Všichni se musejí uskromnit

09. února 2011, 18:47 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
09. února 2011, 18:47

Téměř tři čtvrtiny účastníků považují vyrovnání za správné

Měl by se stát konečně majetkově vypořádat s církvemi?

  • Ano 72,4 %
  • Ne 12,1 %
  • Nevím, nerozumím tomu 15,5 %

Otázka vyrovnání státu s církvemi je jako bahenní živočich. Občas se vynoří a pak zase nadlouho zůstane skrytá pod hladinou. Je pravděpodobné, že se ohledně vyrovnání s církvemi nic nepohne ani letos. Na pořadu dne budou, stejně jako v předchozích letech, jiná, důležitější témata. Ani tento fakt však nic nemění na tom, že jde o rest, jehož řešení stále hrneme před sebou. Požadavek na majetkové vyrovnání s církvemi považuje za legitimní většina respondentů Manažerského barometru. Z pohledu řady manažerů je neustálé odkládání tohoto problému nepřijatelné. Podle nich je ostuda, že k nějakému vypořádání dosud nedošlo. „Už dávno se to mělo jednou provždy definitivně uzavřít,“ uvádí jeden z účastníků ankety s dodatkem, že si to myslí i přesto, že on sám není „žádným zastáncem církve“. Jiný respondent vidí dost dobrý důvod pro navrácení majetku i v tom, že „církve budou lepším správcem historicky cenných hodnot než stát“. Většina respondentů nicméně považuje vyrovnání spíše za morální povinnost. „Je to jeden z obrovských dluhů vůči minulosti,“ uvádí manažer, který by tento krok chápal i jako „zahájení očisty zkorumpované a prospěchářské doby, která tady od dob premiérování Stanislava Grosse vládne“. Ani tento respondent si však nedělá velké iluze, že by taková očista byla na dohled: „To si asi dříve pan Vorel nakouří pěnovku,“ konstatuje. Pesimistické odhady ohledně časového horizontu se objevují i v tomto příspěvku: „Majetkové vyrovnání s církvemi není možné bez politického konsenzu, a na něm se současné politické reprezentace nikdy nedohodnou.“ Největší překážkou je však podle řady manažerů nedostatek financí. Upozorňují, že v období vysokých deficitů státního rozpočtu a rostoucí zadluženosti státu se jakákoli shoda bude hledat velmi těžce. „Všichni se musejí uskromnit. Stát toho již moc nemá, a jsou jiná důležitá témata: důchodová reforma a reforma zdravotnictví,“ připomíná jeden z nich. Současnou situaci lakonicky popisuje i tento respondent: „Stát má dost priorit, pak drobné denní úkoly a pak ležáky. Majetek církví je ležák, takže bych ho ani teď mezi top priority určitě nedával.“ Následující dotázaný se nicméně domnívá, že by stačilo jen chtít a nějaké řešení by se našlo: „Stačilo by pár schopných úředníků na ministerstvu kultury a schopný náměstek tamtéž a mohli by s panem arcibiskupem Dukou něco rozumného domluvit.“ Někteří manažeři by podobný počin vysoce ocenili: „To by byl od státu skutečně heroický výkon,“ uvádí se v jednom příspěvku.
Podle mnohých manažerů by k vyrovnání mělo dojít i přesto, že vliv církví včetně katolické v ČR povážlivě klesá. Za klíčovou přitom považují shodu na tom, jakým způsobem by mělo proběhnout. „Stát by měl konečně učinit finální rozhodnutí, zda církve budou financovány ze státního rozpočtu, či zda jim bude vrácen vybraný majetek (či finanční kompenzace) a státní financování bude zrušeno,“ shrnuje jeden z účastníků barometru. Jiný navrhuje, aby řešení zahrnovalo také odluku církve od státu nebo „jiné pragmatické řešení“. Vypořádání s církvemi podle něj musí proběhnout v duchu legislativy, na jejímž základě se prováděly restituce. Podle tohoto manažera nelze jít cestou postupného vyrovnávání, kterou prosazoval Mirek Topolánek a jeho vláda. „To byl totiž tunel! Není divu, že to neprošlo ani Poslaneckou sněmovnou,“ vysvětluje. Možná ze stejného důvodu, ale i z řady jiných by se někteří účastníci barometru raději „už do minulosti nevraceli“. Tito respondenti připouštějí, že mají pochybnosti o legitimitě způsobu, jakým církev v minulosti majetek získala „Sice jsem přesvědčen o tom, že by se mělo vracet to, co se ukradlo, ale v případě církví si jsem jistý, že svůj deklarovaný majetek nikdy nezískaly poctivě. Proč se církve, zejména pak katolická, ohánějí jen nedávnou minulostí (od února 1948), nikoli však i vzdálenou minulostí a především tím, jakým způsobem za dobu své existence majetek nabyla. Těžko asi prokáže, že to bylo poctivou prací svých kněží,“ vysvětluje jeden z účastníků ankety, proč není podle něj vyrovnání státu s církví na místě. Jiný suše konstatuje, že nevidí důvod, proč bychom ji jako daňoví poplatníci měli opět zahrnovat majetkem.
Z podobného soudku, i když drsnějšího kalibru, je tato odpověď: „Myslím, že by k vyrovnání mělo dojít co nejdříve. Pouze směr vypořádání by měl být opačný – církve by měly podpořit stát, protože jsou na tom aktuálně daleko lépe.“

Odpovídalo 116 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče