Vstříc strojařským zítřkům

20. dubna 2010, 14:46 - Martin Rychlík
20. dubna 2010, 14:46

Brněnští inženýři vyvinou materiály i technologie pro průmysl

Snad aby vznikla nová mapa Brna! Proč? Brňané se učí plno zkratek. Jejich město má na dosah vznik plejády vědeckých center, jejichž názvy hýří anglickými akronymy… Dominuje šestimiliardový CEITEC a medicínské ICRC, nicméně stranou by neměly stát ani toxikologický CETOCOEN nebo strojařský projekt NETME Center, jenž odvozuje svůj název ze slov New Technologies for Mechanical Engineering. Právě toto centrum, které vzniká na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně (FSI), patřilo v první vlně operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace k těm nejlépe hodnoceným. A jako první už dostalo také zálohy na dotaci z EU; projekt počítá se 767 miliony korun. Fungovat by mělo za čtyři roky.

Od energetiky po letectví Jak využít odpadní teplo z výroby? Jak lépe čistit spaliny? Lze čerpadla doplnit čipy a efektivněji je využívat? Kam dále rozvíjet kompozitní konstrukce? I mimo letectví? Jak zvyšovat životnost slitin? Těmito otázkami se budou zabývat inženýři z VUT. Záměrem NETME je totiž v pěti zvláštních výzkumných divizích zlepšovat využití energií s důrazem na ochranu životního prostředí v průmyslovém i komunálním sektoru, vymýšlet bezpečnější technologie pro letectví i automobilovou dopravu, spojovat elektroniku s mechanikou, poskytovat virtuální návrhování a rovněž vyvíjet nové kovové materiály. „Vybírali jsme to nejlepší, co na fakultě máme a v čem jsou doloženy i vynikající výsledky včetně firemní spolupráce. Projekt jsme připravovali asi 3,5 roku s tím, že využití operačního programu může mít pro školu strategický význam. Je to velký vklad pro další generaci, motivace pro mladé,“ řekl týdeníku EURO profesor Petr Stehlík, duchovní otec a řešitel, jenž stál u projektu od prvotní myšlenky až po její nynější realizaci.

Věda na komerční bázi „Ač je to příležitost, vnímáme i obrovskou odpovědnost. Oproti jiným kolegům jsme se, myslím, drželi docela při zemi. Tohle není nějaký výzkumný grant, kdy odevzdáte výsledky, oslavíte a hotovo… Můžu vám říci, že pár hodin po vyhodnocení a našem úspěchu mě ta euforie přešla. Hned si uvědomíte, kolik to bude práce přejít od tabulek k reálnému životu,“ říká Stehlík, jenž si prý vybral dobrý realizační tým. „Panu profesorovi šlo o to, aby byl projekt řízen na mimoakademických, vlastně komerčních pravidlech,“ dodává výkonný ředitel Jan Nedvěd, jenž pracoval na stejném postu ve známé firmě GiTy a byl též místopředsedou jejího představenstva. Pro řízení takového centra by měl mít na základě své odborné i manažerské praxe výtečné předpoklady. Oporou, která má zkušenosti s obřími projekty, je také Ivan Otevřel, jenž se spolupodílel jako šéf projektu na výstavbě tepelné elektrárny v Nizozemsku, ale působil i v Egyptě či Rusku.

Elektronové dělo? Koupíme Za tři čtvrtě miliardy korun se dá pořídit spousta věcí. Ve výzkumu ale musíte nakupovat obezřetně. „Snažili jsme se, aby velká část investičních nákladů šla do přístrojového a laboratorního vybavení. Na zelené louce nic stavět nebudeme, v této republice se toho už nastavělo dost,“ říká Stehlík. Zhruba za 350 milionů pořídí NETME řadu často unikátních technologií, jako je zařízení pro zpracování kovů pomocí elektronového paprsku s elektronovým dělem, zkušebna pro pádové zkoušky v experimentech letecké divize nebo průmyslová prádelna, jaká pere textilie v hotelích, menzách či nemocnicích – její průchodnost činí tuny prádla za hodinu! Právě to je model energeticky náročného spotřebitele v praxi. „To vše jsou špičkové přístroje, které bychom si jinak nemohli dovolit,“ říkají brněnští vědci.
Zhruba stejná částka půjde na totální rekonstrukci jedné z budov v areálu fakulty. „Veškerou dokumentaci máme vyřízenu; předpokládáme, že letos v červenci se začne stavět. Průběžně chystáme i výběrová řízení pro nákup přístrojů; ta největší a nejkomplikovanější zařízení budou od roku 2012 osazována přímo do nové budovy,“ doplňuje Nedvěd. Plného provozu by mělo NETME Center dosáhnout v roce 2014. „Ale je to relativní. I výzkum bude samozřejmě probíhat kontinuálně, nezačne se ze dne na den,“ tvrdí.

Rozlet v době škrtů… Podobné středisko je atraktivní i pro průmysl; aplikovaný výzkum by zde mohl dobře fungovat. Jaké jsou tedy přísliby firem? „Nechci některé jmenovat a jiné opomenout. Nebylo by to taktické. Potřebujeme jak nadnárodní kolosy, tak menší firmy. Samozřejmě existují již smluvní dokumenty typu letter of intent nebo memoranda o porozumění s více než stovkou firem, které předurčují budoucí spolupráci. Ale i jednotlivá pracoviště na fakultě si své nynější kooperace přinášejí s sebou,“ vysvětluje ředitel. Profesor Stehlík přidává i velké plus: „Evropští zástupci některých firem říkají, že by měli zájem, ale třeba americké ústředí jim teď výzkum krátí… Sázíme na to, že právě v době, kdy ostatní musejí škrtit, my můžeme investovat.“ Roční provoz NETME bude činit asi sto milionů korun včetně personálních nákladů. Třetina by měla být kryta ze smluvního výzkumu, zbylé dvě třetiny z mezinárodních i českých grantů.

Internacionalizace na cestě Na pořadu dne je i vznik kvalifikovaných míst, v řádu několika stovek. Příležitost dostanou doktorandi, ale i stážisté. „I když to zní frázovitě, všechno je o lidech. Naši odborníci mají v oboru skutečně renomé. Nejde jen o to, udržet si je tady, ale také přilákat další. Například náš absolvent Marcus Reppich z Augsburgu se stal ve 33 letech nejmladším profesorem v Německu. Ten nám nyní posílá své studenty. A někteří se učí i česky, zůstávají v Brně,“ říká Stehlík, jenž paradoxně netouží po přilákání „slavných“ učitelů.
„Víte, jedna věc je získat slavného profesora, ale jak se říká: ,Starého psa novým kouskům nenaučíš‘. Ten by u nás učil to, co už má dávno na skladě. Potřebujeme novinky. Zajímají nás spíše mladí výzkumníci. Třeba i z Východu a Asie,“ uzavírá Stehlík, mimo jiné šéf energetické divize. Velká očekávání má i rektor VUT profesor Karel Rais, jenž týdeníku EURO sdělil: „Očekávám hlavně zvýšení kvality aplikovaného výzkumu a díky špičkovým laboratořím i vytvoření skutečně mezinárodních týmů.“ Pokud to vyjde, mělo by Brno vytisknout nové mapky – i se zkratkami v angličtině. A výhledově možná přidat též čínskou a indickou verzi.

Nálepka: www.netme.cz// BOX:
Pětice výzkumných divizí 1) Divize energetiky, procesů a ekologie (PPE)
2) Divize letadlové a automobilní techniky (AAT)
3) Divize mechatroniky (M)
4) Divize virtuálního navrhování a zkušebnictví (VMDT)
5) Divize progresivních kovových materiálů (AMM)
Pramen: týdeník EURO

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče