu EU. Po auditu by mělo následovat stanovení personální strategie a určení jednotlivých opatření, která je třeba v personální sféře učinit. Firmy tedy budou muset odborně připravit manažerské kádry (formou školení, vzdělávacích kurzů, seminářů, ale také třeba vhodných zahraničních stáží). Ovšem připravit je potřeba nejen management, ale i řadové zaměstnance. Zaměstnavatel by měl kvalitnímu a vyškolenému personálu nabídnout takový motivační program, který zvýší výkonnost nejen samotného pracovníka, ale bude mít vliv i na samotný výkon firmy. České firmy budou muset počítat také s rizikem odchodu mladých a kvalifikovaných odborníků a manažerů do jiných zemí Evropské unie - mávnutí rukou nad tímto problémem s odkazem, že stejně zatím pro českou pracovní sílu nebude několik let platit volný pohyb na jednotném trhu, je dost kyselým „těšínským jablíčkem“. Především bude omezení pohybu trvat jen několik let, a ještě ne ve všech zemích Unie. Kromě toho pro žádané odborníky zase nemusí být až takový problém získat pracovní povolení (připomenout lze například německý zájem o vysoce kvalifikované pracovníky z oblasti informačních technologií, nebo obdobný irský zájem). Tuzemské podniky se tedy budou muset naučit stabilizovat a udržovat své personální rezervy kvalitními pracovními smlouvami, příležitostmi v kariérním postupu zaměstnance, penzijním spořením a jinými stimuly, aby vůbec mohly čelit vyšším platům nabízeným firmami ve vyspělejších ekonomikách v Evropské unii.

Euromanažer či eurokoordinátor

Vzdělávacích akcí zaměřených na přípravu českých manažerů, podnikatelů i firem se začíná na trhu objevovat poměrně dost, a jejich počet zřejmě poroste. V souvislosti s těmito aktivitami se objevují i nové pojmy, jako euromanažer či eurokoordinátor. Ředitel České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE) Václav Šmejkal v této souvislosti uvádí, že je důležité, aby ve firmě fungoval někdo, kdo má problematiku Evropské unie na starosti: „Zkrátka, firemní eurokoordinátor, který má určité systémové znalosti o Evropské unii a ví, co je pro firmu podstatné, jaké oblasti musí sledovat a dokáže dodávané informace vyhodnotit i zužitkovat pro další rozvoj firmy, jejích manažerů a zaměstnanců.“ Mělo by tedy jít o jakousi „vnitrofiremní strukturu příjmu evropských informací“. Přitom tuto „strukturu“ vlastně může ve firmě tvořit jeden člověk, který bude vědět, oč jde. Teoretickou přípravu může získat na některých kurzech, praktičtější pak na nějaké stáži. Takovéto stáže poskytuje i CEBRE (která je výsledkem společného projektu CzechTrade, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů). Konkrétněji tuto stáž popisuje Václav Šmejkal: „Společně s vedením firmy stanovíme zadání bruselské stáže jejího eurokoordinátora. V ideálním případě bude mít tento člověk během dvou až tří týdnů strávených na stáži v Bruselu za úkol zpracovat analýzu dopadů vstupu do EU na svou firmu. V tom mu CEBRE pomůže jak odborným vedením, tak zejména sjednáním schůzek a návštěv u lidí, kteří mají evropskou regulaci jeho oboru přímo na starosti. Poté, co se eurokoordinátor vrátí do firmy bohatší o „bruselskou zkušenost“ a zpracovanou analýzu, mu bude CEBRE dodávat pravidelný monitoring evropských informací z přesně vybraných oblastí. Firma tak získá jak vyškoleného člověka, tak analytickou studii hrozeb a šancí svého podnikatelského prostředí a nakonec i napojení na tok informací přímo od zdroje.“ Je ale třeba si uvědomit, že CEBRE vznikla především jako lobbistické zastoupení českých podnikatelů a mezi její hlavní úkoly mimo jiné patří poskytovat podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU apod. Nelze tedy od ní očekávat například marketingové údaje či studie, stejně jako podporu či zprostředkování při hledání nových obchodních partnerů. Ale i informace o legislativě a různých evropských programech, do nichž se mohou zapojit (a získat i nějaké peníze), by měly být pro každou firmu velmi důležité. Vždyť ani legislativa Evropské unie neustrnula a dále se vyvíjí. A jaké znalosti by měl mít euromanažer? Z osnov různých kurzů lze usuzovat, že by měl znát vývoj evropské integrace, současnou strukturu, instituce, právo a rozpočet U nie, měl by dobře vědět, co vše obsahuje jednotný trh EU, jaké podmínky v jednotlivých oblastech na něm platí - ať již v oblasti společné obchodní politiky a vztahů s třetími zeměmi, technických požadavků na výrobky, ochrany duševního vlastnictví, hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele, jaká pravidla platí pro hospodářskou soutěž, pro zadávání veřejných zakázek, jaké jsou ekologické požadavky na firmy a jejich výrobky atd. Ke znalostem euromanažera by samozřejmě měly patřit i vztahy ČR a Evropské unie, jejichž součástí jsou mimo jiné iprogramy pomoci.

Chybí nám mistři

Malý či střední podnikatel, řemeslník či živnostník si po přečtení řádek o přípravě managementu může říct, že se ho to tolik netýká. Vždyť česká legislativa je dnes sladěna s evropskou, převzaty jsou i různé technické, hygienické normy či problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o nichž již ví a jež po něm jsou již nyní vyžadovány. Jaké tedy další přípravy? Čeští podnikatelé mohou podnikat v zemích Evropské unie, založit si v nich svoji firmu v pods
tatě již nyní - umožňuje to Asociační dohoda s EU, která opravňuje české občany usadit se jako živnostníci nebo jako zakladatelé a ředitelé vlastních společností v kterémkoli členském státu EU. Ale pozor: musí k tomu splňovat všechny podmínky, které pro založení firmy a samostatné podnikání předepisuje dotyčná země EU svým občanům. A touto podmínkou - která se jeví pro české podnikatele, řemeslníky či živnostníky jako největší překážka - je prokázaná kvalifikace. Podle směrnic EU velká část povolání bude podléhat regulaci, tj. bude předepsáno vzdělání a praxe, k tomu v některých zemích EU je regulován vstup do podnikání, zejména vstup do řemeslných živností je podmíněn splněním podmínek z regulace a mistrovským kurzem - to platí v Německu i Rakousku, které jsou našimi přímými sousedy a jejichž firmy jsou pro české výrazným a nejbližším konkurentem. Tento fakt znamená, že Němci a Rakušané u nás lehko vstoupí do podnikání, ale český podnikatel u nich ne. Pokud samozřejmě nebude mít kvalifikaci, kterou v těchto zemích uznávají. V Rakousku a Německu ten, kdo se vyučí, získá tovaryšský list, který sice prokazuje jeho odbornost při zaměstnání, neopravňuje ho ale k samostatnému vlastnímu podnikání. K tomu potřebuje mistrovský list. Kde mohou takový mistrovský list čeští podnikatelé získat?

Stát podcenil situaci

Zatím příliš příležitostí nemají. Snad jedinou je absolvovat mistrovské kurzy, které pořádá Akademie řemesel a služeb HK ČR (více viz na www.komora.cz). Po úspěšném složení příslušných zkoušek získávají jejich absolventi mistrovské listy uznávané iv zemích Evropské unie, když společně s mistrovskými listy absolvent obdrží i mezinárodně platný doklad o úspěšném vykonání zkoušky - certifikát, který vydal certifikační orgán. Akademie řemesel a služeb je výsledkem spolupráce HK ČR s příslušnými institucemi v ČR (např. s Českým institutem pro akreditaci, řadou škol a odborných učilišť, ministerstvem školství, některými profesními společenstvy) a především v Evropské unii, stejně jako s hospodářskými či živnostenskými komorami či profesními společenstvy v zemích EU, zejména v Německu. Bohužel, zatím jsou mistrovské kurzy Akademie řemesel ve stadiu, které lze nazvat „pilotní projekt“. Mistrovské listy je možné získat pouze v oborech vodoinstalatér, topenář, elektrotechnika-silnoproud, elektrotechnika-slaboproud, elektrotechnika-telekomunikace a praní a chemické čištění. Jednou z hlavních příčin, proč mistrovské listy uznávané v Evropské unii nemohou v České republice získat čeští občané i v jiných oborech, je malý zájem jednotlivých profesních společenstev (jejichž odborná i organizační spolupráce zde hraje nezastupitelnou roli), ale zřejmě i malý zájem samotných pracovníků (ať již samostatně podnikajících či zaměstnanců). Zájem a podpora státu asi také nejsou na takové úrovni, jakou vyžaduje situace. Přitom čas ubíhá - mistrovský kurz většinou trvá dva roky (čtyři semestry), ale do Evropské unie máme vstoupit již za rok a půl.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče