Volvo S60: Hra na emoce

20. února 2011, 11:04 - Stanislav Švarc
20. února 2011, 11:04

Sedan s označením S60 představuje pokus o tak trochu jiné volvo. Kromě tradičních předností, jakými jsou bezpečnost a komfort, chce navrch přidat i trochu emocí a zábavnosti. Hned na úvod je ale třeba přiznat, že přes veškerou snahu výrobce a marketingu „faktor volvo“ i nadále převládá. Což není vůbec nic špatného...

Foto: Volvo

Nová generace tohoto sedanu se viditelně hlásí k módě „čtyřdvéřových kupé“, tedy sedanů se splývavou zádí. Líbivost auta podtrhují výrazná přední maska a jakoby přikrčená pozice trochu připomínající kočkovitou šelmu. Dynamické křivky volvu sluší. Dobrou zprávou také je, že nijak výrazně nenarušily využitelnost vnitřního prostoru, jak to u konkurence občas bývá. Dostatek místa totiž skýtají i zadní sedačky, nabízející pohodlí i lidem vyšších postav – díky nízko položeným sedadlům nebudou bojovat hlavou se stropem. Obětí líbivé konstrukce, v tomto případě ladné zádi, je snad jen podprůměrný objem kufru – 380 litrů.

Klasika jménem Volvo

Znalce vozů švédské značky jistě interiér nepřekvapí. Dominují mu měkčí, fantasticky pohodlná sedadla, která však postrádají výraznější boční vedení. I tohle volvo umí uvnitř vykouzlit dojem vzdušnosti a prostorové velkorysosti. Pomáhá tomu i tradiční ztvárnění palubní desky, kterému někdo může vyčítat přemíru tlačítek na středové konzole, ale podle mě je parádní. Vše má svůj řád a ergonomie dává smysl. Díky použitým materiálům a kvalitnímu zpracování působí interiér elegantně a luxusně. Jedinou výtku mám k barevnému displeji uprostřed desky, je zbytečně malý.

V duchu tradice se nový sedan chlubí vysokou dávkou bezpečnosti a starosti o posádku. Upozorní například na skutečnost, že se příliš rychle blížíte k autu před vámi, nabízí adaptivní tempomat, umí sledovat bdělost řidiče a spoustu dalšího. Nejzásadnější novinkou je ale schopnost chodce nejen rozpoznat, ale dokonce se automaticky vyhnout srážce s ním.

S60 je prvním autem na světě, který něco podobného umí. Systém využívá radar umístěný za mřížkou chladiče a digitální kameru za čelním sklem. Díky tomu neustále sleduje situaci před vozidlem a podává mu klíčové informace. Pokud rozezná chodce a zvýšenou pravděpodobnost srážky, upozorní na možný průšvih blikajícím červeným světlem na předním skle doprovázeným zvukovým signálem. Pokud řidič včas nezareaguje, automaticky se aktivují brzdy.

Systém sice má řadu omezení (účinnost se snižuje například za tmy, špatného počasí, chodec by měl být vyšší než 80 centimetrů a podobně) a samozřejmě se na něj nelze bezhlavě spolehnout, ale funguje a smysl rozhodně má.

Volvo S60 D5

motor zážehový pětiválec

  • *objem 2 400 cm3 max. výkon 151 kW (205 k) max. rychlost 230 km/h max. toč. moment 420 N.m z 0 na 100 km/h 7,8 s spotřeba 6,3 l/100 km cena test. modelu 1 162 000 Kč Je ostré?**

Dosud jsme se drželi především mezi hranicemi nastavenými i předchozími volvy. Tedy bez překvapení. Jenže švédská automobilka v čínských rukou S60 prezentuje jako „ostré (v angličtině používá termín naughty) volvo“. Částečně to pravda je. Na volvo je toto auto opravdu docela ostré. Bez ohledu na značku ale o agilního atleta nejde. Konstruktéři podvozek naladili sportovněji, zachovali však také dostatek komfortu. Vůz zvládá nerovnosti a slušně, byť trochu nervózně, si počíná i při rychlejších průjezdech zatáčkami. Největší nedostatek však představuje klasicky „pěnové“ řízení bez citu a zpětné vazby. Tady volvo na „ostrost“ nejvíc rezignuje.

Testované auto skrývalo pod kapotou dieselový pětiválec s označením D5. Motor se dvěma turbodmychadly generuje maximální výkon 205 koní, točivý moment dosahuje velmi slušného maxima 420 N.m, které je dostupné v rozmezí od 1 500 do 3 250 otáček. Zkoušená S60 s automatickou převodovkou zrychlila z klidu na stovku za 7,8 vteřiny a dokázala jet rychlostí až 230 km/h. Výkonově motor tedy nezklame, spíše naopak, špatná není ani spotřeba. Já jsem auto vracel s průměrnou spotřebou 8,6 litru na 100 kilometrů, ale s klidnější nohou se dá jezdit za sedm. Jistá slabina tohoto dieselu spočívá jinde – není příliš kultivovaný, občas překvapí jeho hrubý chod.

Schopnosti motoru trochu omezoval šestistupňový automat, který se hodí spíš pro klidnou jízdu. Svižná mu nesedí, reaguje lenivě a sem tam nepříjemně zaváhá.

Vzhledem ke konkurenci v této třídě hraje velkou roli cena. Volvo sice není levné, základní model s naftovým motorem D3 vyjde na 820 tisíc korun, ale jeho cena odpovídá kvalitě a jeho možnostem. Navíc vychází levněji při srovnání s německou konkurencí.

Říká se, že charakter auta určuje jeho zvuk. I tady přinášejí Francouzi dobré zprávy. Při běžné jízdě v kabině panuje spíše klid, při sešlápnutí plynu se ale ozve libý, bublavý zvuk vznikající díky rezonátoru. Jistě, je možná umělý a „neupřímný“, ale zní dobře.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče