V pražském Trojmezí se vede válka o zeleň

15. července 2009, 00:00 - Renata Lichtenegerová
15. července 2009, 00:00

Park, nebo sídliště? O tom, co by mělo vyrůst na rozlehlé a z velké části nevyužívané zelené ploše mezi Prahou 10, 11 a 15, se má rozhodnout ještě dříve, než spatří světlo světa nový územní plán hlavního města. Developerské společnosti a obyvatelé okolních sídlišť mají o budoucnosti lokality rozdílné představy.

Autor: Jan Hněvkovský

V posledních měsících je kolem pražského Trojmezí poněkud rušno. Zastupitelé hlavního města v březnu lokalitu zařadili mezi dvacítku významných změn, které budou projednávány zrychleně a odděleně od připravovaného nového územního plánu města. Trojmezí dostane novou funkci, kterou upřesní urbanistická studie. Podobně zrychleně se budou řešit například některé strategické dopravní stavby. Otázka zní, proč je najednou nutné co nejrychleji řešit lokalitu, o niž se posledních patnáct let prakticky nikdo nestaral. Ochránci přírody i obyvatelé okolních sídlišť se obávají, že důvodem je snaha značnou část oblasti zastavět.

Džungle a bezdomovci

Ještě nedávno šedivá, dnes díky novým omítkám už převážně barevná pražská sídliště na Chodově, Spořilově, Záběhlicích, Zahradním Městě, Hostivaři či Košíku obklopují přibližně 268 hektarů zeleně známé jako Trojmezí. Překročíte-li hranici tohoto území například v Klapálkově ulici na Chodově, ocitnete se nejprve v džungli křovisek, která volně přecházejí v porost bývalého ovocného sadu. Dnes se zde mezi stromy místy povalují odpadky, někde sídlí hloučky bezdomovců. Sad střídají z větší části zanedbaná pole a louky, někdejší jahodové plantáže, zámecká zahrada a cosi betonového, co jsem na první pohled považovala za pokus o koupaliště, ale jde o retenční nádrž.

Značná část území je zanedbaná. Ani to ale podle místních neodradí stovky lidí, kteří se tu především o víkendech „rekreují“. Běhají, jezdí na kolech, venčí psy. Okolní sídliště, kde bydlí, jim mnoho zeleně nenabízejí.

Většinu území Trojmezí tvoří zemědělská půda. Část lokality patří do přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Územím protéká potok Botič, jehož přirozeně se meandrující koryto je chráněnou přírodní památkou.

Zhruba padesátina území Trojmezí patří ke středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze-Hostivaři. To se na svém území stará, a minimálně na první pohled velice dobře, o komplex památkově chráněných budov i o zelené plochy, jako jsou mokřad, lužní les, ekozahrada či školka lesních dřevin.

Chtělo by to lavičky

Je všední červencové dopoledne. Po zablácené cestě na hranici Trojmezí kousek od Blažimské ulice na Chodově tlačí před sebou dvě ženy kočárky s dětmi. „Řízení“ jim dá chvílemi dost zabrat, cesta je v zoufalém stavu. „Z domova to sem máme kousek a procházka je to pěkná,“ říká jedna z maminek. S dvacetiměsíčním synem prý občas vyrazí také do nedalekého hostivařského lesoparku, který oproti Trojmezí nabízí „vymoženosti“, jako lavičky, pískoviště, prolézačky a posekanou trávu. „Do lesoparku je to zhruba patnáct minut autem. Pro rodiče s dětmi je to tam ideální,“ říká žena.

Právě udržovaný rekreační park je to, co by v Trojmezí nejraději viděla většina lidí bydlících v jeho okolí. „Všichni chceme parky, ale staví se sídliště,“ konstatuje Jana Trunečková, která bydlí v Klapálkově ulici. „Majitelům pozemků jde samozřejmě o zisk. Parky tu nikdo neudělá, ani soukromníci, ani město,“ pokračuje. Paní Trunečková, stejně jako dalších třináct tisíc lidí, podepsala koncem března petici „Za zelené Trojmezí”, kterou zorganizoval Toulcův dvůr a která byla proti zrychlenému projednávání změn územního plánu lokality. Přesto zastupitelstvo zařazení Trojmezí do celoměstsky významných změn schválilo.

„Nedělám si iluze, že bychom skutečně mohli zabránit další výstavbě v Trojmezí. Z každého zeleného místa v Praze se dříve nebo později stane sídliště,“ míní Trunečková, která prý občas jezdívá na kole v okolí Botiče. Rekreační potenciál oblasti je podle ní veliký, lokalita je ale zanedbaná.

Na Toulcově dvoře Situaci kolem Trojmezí už několik let sleduje Jan Chvátal, který působí v Koalici občanských sdružení Trojmezí. Členem této koalice je v současné době osm občanských sdružení nebo sdružení vlastníků a různé přírodovědné spolky. S panem Chvátalem se setkávám ve středisku Toulcův dvůr, kde pracuje. Dvůr stojí těsně za hranicí Trojmezí, která v tomto místě odpovídá také hranici přírodního parku Hostivař-Záběhlice. I krátce před čtvrtečním polednem se po tomto historickém statku pohybuje plno návštěvníků, převážně matek s malými dětmi. Chvátal se v minulosti k Trojmezí vyjadřoval za celý Toulcův dvůr. Majitelem budov a pozemků, na nichž středisko stojí, je ale pražský magistrát, a jednalo se tak o určitý střet zájmů. „Mluvím tedy čistě za sebe a za Koalici občanských sdružení Trojmezí,“ upřesňuje raději hned na začátku rozhovoru. Z oken Toulcova dvora se díváme na část území, o němž je řeč. Louky, stromy, zeleň. Ve výhledu ale máme také nákupní centrum Park Hostivař. Nutno konstatovat, že na pohled zezadu patrně architekti příliš nemysleli. „Jako přistávací plocha pro UFO, že?“ podotkne Chvátal. Až sedmdesát procent na domky Podnět k tomu, aby byl osud Trojmezí projednán nezávisle na územním plánu, dalo letos v únoru zastupitelstvo Prahy 10. „Přílohou jejího usnesení byla studie počítající se zástavbou odhadem asi sedmdesáti procent tohoto území včetně většiny plochy přírodního parku Hostivař-Záběhlice,“ upozorňuje Chvátal a vytahuje z tlustých desek, v nichž má dokumenty k Trojmezí, onu přílohu. Jedná se o mapku, na níž je zakreslen domek vedle domku. Zastupitelé se o této příloze v současné době vyjadřují jako o pouhém návrhu, který je zcela nezávazný. „Zatím řešíme jenom území a ne, co tam bude stát,“ sdělil na konci března novinářům radní pro územní rozvoj Martin Langmajer. Vyloučil zároveň, že by zde město povolilo rozsáhlou zástavbu. Trojmezí se dnes řeší jako celek kvůli pět let staré dohodě městských částí Praha 10, 11 a 15. Zastupitelé prý tehdy chtěli zabránit tomu, aby lokalita bez jakéhokoliv konceptu mizela pod novými developerskými projekty „salámovou metodou“. Na několika „ukrojených kouscích“ totiž už v minulosti vyrostla nová sídliště, jako Kulatý Chodovec, Slunečný vršek nebo Rezidence Park Hostivař. Podobně by, nebýt dohody mezi městskými částmi, patrně už dávno vznikaly další rezidenční projekty. Langmajer i Chvátal jsou členy komise, která by se měla budoucností území zabývat. Vedle nich jsou v komisi také zástupci Prahy 10, 11 a 15 či opoziční zastupitel Miroslav Poche. Komise by se měla z pozice poradního orgánu městské rady zabývat záměry jednotlivých městských částí i zájmy obyvatel. „Sešli jsme se poprvé v květnu. Výsledkem bylo, že se sejdeme zase a účastníci řeknou, co by se podle nich mělo s územím stát. Od té doby se zatím nic neděje, “ popisuje Chvátal. Studená sprcha pro developery Snahy o zastavění této lokality nejsou podle Chvátala nové. Během posledních pěti let bylo zpracováno několik developerských studií plánujících zástavbu v přírodním parku. Žádný ale zatím nebyl dotažen do podoby změny územního plánu. V roce 2007, po přijetí nového stavebního zákona, byly zahájeny práce na zcela novém územním plánu pro celou Prahu. Ten bude schvalovat až příští zastupitelstvo, které vzejde z voleb na podzim příštího roku. Paralelně jsou projednávány koncepční dokumenty, které mají novému územnímu plánu předcházet. První návrh konceptu územního plánu v celém území nevymezil prakticky žádné nové zastavitelné plochy. „Návrh byl zřejmě studenou sprchou pro megalomanské plány městských částí a developerů. Proto se pokusili na poslední chvíli proces zpracování nového územního plánu obejít a začali lokalitu prosazovat do těch celoměstsky významných změn,“ míní Chvátal. Území spekulantů Není pochyb, že by Trojmezí potřebovalo zkultivovat. Díl viny na tom, jak je lokalita zanedbaná, nesou podle Chvátala městské části, které měly donutit současné majitele jednotlivých pozemků k jejich údržbě. Trojmezí se skládá z převážně zemědělských pozemků, které byly v devadesátých letech vráceny rodinám původních majitelů. Sad, louky a pole uprostřed šedivých sídlišť však zjevně nebylo to, po čem restituenti toužili. Na řadu se tedy dostali spekulanti, kteří většinu místních pozemků skoupili a nestarají se o ně. „Ozývají se i hlasy, že přece není možné soukromým vlastníkům bránit, aby pozemky zpeněžili, tedy postavili na nich, co chtějí. Pokud si ale někdo koupí sad či jinou zemědělskou půdu uprostřed přírodního parku a spekuluje, že se mu podaří změnit tyto plochy na stavební parcely, musí počítat s tím, že mu to nemusí vyjít,“ konstatuje Chvátal. K boji proti zastavění území vidí hned několik důvodů. „Jedná se o poslední zelenou oázu mezi sídlišti, která má nezanedbatelnou přírodní hodnotu, i co se týče zastoupených rostlinných a živočišných druhů. Obyvatelé okolních sídlišť zde mají jedinou možnost kontaktu s přírodou. V území Trojmezí jsou jistě plochy, kde by se za určitých podmínek stavět dalo, například na poli mezi Chodovem, Chodovcem a Košíkem. Je ale otázkou, zda by se zde dala zajistit kvalitní dopravní obsluha,“ konstatuje. Domov za zdí **

Z Toulcova dvora se přesouvám k sídlišti Slunečný vršek, jednomu z projektů, které vznikly na území Trojmezí na základě dílčích změn územního plánu před tím, než se městské části dohodly, že jej budou řešit jako celek. Slunečný vršek se nachází na rohu ulic K Horkám a Doupovská. Developerská společnost Orco právě staví jeho třetí a poslední fázi.

Blíží se čtvrtá hodina odpolední a v ulici K Horkám houstne provoz. K jednomu ze tří přechodů vedoucích k Slunečnímu vršku se přiblíží muž se psem. Stisknutím tlačítka si na semaforu objedná zeleného panáčka. Panáček naskočí, provoz se zastaví a okamžitě vzniká kolona, která končí kdesi daleko za zatáčkou, kam už není vidět. Pán přechází a zamíří za vysokou zeď, která nové sídliště odděluje od hlučné komunikace. „Zácpy jsou tu každý den, vždycky ráno a pak takhle odpoledne,“ komentuje dopravní situaci v místě onen pejskař.

Za zdí se nachází celá malá čtvrť. Novostavby společnosti Orco navazují na starou panelovou zástavbu sídliště Košík. Na druhé straně Doupovské ulice už začíná zeleň.

Výstavbu pěti nových bytových domů na území Trojmezí plánuje společnost Central Group. Projekt, s nímž současný územní plán počítá, bude sousedit s domy Kulatého Chodovce, jemuž místní kvůli světle modré barvě omítek přezdívají „Šmoulov“. Klíčem k pozemku, na němž má obytný soubor s výmluvným názvem „Trojmezí“ vyrůst, je již zmiňovaná Klapálkova ulice. Na tuto ulici by měla být napojena komunikace vedoucí k novým domům. To se však jejím obyvatelům vůbec nelíbí. Ulice stojí ve strmém kopci, kvůli němuž v ní byly postaveny vysoké opěrné zdi. Z důvodu nevyhovující statiky zde například nesmějí projíždět autobusy. Těžko tedy silnice zvládne nápor staveništní dopravy. Další možností je dopravní napojení stavby směrem do přírodního parku. Něco takového ale zástupci Koalice občanských sdružení Trojmezí odmítají. „Jakmile tu vznikne silnice, už ji nikdo nikdy nezbourá,“ říkají.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče