Vojtěch Bárta se zasloužil o rozvoj sklářství

10. dubna 2010, 14:04 - Robert Šimek
10. dubna 2010, 14:04

Podnikatelská rodina Bártů se výrazně zasloužila o rozvoj sklářství v okolí Světlé nad Sázavou. Václav Bárta vedl brusírnu skla ve Františkově Dole, jeho syn Vojtěch podnik rozšířil a zboží vyvážel do USA i Austrálie.

Františkův Důl, ve starších pramenech též Františkodol, je osada ležící přibližně dva kilometry jihozápadně od Světlé nad Sázavou, na rozhraní katastrálních území Lipničky a Kochánova. V současnosti má jen několik stálých obyvatel, v minulosti byla ale významným průmyslovým centrem.

Obec založil v polovině 19. století německý podnikatel Zoppf, který na tehdy bezejmenné samotě koupil mlýn a zájezdní hostinec. Budovy spojil a přestavěl na malou brusírnu skla, kterou roku 1857 získal sklářský odborník Václav Bárta. Jeho syn Vojtěch později podnik rozšířil na klasickou sklárnu a počet zaměstnanců se do konce 19. století zvýšil až na sto.

Dárek od Schreibera

VOJTĚCH BÁRTA (1867-1917)
Narodil se roku 1867 ve Sv. Sidonii v rodině sklářského podnikatele Václava Bárty. Po dosažení zletilosti převzal vedení otcovy brusírny skla ve Františkově Dole a do několika let ji přebudoval na plnohodnotnou sklárnu. Roku 1903 založil další brusírnu skla v Květinově a zboží vyvážel do Anglie, Spojených států i Austrálie. Byl štědrým mecenášem Sokola ve Světlé nad Sázavou a díky manželce Bertě, dceři majitele panství Květinov a Kvasetice, pronikl i do vyšší společnosti. Zemřel roku 1917 na zápal plic.

Václav Bárta pocházel z jižní Moravy. V osadě Sv. Sidonie (dnes součást města Brumov-Bylnice) se vypracoval až na ředitele místní sklárny a majitel podniku Josef Schreiber (Profit o něm psal zde) si ho velmi oblíbil. Bártova manželka Josefa byla navíc továrníkovou sestřenicí, takže mezi oběma rodinami panovaly dobré vztahy.

Schreiber brzy jmenoval Václava do dalších ředitelských pozic rozvětvené firmy a roku 1857 mu za věrné služby věnoval i malou brusírnu skla ve Františkově Dole, kterou pět let předtím získal od podnikatele Zoppfa.

Bárta se tedy osamostatnil a kromě ředitelování u Schreibera vedl nově i vlastní podnik se zhruba šedesáti zaměstnanci. Pohon několika jednoduchých strojů zajišťovalo mohutné vodní kolo a surové sklo k broušení získávala firma z nedaleké sklárny v Josefově Dole.

Razantní Vojtěch

Roku 1867 se Václavu Bártovi narodil syn Vojtěch, který se měl stát jeho nástupcem. Františkodolský podnikatel ale krátce nato zemřel a vedení sklárny na několik let převzala vdova Josefa.

Vojtěch Bárta vystřídal matku po dosažení zletilosti a ihned zahájil razantní přestavbu továrny. Brusírnu zvýšil o patro s dílenskou halou, vybudoval skelnou huť a podnik postupně rozšířil na plnohodnotnou sklárnu. Firma se změnila na akciovou společnost Bárta a spol. a její majitel brzy přikoupil i další pozemky. Pro nové provozy je ale nakonec nevyužil a postavil na nich jen vilu pro ředitele továrny a ubytovnu pro dělníky.

Díky úspěšnému podnikání se Bárta stále častěji zapojoval také do veřejného života. Byl štědrým mecenášem, čestným členem a později starostou Sokola ve Světlé nad Sázavou a podporoval i řadu dobročinných akcí.

S tchánem za zády

Dveře do vyšší společnosti mu otevřela manželka Berta, dcera majitele panství Květinov a Kvasetice Jaroslava Schmidta. Díky tchánově podpoře mohl Bárta roku 1903 otevřít novou brusírnu skla v Květinově, čímž význam celé firmy výrazně pozvedl. Závod, jehož ředitelem se stal schopný manažer Ludvík Císař, se v následujících letech neustále rozšiřoval a jeho výrobky se vyvážely až do Austrálie.

Vzkvétala také původní františkodolská sklárna, která na přelomu 19. a 20. století zaměstnávala sto lidí. Vyráběla především duté a broušené sklo, o které byl velký zájem v Anglii i Spojených státech. Změna nastala až s vypuknutím první světové války roku 1914. Podnik musel kvůli nedostatku surovin razantně omezit výrobu a dostal se do velkých potíží. Roku 1917 navíc Vojtěch Bárta onemocněl zápalem plic, na který po několika týdnech zemřel.

Nejstarší olympionik **

Vedení podniku převzal syn Zdeněk Hynek Bárta, absolvent obchodní akademie v Praze a úspěšný sportovec. Závodně vesloval, hrál tenis, golf a roku 1912 startoval jako šermíř i na olympijských hrách ve Stockholmu. Do otcovy firmy však nevstoupil ve šťastné době. Podařilo se mu sice přečkat válku, roku 1919 ale musel vyhlásit bankrot.

Podnik převzala Moravská agrární a průmyslová banka, která založila společnost Bohemia, dříve Bárta a spol. Zdeněk Hynek Bárta byl několik let jejím ředitelem, koncem dvacátých let pak odešel a stal se obchodně-technickým náměstkem skláren v Libochovicích.

Po roce 1945 krátce vedl vývozní úsek Československých závodů sklářských, počátkem 50. let byl ale penzionován a vrátil se do Františkova Dolu. V zahradě bývalého otcova podniku založil tenisové kurty a později organizoval i výstavbu tenisového areálu ve Světlé nad Sázavou. Roku 1987 zemřel jako v té době nejstarší československý olympionik.

Prameny: Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin, Toulky Vrchovinou, Wikipedia.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče