Vnášel smír mezi politické strany

14. dubna 2003, 00:00 - Oldřich Hrdina, publicista
14. dubna 2003, 00:00

Před 130 lety se narodil Antonín Švehla, jeden z "mužů 28. října" Antonín Švehla byl jednou z nejvýznamnějších osobností Československé republiky v období mezi dvěma světovými válkami. Převyšoval tehdejší politiky nejen velkým nasazením, ale i mohutnou postavou sedláka pocházejícího ze starého selského rodu na statku v Hostivaři u Prahy.

Před 130 lety se narodil Antonín Švehla, jeden z „mužů 28. října“

Antonín Švehla byl jednou z nejvýznamnějších osobností Československé republiky v období mezi dvěma světovými válkami. Převyšoval tehdejší politiky nejen velkým nasazením, ale i mohutnou postavou sedláka pocházejícího ze starého selského rodu na statku v Hostivaři u Prahy.

Svou autoritou a „selským“ rozumem se významně zasloužil o konsolidaci vnitropolitické situace v ČSR po 1. světové válce. Usiloval o překonání rozporů mezi stranami vládní koalice ve prospěch celostátního zájmu a jako neoficiální orgán jejich spolupráce vytvořil tzv. „koaliční pětku“. Stal se protějškem a zároveň blízkým spolupracovníkem prezidenta Masaryka, jehož podporoval v prezidentských volbách, když odmítl svou vlastní kandidaturu. I svou agrární stranu chápal jako politického reprezentanta nejen venkova, ale zájmů celonárodních. Podívejme se nyní na jeho působení v oblasti zemědělství, dané mu do vínku jeho původem. Již od svých 24 let, od roku 1897, pracoval Švehla ve výboru Sdružení českých zemědělců jako jeho první místopředseda. Stál rovněž u vzniku Agrární strany, která bránila finančnímu tlaku na zemědělce. Byl si vědom nesmírné důležitosti vědění a informací pro zemědělství a proto i s dalšími sedláky založil zemědělské tiskařské družstvo známé pod označením Novina. To vydávalo nejen odbornou zemědělskou literaturu, ale i Lidový deník a od roku 1906 další deník Venkov, který byl oficiálním deníkem Agrární strany. Na Švehlův popud přejala strana nový název - Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, později Republikánská strana československého venkova. Antonín Švehla věděl, že vzdělání není nikdy dost a proto se zasloužil o ustavení Svobodného Učení Selského, kde mladí hoši i dívky ze zemědělství z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, ale iz Podkarpatské Rusi se v době vegetačního klidu v zimě, kdy nebyly naléhavé zemědělské práce, vzdělávali na přednáškách předních zemědělských odborníků. Protože Antonín Švehla vyznával zásadu, že cennou životní hodnotou je radost, mladí zemědělci v době kurzů užívali pražského kulturního života. Svou prestiž ve vedení zemědělců získal Antonín Švehla při známé stávce pěstitelů cukrové řepy. Když tlak cukrovarnických magnátů byl největší a nebylo možné již o ceně cukrové řepy vyjednávat, postavil se Antonín Švehla do čela stávkujících řepařů a razil heslo „Nesázet“. Svým nekompromisním postojem dokázal, že všichni různorodí pěstitelé všech krajů, kde zemědělci cukrovou řepu pěstovali, přes všechnu svou různorodost, přes různé velikosti svých hospodářství a tím i danou velikost zemědělské plochy věnované pěstování řepy, i přes to, že to znamenalo ztrátu příjmů, nepěstovali. Majitelé cukrovarů byli tímto rozhodným činem přinuceni k ústupnosti a toto vítězství vešlo do zemědělského povědomí. V kancelářích agrární strany se konaly za prvé světové války schůzky českých politických stran, které usilovaly o nezávislost na Rakousko-Uhersku. Antonín Švehla inicioval v letech prvé světové války i založení sdružení České Srdce. Na český venkov pomocí tohoto sdružení zasílal potraviny hladovějícím dětem v českých městech. Zasadil se také o založení Hospodářské rady a ve funkci místopředsedy Československého národního výboru v dopoledních hodinách 28. října 1918 spolu s dalšími členy tohoto výboru převzal kontrolu nad vývozem obilí a zabránil tak, aby vznikající republika nebyla připravena o základní výživu. V prvních vládách Československé republiky zastával místo ministra vnitra. V bouřlivých dobách s napjatou atmosférou dokázal řešit obtížnou situaci s klidem a přehledem. Dne 7. října 1922 se stal poprvé ministerským předsedou a tuto funkci vykonával pouze s jedinou sedmiměsíční přestávkou až do 2. února 1929. Československé zemědělství v té době bylo nejlepší ve východní Evropě a Praha se stala sídlem mnoha mezinárodních zemědělských organizací. V roce 1929 odešel Antonín Švehla pro vážnou nemoc z aktivní politiky. Zemřel ve svých šedesáti letech, v prosinci 1933.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Auta
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Technologie
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Microsoft uvolnil dávku oprav pro Windows, které se někteří smí vyhnout
Další kousek skládačky. Amazon spustil český Markeplace
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít