Vnášel smír mezi politické strany

14. dubna 2003, 00:00 - Oldřich Hrdina, publicista
14. dubna 2003, 00:00

Před 130 lety se narodil Antonín Švehla, jeden z "mužů 28. října" Antonín Švehla byl jednou z nejvýznamnějších osobností Československé republiky v období mezi dvěma světovými válkami. Převyšoval tehdejší politiky nejen velkým nasazením, ale i mohutnou postavou sedláka pocházejícího ze starého selského rodu na statku v Hostivaři u Prahy.

Před 130 lety se narodil Antonín Švehla, jeden z „mužů 28. října“

Antonín Švehla byl jednou z nejvýznamnějších osobností Československé republiky v období mezi dvěma světovými válkami. Převyšoval tehdejší politiky nejen velkým nasazením, ale i mohutnou postavou sedláka pocházejícího ze starého selského rodu na statku v Hostivaři u Prahy.

Svou autoritou a „selským“ rozumem se významně zasloužil o konsolidaci vnitropolitické situace v ČSR po 1. světové válce. Usiloval o překonání rozporů mezi stranami vládní koalice ve prospěch celostátního zájmu a jako neoficiální orgán jejich spolupráce vytvořil tzv. „koaliční pětku“. Stal se protějškem a zároveň blízkým spolupracovníkem prezidenta Masaryka, jehož podporoval v prezidentských volbách, když odmítl svou vlastní kandidaturu. I svou agrární stranu chápal jako politického reprezentanta nejen venkova, ale zájmů celonárodních. Podívejme se nyní na jeho působení v oblasti zemědělství, dané mu do vínku jeho původem. Již od svých 24 let, od roku 1897, pracoval Švehla ve výboru Sdružení českých zemědělců jako jeho první místopředseda. Stál rovněž u vzniku Agrární strany, která bránila finančnímu tlaku na zemědělce. Byl si vědom nesmírné důležitosti vědění a informací pro zemědělství a proto i s dalšími sedláky založil zemědělské tiskařské družstvo známé pod označením Novina. To vydávalo nejen odbornou zemědělskou literaturu, ale i Lidový deník a od roku 1906 další deník Venkov, který byl oficiálním deníkem Agrární strany. Na Švehlův popud přejala strana nový název - Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, později Republikánská strana československého venkova. Antonín Švehla věděl, že vzdělání není nikdy dost a proto se zasloužil o ustavení Svobodného Učení Selského, kde mladí hoši i dívky ze zemědělství z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, ale iz Podkarpatské Rusi se v době vegetačního klidu v zimě, kdy nebyly naléhavé zemědělské práce, vzdělávali na přednáškách předních zemědělských odborníků. Protože Antonín Švehla vyznával zásadu, že cennou životní hodnotou je radost, mladí zemědělci v době kurzů užívali pražského kulturního života. Svou prestiž ve vedení zemědělců získal Antonín Švehla při známé stávce pěstitelů cukrové řepy. Když tlak cukrovarnických magnátů byl největší a nebylo možné již o ceně cukrové řepy vyjednávat, postavil se Antonín Švehla do čela stávkujících řepařů a razil heslo „Nesázet“. Svým nekompromisním postojem dokázal, že všichni různorodí pěstitelé všech krajů, kde zemědělci cukrovou řepu pěstovali, přes všechnu svou různorodost, přes různé velikosti svých hospodářství a tím i danou velikost zemědělské plochy věnované pěstování řepy, i přes to, že to znamenalo ztrátu příjmů, nepěstovali. Majitelé cukrovarů byli tímto rozhodným činem přinuceni k ústupnosti a toto vítězství vešlo do zemědělského povědomí. V kancelářích agrární strany se konaly za prvé světové války schůzky českých politických stran, které usilovaly o nezávislost na Rakousko-Uhersku. Antonín Švehla inicioval v letech prvé světové války i založení sdružení České Srdce. Na český venkov pomocí tohoto sdružení zasílal potraviny hladovějícím dětem v českých městech. Zasadil se také o založení Hospodářské rady a ve funkci místopředsedy Československého národního výboru v dopoledních hodinách 28. října 1918 spolu s dalšími členy tohoto výboru převzal kontrolu nad vývozem obilí a zabránil tak, aby vznikající republika nebyla připravena o základní výživu. V prvních vládách Československé republiky zastával místo ministra vnitra. V bouřlivých dobách s napjatou atmosférou dokázal řešit obtížnou situaci s klidem a přehledem. Dne 7. října 1922 se stal poprvé ministerským předsedou a tuto funkci vykonával pouze s jedinou sedmiměsíční přestávkou až do 2. února 1929. Československé zemědělství v té době bylo nejlepší ve východní Evropě a Praha se stala sídlem mnoha mezinárodních zemědělských organizací. V roce 1929 odešel Antonín Švehla pro vážnou nemoc z aktivní politiky. Zemřel ve svých šedesáti letech, v prosinci 1933.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče