Volit, či nevolit

15. dubna 2011, 20:07 - Adam Junek
15. dubna 2011, 20:07

Politici rozehráli partii, v níž přesvědčují národ, že se snaží spasit reformní koalici

Nechtěli byste být premiérem? Nesmějte se, není to nemožné. Česká ústava umožňuje, aby prezident jmenoval do této funkce kohokoli bez ohledu na výsledky voleb. Text „zákona zákonů“ je totiž velmi volně formulovaný a dá se vykládat různými způsoby.
Jeho nedokonalost dokresluje i současná politická krize. Premiér Petr Nečas (ODS) odnesl minulé pondělí na Hrad demisi ministra dopravy Víta Bárty (VV) a návrhy na odvolání dalších dvou „véčkařských“ ministrů – Radka Johna (vnitro) a Josefa Dobeše (školství). A prezident Václav Klaus neučinil nic. Ústava říká, že na návrh premiéra prezident ministry odvolá, ovšem neříká kdy. Prezident se rozhodl vzdorovat. Chce nejdříve vědět, jak hodlá premiér krizi komplexně vyřešit. O takovém postupu v ústavě není ani slovo. Není to však prvně, kdy si politici a zejména hradní pán vykládají text základního zákona, jak zrovna potřebují. Nabízí se otázka, zda by nebylo lepší ústavu přepsat, aby nebyla tak gumová.
„Jsou některé postkomunistické země, které mají ústavu napsanou jako jízdní řád včetně všech lhůt, kdy kdo jak musí konat,“ připouští politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. „Problém ovšem není v textu naší ústavy, ale v politicích. I přesný text by byli schopni ohýbat. Chybí jim respekt a pokora k normě, a to nejen k ústavě, ale obecně k zákonům,“ odmítá Lebeda přepisování ústavy.
Ovšem pokud by k němu mělo dojít, a mnoho politologických expertů po tom volá, je právě nyní ten nejvhodnější čas.
„Lepší načasování, než nyní na úpravu textu ústavy snad nikdy nebylo. Nikdo z politického spektra si nemůže být jist, kde po dalších volbách skončí. Tudíž jednak by byli zřejmě ochotni nastavit pravidla tak, aby vládnoucí síle nebylo možné házet klacky pod nohy, ale na druhou stranu by měla i opozice dostatečnou sílu, protože všichni v ní mohou skončit,“ míní Vladimíra Dvořáková, která přednáší na VŠE. Naději na přepsání ústavy však nevidí. „Je k tomu potřeba třípětinové většiny v obou komorách. A politici se dnes nejsou schopni dohodnout ani na tom, jestli prší,“ říká.

Snaha udržet se

Řešení krizové situace ovšem potřebuje Česko hned. Jednoznačně nejčistším východiskem by byly předčasné volby. Současná trojkoalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných je zmítána skandály a místo správou státu se zabývá vzájemnými potyčkami.
Skončení agonie Nečasova kabinetu a vypsání nových voleb je nakloněna i podstatná část politického spektra. Po novém všelidovém hlasování volá například významná skupina v samotné ODS. Na páteční dopoledne minulý týden bylo svoláno grémium nejsilnější vládní strany, aby probralo varianty, jak z krize ven. A před schůzkou zdroje týdeníku EURO potvrdily, že část strany je pro demisi vlády a vyvolání nových voleb. Nakonec premiér Nečas vystoupil s prohlášením, že chce nadále vládnout i s Věcmi veřejnými. Výsledkem koaličních jednání má být dodatek ke společné smlouvě. „Preferujeme pokračování koalice, ale musíme být připraveni i na situaci, že se to preferované nepodaří realizovat,“ uvedl minulý pátek Nečas.
Konečný verdikt, nad osudem vlády však zřejmě vynese až v pondělí 18. dubna výkonná rada strany.
Proč by měla právě ODS toužit po nových volbách? Podle informací týdeníku EURO z jádra strany je to cesta, jak se definitivně neznemožnit.
Zatím se oficiálně politici zaklínají tím, že v projektu trojkoalice hodlají pokračovat. A pražská ODS do voleb jít nechce vůbec. Je si vědoma, že odstrčení TOP 09, vítěze magistrátních voleb, a utvoření velké koalice s ČSSD na pražské radnici by jí přízeň voličů jistě nevyneslo.
„Předčasné volby jsou až konečným řešením. Já bych si přál, abychom došli k dohodě, protože tento 118členný kabinet je unikátní,“ uvádí šéf pražské ODS Boris Šťastný.
„Je povinností nás politiků, abychom takové možnosti zabránili a popravdě všechny možnosti se ještě zdaleka nevyčerpaly,“ souhlasí šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Ale po těch jednáních to vidím na 51 : 49 a větší šanci dávám pádu vlády,“ neskrývá pesimismus Gazdík.
Prezident Klaus, k němuž má pražská organizace ODS blízko, dal jasně najevo, že k předčasným volbám povede delší cesta. V případě pádu Nečasovy vlády by totiž podle něj dostal šanci složit kabinet opoziční lídr – Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Sociální demokraté ale tuto variantu odmítají. Ústy svého místopředsedy Jiřího Dienstbiera se rozhodli volat rovněž po předčasných volbách, protože v této chvíli „není s kým jít do koalice“. Komu by nové rozhodování elektorátu pomohlo a kdo by tratil? V této chvíli by se zřejmě poroučela do propadliště dějin strana Věci veřejné. O hlasy jejích příznivců by se mohli podělit sociální demokraté a TOP 09, které se prozatím skandály vyhýbají. Ani ODS by si zřejmě nepohoršila. Poslední volební výsledek těsně nad dvacet procent byl na hranici její voličské základny.
„Pro většinu stran je nyní lepší předčasné volby nechtít. Buď jsou v situaci, kdy by přišly o voliče, nebo jsou tak zadlužené, že na kampaň nemají. Musely by hrát vabank a napůjčovat si peníze s tím, že by doufaly, že výrazně zvýší volební zisk,“ míní na druhou stranu politolog Lebeda. Druhý případ se týká ČSSD. Ta je po uši v dluzích, vyčíslila je na 360 milionů korun. Navíc sociální demokraté by se případným sestavováním vlády vystavili riziku ztráty vedení krajů, kde volby tradičně vyhrávají oproti vládě opoziční subjekty.
Ke všemu by se mohly ke slovu dostat extremistické strany, k nimž by se část znechuceného elektorátu mohla přiklonit. „Já se toho také obávám, ale v tomto ohledu lidem věřím. Česká společnost je po všech těch desetiletích trpkých zkušeností už snad natolik vyzrálá, že k nějaké velké radikalizaci nedojde,“ říká Gazdík.

Žhavé vnitro

Lídři koalice se zatím snaží „projekt vlády na půdorysu tří stran“ spasit. Horečně se vyjednává o ministerských postech, které by měly jednotlivým partnerům připadnout. Petr Nečas přitom hraje o mnoho. Musí si zachovat tvář a zbavit se ministrů z VV, které navrhl odvolat. Musí také zbavit ministerstvo vnitra vlivu agentury ABL, tedy nesmí na něj znovu nastoupit někdo z Věcí veřejných, tedy alespoň ne John či někdo blízký Vítu Bártovi. Jinak ztratí i tak chatrnou pozici ve své straně.
VV si ale vnitro chtějí nutně udržet, a to zřejmě včetně Johna. „Řešila se jen jediná personálie, a tou je udržení Radka Johna na postu ministra vnitra, což je pro nás nesmírně důležité,“ uvedl v polovině minulého týdne Petr Skokan, o němž se mluví jako o kandidátu VV na uvolněné místo po Bártovi na dopravě. „Když odejde ministr John, tak je velmi pravděpodobné, že se za dva tři měsíce vymění policejní ředitel a nikdo si toho nevšimne. O to nám jde, aby se nezávislost udržela. Ten člověk není spojen s ABL, je to předseda naší strany, je to tvář naší volební kampaně, a pokud ho teď odvoláme, tak bychom popřeli sami sebe,“ doplňuje poslanec Josef Novotný, který je členem strany SNK-ED, ale kandidoval za VV.
Pro ODS je to ale nepřijatelné. „Resort vnitra musí přejít buď k ODS, nebo se musí najít jiný mechanismus,“ tvrdí Šťastný. Variantou je, že by ministerstvo dostal na starost nestraník. To se ovšem nelíbí „véčkařům“.

Nečasovo sedmero

Plánů, jak zachránit vládu, má podle svého vyjádření Nečas sedm. Zde jsou některé možné postupy. Radek John by přišel o vnitro, ale byl by vicepremiérem pro boj s korupcí, takže vlastně ministrem bez portfeje. To by korespondovalo s Johnovým prohlášením, že je možnost, aby VV měly pět ministrů. Další nabídka zněla, aby VV ministerstvo vnitra udržely, ale řídil je Kamil Jankovský, současný ministr pro místní rozvoj, který není napojen na ABL. Véčkaři pak pracují i s variantou, že by Johna na vnitru nahradila současná šéfka jejich poslanců Karolína Peake, která se chce ucházet i o post předsedy své strany.
Vedení „véček“ ze čtvrtečního jednání koaličních partnerů však odjelo rozladěno a tvářilo se, že žádná z variant se jim nezamlouvá. Mohou však prohrát úplně vše. Navíc velká část ODS se obává, že by poslepováním současné vlády ztratila kredit u voličů úplně. Navíc to hrozí dalšími neshodami a krachem. Už nejen v kuloárech, ale i na veřejnosti se mluví o možnosti vytvoření menšinové vlády ODS a TOP 09. Teď jde o to, kde vzít podporu. Místopředseda ODS Pavel Blažek se nechal slyšet, že tyto dvě strany musejí začít jednat s opozičními sociálními demokraty. Podobný model už nastínil bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek, a proto je případné uvedení této verze v život poněkud problematické. Současné vedení se totiž bude Paroubkovy iniciativy snažit negovat. Tuto alternativu by ale byla ochotná podpořit velká část ODS. Otázkou je, jak dlouho by takový model vydržel a jeho neúspěšným vyústěním by velmi pravděpodobně opět byly předčasné volby.
Druhou variantou je podpora od přeběhlíků z VV. Potřeba by jich bylo sedm, aby ODS a TOP 09 měly nadále většinu ve sněmovně. Tři hlasy jsou jasné – odpadlíci Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Stanislav Huml. Často zmiňovanou kandidátkou na odchod z klubu VV je pak karlovarská právnička Jana Suchá, která se však zatím zřejmě nerozhodla. Podle plánů, které s odtržením části véčkařských poslanců kalkulovaly, se ještě počítalo s Otto Chaloupkou, Dagmar Navrátilovou a Jiřím Rusnokem. V záloze, kdyby někdo z již jmenovaných zklamal, pak měla být trojice zákonodárců v dresu SNK-ED ve složení Josef Novotný, Miroslav Petráň a Jiří Štětina. K odchodu je mimochodem vyzvala vlastní strana. Oni však dál stojí při Johnovi s Bártou.
„Je úplně jedno, jak to dopadne. Jediným řešením, jak předejít podobným krizím, je odstřihnutí politiky a byznysu ve státním aparátu. Tedy aby politici neměli tak velký vliv na penězovody. To by znamenalo profesionalizovat státní správu. Náměstky a poradci by měli být profesionálové a ne partajníci. Profesionální úředníci by se pak nebáli s každou změnou ministra o místo,“ nabízí východisko Vladimíra Dvořáková.

Nahraná Kristýna

Vraťme se však k tomu, co vládní krizi vyvolalo. Tedy kauza půjčky/úplatky od Víta Bárty pro Kristýnu Kočí a Jaroslava Škárku, případně další poslance VV. Mluví se třeba o Martinu Vackovi. Nahrávka, kterou pořídil severomoravský sponzor VV Ladislav Vích při setkání s Kočí, mluví o celé události jako o komplotu, jak odvést část poslanců VV. A měl ji řídit Petr Tluchoř, šéf poslaneckého klubu ODS a bývalý blízký spolupracovník expremiéra Mirka Topolánka. Kočí tvrdí, že vše byla mystifikace, protože věděla, že ji nahrávají.
Jenže proti tomu stojí dlouho probírané zákulisní spekulace z Malé Strany. Podle nich se měla kolem ministra Jankovského vytvořit deseti- až jedenáctičlenná skupina, která by byla ochotna přejít k ODS. Plán měla zmařit aféra bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila, která na ODS vrhla špatné světlo. S ním i s Tluchořem ovšem pojí mladou poslankyni Kočí přátelské vztahy, a že se scházejí, zdokumentoval nejeden bulvární deník v Česku.
Tluchoř má ve straně velmi silné postavení. Ostatně udržel svou pozici poslaneckého lídra i přes výměnu celého vedení ODS. O jeho animozitě s premiérem se vyprávějí doslova románové příběhy. A potvrzení jeho moci měla být právě akce s véčkaři.
Podle jednoho z blízkých Nečasových spolupracovníků premiér o Tluchořových aktivitách až do vypuknutí aféry neměl tušení. „Kdekdo zatím vidí spiknutí, ale bylo to tak, že Tluchy (přezdívka Tluchoře – pozn. red.) chtěl na vlastní pěst s vědomím pár blízkých této rozkývané koalici zařídit větší stabilitu. Bártovci by odešli a Tluchy by vyrostl, stal by se člověkem, který vládě zařídil stabilitu a stal by se neoficiálním šéfem poslanců odpadlíků od veverek (Věcí veřejných – pozn. red.). Jenže byla zjevně připravená jen jedna cesta, která nevyšla, a tak to skončilo tímhle provařením, tedy debaklem,“ řekl pod podmínkou anonymity člověk blízký úřadu vlády.
Nevydařenou akci hájí. „Vždyť to začalo už za Klause Jozefem Wagnerem, vzpomeňme si na další – Pohanku s Melčákem a později Snítilým. Marně přemýšlím, proč by měl být Tluchy za svoji akci nějak potrestán,“ zareagoval zdroj týdeníku EURO na otázku, jestli by měl být Tluchoř například odvolán z funkce šéfa poslanců ODS.

Fénix Klaus

Variantu řešení s přeběhlíky však již prostřednictvím svých spolupracovníků prezident Klaus odmítl. Jeho role v celé hře však bude ještě jistě velká. Nenechá si ujít příležitost profesorsky zasahovat mezi rozhádané „školáčky“. Ostatně hraje o svou budoucnost. Za necelé dva roky skončí na Hradě a do politického důchodu se mu očividně nechce.
Jeden z členů výkonné rady ODS roli prezidenta popisuje následovně: „Václav Klaus čeká, až bude ODS na kolenou. Poté, co mu skončí prezidentský mandát, chtěl by se stát bájným Fénixem, který vyvede stranu coby čestný předseda z bažin. Ilustruje to snaha o permanentní oslabování Petra Nečase.“ Nevylučuje přitom ani alternativu vzniku nové strany, „pokud by se něco v plánu zadrhlo“.
Podobně uvažuje i politoložka Dvořáková. „Jistěže řeší i svou budoucnost. A to buď v ODS, nebo jinde. Samozřejmě mu nevidím do hlavy, ale zdá se, jako by testoval, jak krajní pravice by byla pro společnost přijatelná.“
Opěrným pilířem prezidentova strategického plánu má být podle zjištění týdeníku EURO pražský poslanec Boris Šťastný, v myšlenkách některých politiků i možný budoucí premiér. Tato strategie by podle zainteresovaných jedinců mohla vtáhnout zpět do hry jako aktivního playera i Vlastimila Tlustého, který po pádu Topolánkova kabinetu stojí „jen tak“ opodál. Tento plán získává postupně částečnou podporu nejen na Hradě, ale i v podhradí a jiných regionech.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče