Volný pád s Camillou a Stephanií

14. listopadu 2008, 19:30 - Martin Horňáček
14. listopadu 2008, 19:30

V případu propojení mezi bankou a realitními společnostmi se hledá půl miliardy eur

Rakouské společnosti Constantia Privatbank (CPB) a s ní propojené realitní fondy Immofinanz a Immoeast patřily dlouhá léta k ukázkovým rakouským podnikům. Nyní banka i obě realitní firmy plní přední stránky rakouských deníků. Pozornost to však není vůbec příjemná – v titulcích se totiž objevují slova jako platební neschopnost, oheň na střeše, hromada střepů či potápějící se loď. Není se co divit: v celé kauze se hledá ztracená více než půl miliarda eur a existence zmíněných firem může být ohrožena. A zdá se, že nepříjemných překvapení při rozplétání složité sítě vztahů mezi CPB a realitními firmami bude daleko více.

Průmyslníkovi dědicové K pochopení složitých vztahů mezi CPB, Immofinanz a Immoeast je potřeba vrátit se do historie. Constantii založil v roce 1986 veleúspěšný rakouský podnikatel Herbert Turnauer (viz box), který do jejího čela získal mladého a ambiciózního finančníka Karla Petrikovicse. Ten v roce 1990 na svět přivedl Immofinanz a v roce 1998 i její dceru Immoeast zaměřující se na realitní obchody ve střední a východní Evropě. Až donedávna stál Petrikovics v čele všech tří společností. Přitom se mu nebývale dařilo – v roce 2000 uvedl obě firmy na burzu a ještě počátkem letošního července činila hodnota spravovaného nemovitostního portfolia Immofinanz téměř osmnáct miliard eur. CPB řídila obě realitní společnosti na základě manažerských smluv a jen loni takto získala dle rakouského týdeníku Format přes 87 milionů eur. Prosperovala i banka, která poskytuje služby zámožným klientům – v loňském roce pro ně spravovala majetek v hodnotě 32,1 miliardy eur. Sílu Petrikovicsovy pozice potvrzuje fakt, že v čele CPB a obou realitních firem zůstal i po Turnauerově smrti v roce 2000, kdy se vlastníkem banky a její sesterské společnosti – úspěšného výrobce obalů Constantia Packaging – stala jeho dcera Christine de Castelbajacová.

Spekulace na růst První problémy se objevily v květnu loňského roku. Tehdy Immoeast získal na vídeňské burze formou zvýšení kapitálu 2,7 miliardy eur. A jen o něco později to začalo jít s trhem nemovitostí z kopce. Dokonce se objevily zprávy, že CPB musela upsat část navýšeného kapitálu. To sice tehdejší ředitel banky Petrikovics popírá, ale skutečností je, že kurz akcií společností Immofinanz a Immoeast (Immofinanz drží v Immoeastu téměř 55 procent – pozn. red.) začal rychle klesat. Těsně po zvýšení kapitálu v Immoeastu se uskutečnila další zajímavá operace – společnost Immofinanz Beteiligungs (IB) získala od Immoeastu, mimochodem prý zcela bez vědomí jeho dozorčí rady, úvěr 900 milionů eur. Vlastníkem IB jsou sice formálně soukromé nadace Camilla a Stephanie z Lichtenštejnska, ty ale dle týdeníku Format patří do oblasti vlivu CPB. V Rakousku panuje přesvědčení, že tyto peníze posloužily k masivním nákupům akcií společností skupiny Immofinanz a zřejmě šlo o spekulaci na růst hodnoty získaných cenných papírů. To se však nikdy nestalo. Do konce října ztratily akcie firem Immofinanz a Immoeast oproti počátku loňského léta přes devadesát procent hodnoty.

Důvody k panice Dle tvrzení časopisu Format byla půjčka společnosti IB ve výši 900 milionů eur zajištěna garancí nizozemské společnosti Constantia (Constantia B.V.), jež je mateřskou společností výrobce obalů Constantia Packaging a donedávna držela i stoprocentní podíl v CPB. Banka navíc během výše zmíněných operací přímo získala 60 milionů akcií Immofinanzu. Jejich kurz však vytrvale klesal a CPB je letos v únoru prodala rakouským investorům Rudolfu Friesovi a Walteru Scherbovi. Vyrovnání ztrát však banku přišlo na 175 milionů eur, a navíc musela mateřská Constantia B.V. poskytnout zmíněným investorům opci umožňující od roku 2010 prodej akcií po sedmi eurech za kus. Vezmeme-li v úvahu, že v pátek 7. listopadu činila hodnota akcie Immofinanzu 0,77 eura, dostali bychom se k tomuto datu na ztrátu přesahující 370 milionů eur.
Jakmile se informace o zárukách ze strany Constantia B.V. dostaly na veřejnost, a navíc se objevily zprávy, že v oblasti vlivu banky jsou údajně další balíky akcií skupiny Immofinanz, klienti začali urychleně vybírat peníze. CPB během krátké doby přišla téměř o dvacet miliard eur spravovaného majetku, což ji převedlo do problémů s likviditou. Ty vyvrcholily v polovině října převzetím konsorciem pěti největších rakouských bank (EURO 44/2008) za symbolické jedno euro. Pro zajímavost – CPB byla dlouhé měsíce na prodej a mluvilo se o ceně ve výši až miliardy eur.

Půlmiliardová hádanka Převzetím CPB však příběh nekončí. Dosud totiž nebyla společnosti Immoeast uhrazena část půjčky IB ve výši 520 milionů eur. A její splacení je více než nejisté – dle deníku Die Presse dozorčí rada IB koncem října oznámila, že o převodech peněz přes společnost nevěděla, uskutečnily se tedy protiprávně, a proto dle IB neexistují. Tato transakce může přitom firmě Immoeast přinést další zásadní komplikaci. Dle magazínu Profil je totiž právě tato operace důvodem, kvůli němuž zvažuje auditorská společnost KPMG odvolání svého dobrozdání pro výroční zprávu Immoeastu za období 2007/2008. Takový krok by logicky vedl k potížím i v případě bilance majoritního akcionáře – společnosti Immofinanz. To by pro skupinu, jež se potýká s nedostatkem likvidity a bude žádat o úvěry, mohlo mít dle Die Presse fatální následky.
I bez zpochybnění věrohodnosti výročních zpráv má Immofinanz problémy s likviditou. Thomas Kleibl, který Petrikovicse počátkem října nahradil v čele společnosti, vyčíslil prostředky nutné k přežití do konce roku na 110 milionů eur a do dubna to má být dalších 150 milionů eur. Peníze by společnost měla získat pozastavením svých projektů a masivním výprodejem nemovitostí. Podle údajů týdeníku Format už nabídla několik lukrativních nájemních domů v centru Vídně a také pět pozemků v Rumunsku. Další objekty, zejména kancelářské budovy, by dle Formatu měly přijít na trh v nejbližší době. Rakouský týdeník odhadl jejich hodnotu přinejmenším na 250 milionů eur. Deník Der Standard dokonce tvrdí, že Immofinanz počítá do konce dubna s výprodejem majetku za 800 milionů eur. Nový šéf společnosti Kleibl navíc sáhl k dalšímu tvrdému opatření. Soudně napadl rozhodnutí zářijové valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy 184 milionů eur.
Potíže se nevyhnou ani společnosti Immoeast. Nizozemská Constantia B.V. totiž přes výše zmíněné záruky odmítla otevřený požadavek Immoeastu na vyplacení chybějících 520 milionů eur. Argument zní, že prohlášení záruk vzniklo protiprávně. Jedinou cestu, jak se nyní může Immoeast k těmto prostředkům dostat, představuje úspěšná žaloba na Constantia B.V.

Kdo je vinen? Není se co divit, že v tak napjaté situaci začala padat obvinění. Hlavní podezřelou osobou by měl být dlouho obdivovaný bývalý ředitel všech tří společností Karl Petrikovics, kterého dozorčí rada IB nařkla z toho, že byl iniciátorem neoznámených převodů. To však Petrikovics v rozhovoru pro týdeník Format popřel: „Nenařídil jsem v IB žádné převody. Tyto operace mohl provést jen někdo s oprávněním k podpisu.“ Petrikovics přehrál obvinění na svou někdejší pravou ruku a současného člena představenstva Immofinanzu a Immoeastu Christiana Thorntona. Ten měl jako jediný vedle člena představenstva IB Gerharda Pausera podpisové právo k účtům IB. Thornton se nejdříve k převodům uvnitř IB odmítl vyjádřit, nyní ale připravuje vyjádření pro rakouskou justici. Právě on by mohl být vedle Petrikovicse další klíčovou osobou případu. Vykonává totiž funkci jednatele v několika dceřiných společnostech IB, a navíc na poslední valné hromadě této společnosti zastupoval lichtenštejnskou nadaci Stephanie, která je vedle nadace Camilla vlastníkem IB. Kdo za mateřskými společnostmi IB stojí, odmítá Thorton prozradit. Rakouská média se domnívají, že rodina Turnauerů, která však tuto informaci popírá. Rozplétat vztahy kolem IB bude zřejmě složité. Jaký „pořádek“ zde vládne, ukazuje nejlépe vyjádření Pausera pro Die Presse. Pauser nejenže netušil, co se v jeho společnosti odehrává, ale zároveň potvrdil, že už čtyři roky nemá s IB platnou pracovní smlouvu, neboť se na její prodloužení nějak pozapomnělo.

Možná i státní záruky Nejasnosti kolem převodů z kont IB a údajné falšování účetnictví CPB již začala vyšetřovat rakouská justice. Navíc o žalobě na Petrikovicse uvažuje i původní majitelka CPB Christine de Castelbajacová. Do vyšetřování se chce zapojit také samotný Immofinanz, který se chystá poskytnout informace o úvěru pro Immoeast rakouskému státnímu zastupitelství. Sem přitom již počátkem listopadu prý dorazilo několik udání v kauze CPB a propojených realitních firem. A odhalením propletence firem kolem CPB a Immofinanzu nemusí být konec. Například nyní se připravuje přezkoumání úvěru 1,8 miliardy eur, který loni na jaře poskytl Immoeast společnosti Immofinanz. Tato půjčka by se dle informací Die Presse mohla vyřešit fúzí obou dotčených firem. Immoeast však čeká ještě další vysvětlování – žalobu kvůli podvodům, klamání a porušování smluv se na něj dle Formatu chystá podat společnost Advofin. Ta se v Rakousku zabývá financováním právních procesů a zastřešuje již několik dalších žalob na problémové společnosti, například na německou Hypo Real Estate a americkou Lehman Brothers.
Že je situace skupiny Immofinanz vážná, potvrzuje i zpráva deníku Der Standard z počátku listopadu. Dle ní management realitní společnosti uvažuje o záchraně s pomocí státních garancí. Řešení by mělo vypadat tak, že kvalitní nemovitosti budou vloženy do několika nových společností, kterým Rakousko poskytne záruky. Ty by usnadnily refinancování vzniklých firem a zároveň by je nenutily prodávat nemovitosti v době, kdy na trhu chybí poptávka.

Herbert Turnauer

Jeden z nejúspěšnějších rakouských průmyslníků. Narodil se v roce 1907 v Praze a zde si ve 30. letech otevřel malou výrobnu laků. O tu po druhé světové válce přišel a odešel do Rakouska, kde vybudoval největšího rakouského výrobce nátěrových hmot pod názvem Stolllack. Firmu v roce 1969 prodal německému koncernu Hoechst. Dále založil společnost Isovolta vyrábějící izolační materiály. V roce 1969 založil firmu Constantia Industrieholding, která nakonec zahrnovala téměř padesát závodů v Rakousku i v zahraničí. Constantia Industrieholding se později rozdělila na dvě části, které po smrti Herberta Turnauera získali různí dědicové. První z nich – Constantia Industries s obratem asi miliardy eur a pěti tisíci zaměstnanci se věnuje výrobě umělých a dřevěných hmot – získal Turnauerův synovec Stanislaus Turnaer. Druhou – výrobce obalů z papíru, lepenky a hliníku Constantia Packaging s obratem, který by měl letos přesáhnout dvě miliardy euro, a více než osmi tisíci zaměstnanci – získala spolu s firmou Constantia Privatbank Turnauerova dcera Christine de Castelbajacová. Turnauer známý svým autoritativním stylem byl přesvědčeným monarchistou a podporoval Jörga Haidera.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče