Volba dodavatele ruší monopol

07. února 2005, 00:00 - VÍT SMRČKA
07. února 2005, 00:00

ENERGETICKÝ TRHMožnost zvolit si dodavatele elektřiny nebo plynu dává firmám konečně svobodu rozhodování. A to v oblasti, kde donedávna panoval přísný monopol. Změna může přinést úspory, ale i ztráty. Historický průlom v obchodování se zemním plynem nastal prvního ledna letošního roku.

Nejvíce elektřiny proudí do rozvodných sítí ze dvou reaktorů JE Temelín. Foto Profit: Martin Siebert

ENERGETICKÝ TRH Možnost zvolit si dodavatele elektřiny nebo plynu dává firmám konečně svobodu rozhodování. A to v oblasti, kde donedávna panoval přísný monopol. Změna může přinést úspory, ale i ztráty. Historický průlom v obchodování se zemním plynem nastal prvního ledna letošního roku. Největší tuzemští odběratelé si od tohoto data začali vybírat dodavatele plynu. Jedná se o zákazníky s roční spotřebou více než 15 milionů kubických metrů plynu a dále o elektrárny na plyn a producenty vyrábějící elektřinu a teplo kombinovaným způsobem. Ostatní zákazníky s výjimkou domácností čeká liberalizace trhu za rok. Od roku 2007 si budou moci zvolit dodavatele plynu i domácnosti. NA ŘADU PŘICHÁZEJÍ MALÍ

Volný energetický trh narušuje zastaralou praxi, kdy dodavatel monopolně ovládá spotřebitele, vlastní přepravní a distribuční sítě a zároveň byl pro odběratele jediným obchodníkem. Liberalizaci trhu s elektřinou a zemním plynem v České republice připravil energetický zákon, který parlament schválil na podzim roku 2000. Do české legislativy zapracoval směrnice Evropské unie o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a jeho regulaci. Zavedl nové instituce, především nezávislý Energetický regulační úřad. Stanovil i tempo postupného uvolňování trhu s elektřinou a plynem.

První krok se uskutečnil od ledna 2002, kdy zákazníci s roční spotřebou nad 40 gigawatt hodin (GWh) si mohli vybírat dodavatele elektřiny. Druhý krok se uskutečnil v roce 2003, kdy se oprávněnými zákazníky stali spotřebitelé, kteří ročně ze sítí odebírají přes devět GWh proudu. V prvním případě šlo zhruba o 60 společností, při druhém kroku již o 300 firem střední velikosti. Mezikrokem, s nímž původní energetický zákon nepočítal, byla novela, podle níž si mohly od loňského ledna vybírat dodavatele proudu i menší firmy, které k tomu byly technicky vybaveny a měly potřebná měřicí zařízení.

ROZDĚL A PANUJ

Trh s elektřinou je v současnosti celkem přesně rozdělen mezi největší hráče. O osm distribučních firem se v České republice podělila elektrárenská společnost ČEZ s německou elektrárenskou společností E.ON, která vlastní Jihočeskou energetiku a Jihomoravskou energetiku. Třetím význačnějším hráčem na trhu je Pražská energetika, ovládaná holdingem, v němž má majoritu město Praha.

Podobná situace je v plynárenství, kde rozhodující roli hraje německá energetická společnost RWE. Ta koupila státní akciovou společnost Transgas a zároveň šest distribučních společností. Neovládá pouze Jihočeskou plynárenskou, kde dominantní roli hraje její konkurent E.ON, a Pražskou plynárenskou, kde opět má majoritu holding s většinovým slovem Prahy.

ČEZ PRONIKÁ DO ZAHRANIČÍ

Specifikou české energetiky je proces liberalizace trhu se zároveň probíhající privatizací celého odvětví. Jestliže plynárenství je už v soukromých rukou, v oblasti elektroenergetiky se tento proces teprve očekává. Společnost ČEZ předtím, než pravděpodobně dojde k její privatizaci, posiluje na zahraničních trzích. Zejména získává silné postavení v Rumunsku a Bulharsku, kde se zapojila do privatizace distribučních společností. Hledá zde i možnosti nákupu nových energetických zdrojů. ČEZ v Rumunsku na podzim koupil distribuční firmu Electrica Oltenia, za niž podle některých zdrojů zaplatil 4,6 miliardy korun. Zájem má i o další rumunské distributory elektřiny. Jako první přichází letos v úvahu privatizace firmy, která zásobuje elektřinou zhruba milion zákazníků v Bukurešti a okolí.

ČEZ již v závěru loňského roku uzavřel s bulharskou vládou dohodu o koupi tří distributorů elektřiny. Vedle něho se stanou majiteli dalších distributorů rakouská EVN a německý E.ON. Získat by například mohl i tři uhelné elektrárny v Bulharsku ve městech Varna, Ruse a Bobov Dol. Celková cena těchto energetických zdrojů, disponujících výkonem 1900 MW, by měla dosáhnout sedmi a půl miliardy korun. ČEZ se může rovněž prosadit společně s dalšími českými firmami při výstavbě nové bulharské atomové elektrárny v hodnotě až čtyři miliardy eur.

ENERGETICKÉ FIRMY SVÁŽEJÍ I ODPAD

Posilování největší tuzemské elektrárenské společnosti a zároveň distributora elektřiny není na liberalizovaném trhu náhodné. Je to celoevropský jev, kde vlastnické vztahy v energetice doznávají výrazných změn, dochází zde k rozsáhlým fúzím či ovládnutí jiných firem. Konkurence na volném trhu je ostrá, firmy musí investovat. S elektřinou a plynem se začíná obchodovat jako s pracími prášky nebo rohlíky. Firmy se nesnaží prodávat elektřinu, ale značky, aby se odlišily od konkurence. Objevují se proto názvy elektřiny jako například Duhová energie nebo Nová energie, které firmy podporují různými marketingovými nástroji. Tyto nové výdaje představují i značný objem finančních prostředků.

Velké náklady pohlcují nové služby pro zákazníky. Právě zkvalitnění služeb je jedním z cílů liberalizace trhu. Značné prostředky musí firmy vynaložit na oddělení obchodních činností od distribuce elektřiny a plynu. Do české legislativy tento požadavek ze směrnice Evropské unie přinesla novela Energetického zákona platná od počátku letošního roku. Jedná se o oddělení právní, majetkové i personální, což opět vytvoří tlak na finanční výdaje firem.

Energetické firmy se snaží šetřit náklady, proto je průvodním jevem liberalizace zeštíhlování společností, provázené propouštěním zaměstnanců a zbavování se vedlejších činností. Hledání efektivního působení na trhu vede firmy k vytváření takzvaných multiutilit, kdy se spojuje elektroenergetika s plynárenstvím a dalšími síťovými odvětvími. Některé energetické firmy se zapojily do nového byznysu, například svozu odpadu. Experti upozorňují, že zvýšené náklady energetických firem povedou k nárůstu cen elektřiny a plynu. V Německu, kde došlo v roce 1998 k liberalizaci najednou, se velké energetické firmy připravovaly na tento krok několik let. Po jejím spuštění ale vyčerpaly úspory během několika týdnů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče