Vlastní gól

31. května 2012, 16:32 - Ondřej Hergesell
31. května 2012, 16:32

Jeden bilion korun. Tolik utratí Polsko a Ukrajina za vybudování sportovišť a infrastruktury pro fotbalové mistrovství

Národní stadion ve Varšavě z dálky připomíná obří proutěný košík pomalovaný červenou a bílou, barvami polské vlajky. Září do celého okolí a doslova voní novotou. Konečně to vypadá, že po všech komplikacích a průtazích je stadion připraven na úvodní výkop evropského šampionátu ve fotbale. Ten bude letos v červnu hostit Polsko společně s Ukrajinou, tedy pokud se neobjeví nějaký další zádrhel či komplikace. Těch totiž neubývá: od přidělení pořadatelství šampionátu před pěti lety neuběhl jediný měsíc, kdy by se neobjevila zpráva pojednávající o skluzu příprav v některém z osmi pořadatelských měst, o chybějící národní dopravní infrastruktuře nebo o všemožných problémech narychlo dobudovávaných stadionů.

Vítejte ve východní Evropě

Dlouhou dobu dokonce hrozilo, že Ukrajina o pořadatelství fotbalového Eura 2012 přijde. Zdálo se, že nestihne dokončit samotné fotbalové stadiony, navíc pokulhávala tamní výstavba hotelů, letišť i dálniční sítě. Tamní rozpočet na přípravy fotbalového šampionátu se za posledních pět let navyšoval třicetkrát, přičemž poslední dostupný údaj hovoří o 115 miliardách ukrajinských hřiven, tedy částce kolem 270 miliard korun. Více než polovina této sumy (63 miliard hřiven) putovala z rozpočtů státu a pořadatelských měst, vláda se přitom měla na financování podílet jen okrajově. Majoritní investice měl přinést soukromý sektor. Původní plány počítaly s investicí státu 1,42 miliardy hřiven. Ekonomická realita pořadatelství tak ukrajinskou vládu dohnala ještě před prvním výkopem a země situaci musela řešit opakovanou půjčkou od Mezinárodního měnového fondu (MMF), včetně investic do hotelové infrastruktury si napůjčovala již téměř jedenáct miliard dolarů. Časem se ukázalo, že ani Polsko na tom nebylo lépe. V souvislosti s pořádáním evropského šampionátu vznikl ve Varšavě před pár lety ambiciózní plán týkající se vybudování dálnice spojující jih a sever země. Další dálniční tepna pak měla vést přes jeho území od německých hranic až na Ukrajinu. Počátkem února však ministr dopravy Slawomir Nowak přiznal, že Polsko nestihne ani jednu z dálnic A1 a A4 do zahájení Eura 8. června dostavět. To je jen jeden z mnoha problémů, které Polsko během pětiletých příprav zastihla, přestože i tamní pořadatelé museli opakovaně navyšovat rozpočet. Poslední dostupný údaj hovoří o nákladech 35 miliard dolarů, tedy asi 670 miliard korun. Celková investice Polska a Ukrajiny se tak blíží jednomu bilionu korun, díky čemuž padl absolutní rekord v historii pořadatelství evropského fotbalového mistrovství. Například poslední šampionát v Rakousku a Švýcarsku byl z hlediska nákladů oproti tomu ukrajinsko-polskému desetinový a mistrovství Evropy v roce 2004, které hostilo Portugalsko, si vyžádalo investici „pouhých“ pěti miliard dolarů.

Nešťastné zviditelnění

Typickým příkladem, jak složitě a strastiplně probíhaly přípravy šampionátu, je zmiňovaný Národní stadion ve Varšavě. Je také exemplární ukázkou toho, jak východní Evropa příležitost ukázat se v pozitivním světle nevyužila. Zviditelnila se, ale jinak, než by chtěla a než byl i původní záměr fotbalové asociace UEFA. Aréna s kapacitou 58 tisíc míst vznikla na místě někdejšího Stadionu desetiletí postaveného v 50. letech minulého století. I když šlo primárně o fotbalové hřiště, odehrála se zde i řada atletických a cyklistických soutěží, včetně populárního Závodu míru, a v roce 1983 zde dokonce papež Jan Pavel II. celebroval mši pro 100 tisíc věřících. Poté sláva stadionu upadala, po roce 1989 se z něj stalo obří bleší tržiště. Jeho přestavba začala v roce 2008, stála téměř dvě miliardy zlotých (přibližně dvanáct miliard korun) a oproti původním plánům se o několik měsíců protáhla. Zvědavá veřejnost byla do prostor stadionu poprvé vpuštěna na pár hodin loni v červenci. Další neoficiální otevření následovalo v říjnu, kdy návštěvníci mohli sledovat alespoň zatažení unikátní střechy stadionu. Trávník přišel na řadu až o pár měsíců později. A slavnostní otevření se nakonec uskutečnilo koncem letošního ledna. Nervy to ovšem byly až do konce. I nad tímto termínem visel do posledního momentu otazník. Tentokrát byli proti hygienici a hasiči, kterým vadili nedodělky na stavbě či úzká schodiště pro nouzovou evakuaci. Vše nakonec dobře dopadlo a z noční můry Poláků se stává národní pýcha.

Pět nových arén

Národní stadion ve Varšavě je jedním z pěti arén, které musely být v Polsku a na Ukrajině kvůli letnímu fotbalovému mistrovství v průběhu posledních dvou let dobudovány. Na novém městském stadionu ve Vratislavi, na němž si české mužstvo na Euru postupně zahraje s Ruskem, Řeckem a domácím Polskem se fotbalová premiéra odehrála koncem listopadu. Ovšem ještě i dnes lze vidět v jeho blízkém okolí řadu stavebních strojů a uvnitř ze zdí trčí dráty. Organizátoři, domácí fanoušci a všichni polští a ukrajinští patrioti se však na šampionát těší a hýří optimismem, že do jeho zahájení bude vše hotovo. Chválou vlastních řad nešetřil především ukrajinský vicepremiér a ministr dopravy Borys Kolesnikov. „Ukrajina má čtyři nová letiště se třemi přistávacími dráhami, stadiony jsou již také hotové. A to vše jsme dokázali v průběhu pouhých 18 měsíců,“ hlásil hrdě Kolesnikov tehdy, kdy do startu Eura zbývalo 100 dnů. Neskromně konstatoval, že výkon tohoto typu je pro Evropu „nevídaný“. Polsko a Ukrajina již investovaly do příprav mistrovství Evropy 35 až 40 miliard eur, přesto stavby a rekonstrukce stadionů, hotelů, silnic, železnic a letišť doprovázela řada změn, nedodržených termínů a s tím i související kritika ze strany odborné veřejnosti. Za jeden z důvodů potíží lze označit globální finanční krizi, která zasáhla svět v roce 2008 a v případě Ukrajiny také rozhádanou domácí politickou scénu. Tu značně vyhrotily prezidentské volby, jež se zde konaly počátkem roku 2010. Hrihorij Surkis, šéf Ukrajinské fotbalové asociace, loni v prosinci, pár hodin před losováním finálových skupin přiznal, že jeho země měla skutečně na mále a téměř o možnost organizace šampionátu definitivně přišla. Dodal, že se tak nestalo jedině díky „trpělivosti“ UEFA. Situace byla tak špatná, že to dokonce vypadalo, že se šampionát bude hrát na šesti místech v Polsku a na Ukrajině v lepším případě pouze ve dvou městech. Vedení UEFA ale nemělo na výběr než věc dotáhnout do konce. Když v dubnu 2007 přikleplo šampionát Polsku a Ukrajině, nešlo o pouhé gesto, jehož smyslem mělo být dodat těmto dvěma významným, velkým a tak trochu opomíjeným zemím jistý fotbalový kredit. Byla v tom velká fotbalová politika, neboť kromě jiného šlo o splátku za hlasy, které dostal Michel Platini pár měsíců předtím od východoevropských zemí při volbě nového prezidenta UEFA. Platini také před dvěma lety přiznal, že přidělení pořadatelství šampionátu Polsku a Ukrajině „představovalo velké dobrodružství a částečně také riziko“. Přinejmenším z toho důvodu, že ani jedna země neměla s organizací podobné sportovní události zkušenosti.

Jinak než pod Alpami

Nyní je Platini přesvědčen, že to pořadatelé zvládnou. „Ukrajina a Polsko jsou připraveni z 95 procent. Stadiony jsou vybudovány, silnice vylepšeny a letiště jsou prakticky dokončeny,“ uvedl koncem února pro italské rádio Rai GR. Podle něj „pracují pořadatelé dnem i nocí, aby mohli turnaj zorganizovat na nejvyšší úrovni.“ Střízlivěji situaci vidí výkonný ředitel šampionátu Martin Kallen. Potvrdil sice, že organizátoři mají přípravy „zcela pod kontrolou“, nicméně suše konstatoval, že v průběhu tří měsíců, jež zbývají do zahájení Eura, „je stále hodně práce, která musí být vykonána“. O infarktových situacích, které z titulu své funkce a švýcarské preciznosti v průběhu posledních dvou let zažíval, taktně pomlčel. Ještě koncem minulého roku však Kallen moc diplomatickým jazykem nemluvil. Počátkem listopadu si před novináři posteskl, že má za sebou opět „několik bezesných nocí“. Tehdy šlo o nový terminál letiště Lecha Walesy v Gdaňsku, jehož dostavba byla, jako ostatně i v případě jiných projektů, ve skluzu. „Bude to jiné Euro. Co se týče fotbalové stránky, chtěli bychom, aby to bylo to samé, případně ještě lepší než v Rakousku a ve Švýcarsku v roce 2008. Když však zvážíme dopravu a další aspekty, nikdy to nebude mít tu samou úroveň,“ varoval tehdy Kallen.

Dálnice bez komfortu

Neutěšený stav veřejné infrastruktury v Polsku je notoricky známý. I když se vládě od roku 2007 podařilo postavit 1440 kilometrů nových silnic, do povědomí širší veřejnosti se nejvíce dostal neúspěch čínské firmy Covec, která se díky bezkonkurenčně nízké ceně pokoušela o výstavbu dálnice A2. Šlo o dva úseky v délce necelých 50 kilometrů nacházejících se mezi Lodží a Varšavou. Poláci od smlouvy s čínskou firmou nakonec loni v květnu odstoupili, Číňané po řadě nedorozumění totiž přestali platit polským subdodavatelům. Covec naopak tvrdil, že je to on, kdo se z projektu stahuje a bude požadovat kompenzace za proinvestované peníze. Na dokončení jednoho z úseku nyní pracuje česko-polské konsorcium v čele s firmou Bögl a Krýsl. Část dálnice by měla být do zahájení Eura sjízdná, ale bez benzinových pump a dalšího zázemí. V případě Ukrajiny se k špatným silnicím přidávají navíc i velké vzdálenosti. UEFA proto společně s ukrajinskou vládou zvažuje třeba v případě Doněcka možnost zavedení charterových letů z Kyjeva. Ve městě totiž chybí i dostatek čtyř- a pětihvězdičkových hotelů pro náročnější fanoušky. Ukrajinci se navíc začali obávat, že obrovské investice do infrastruktury a stadionů nepřinesou kýžený ekonomický efekt. > Krátce po přidělení šampionátu ukrajinští politici předpokládali, že se investice vrátí přinejmenším trojnásobně, dnes již toto číslo považují za nereálné. Ministerstvo obchodu předpokládá pozitivní vliv na HDP v úrovni 0,8 procenta, což v penězích představuje asi deset miliard hřiven, tedy asi 23 miliard korun.

Češi se do Polska těší

Čeští fanoušci zajásali, když nás los Eura přisoudil do sportovně přijatelné skupiny, a především když se dozvěděli, že všechny tři zápasy odehrajeme na novém stadionu ve Vratislavi, která je od Prahy vzdálena pouhých 280 kilometrů. Přestože se šampionát odehrává doslova „za humny“, nebude pro české firmy – až na pár výjimek – znamenat žádné ekonomické žně. Například společnost Puma, která už 18 let dodává národnímu týmu sportovní vybavení, předpokládá jen zlomek prodejů replik dresů oproti předchozím šampionátům. „V minulosti jsme byli schopni prodat na 150 tisíc replik dresů, náš odhad pro letošek počítá s přibližně dvaceti tisíci kusy,“ řekl týdeníku Euro Jan Kryšpín, marketingový manažer české Pumy. Důvodem je podle něj horší mediální obraz fotbalu zapříčiněný různými kauzami na úrovni svazu a reprezentace, a z toho pramenící menší zájem fanoušků o nákup takzvaného merchandisingu. „Projevuje se i ekonomická situace celé země, kdy především nadnárodní společnosti prostřednictvím našich produktů neinvestují tolik peněz do marketingu,“ dodává Kryšpín.
Marketingová agentura STES, která je 100procentní dceřinou organizací Fotbalové asociace ČR (FAČR), vidí přínos blízkého šampionátu spíše v lepším vyjednávání se sponzory než v konkrétním byznysu. „Samotným postupem se fotbal znovu stal pro partnery zajímavým, ale přímý efekt v podobě více prodaných zájezdů se u nás neprojeví. Všichni pojedou do Vratislavi autem, zájezdový byznys můžeme dělat jen v případě postupu ze skupiny,“ vysvětluje šéf STES David Dušek. Místopředseda FAČR Jindřich Rajchl tvrdí, že je postup na šampionát důležitý pro fotbal jako takový, neboť asociace inkasuje od UEFA přinejmenším 200 milionů korun. „V případě dalšího postupu se ta suma výrazně navyšuje. Pozitivní jsou i synergické efekty v podobě vyšší návštěvnosti české ligy, většího zájmu mladých o fotbal, a především lepší vyjednávací pozice se sponzory. Ten lze těžko vyčíslit konkrétní sumou, ale podle mého odhadu přesáhne hodnotu dvou set milionů,“ řekl Rajchl týdeníku Euro.

Vybavení fanoušci

Z geografické dostupnosti šampionátu mají radost i manažeři sázkové kanceláře Fortuna, která kromě Česka a Slovenska podniká právě v Polsku. „V roce 2010 činily přijaté sázky v celé naší skupině necelých deset miliard korun, přičemž jen na fotbalové mistrovství světa v JAR v roce 2010 byl celkový náběr zhruba 800 milionů. Pro ilustraci – na olympiádu ve Vancouveru ten rok bylo vsazeno zhruba 200 milionů. Je tedy zřejmé, že významné sportovní události mají na kurzové sázení pozitivní dopad,“ tvrdí Radim Haluza, výkonný ředitel Fortuny. Firma navíc před pár měsíci získala licenci pro provozování internetového sázení v Polsku, takže efekt fotbalového šampionátu na tamním trhu se pro ni násobí. „Je to jedna ze dvou zásadních priorit Fortuny pro nadcházející období, neboť v Polsku se internetový sázkařský trh teprve vytváří a my chceme být jeho lídrem. Masivní „náborovou kampaň“, jakou bychom si dokázali představit třeba v Česku, nám však polské zákony neumožňují, propagace sázkových her je v Polsku velmi omezena,“ dodává.
Kampaň k fotbalovému šampionátu chystá i mobilní operátor T-Mobile, který je dlouholetým generálním partnerem české reprezentace. „Kromě jiného plánujeme obnovení ,hraničních kontrol‘ na hlavních tazích, po kterých pojedou fanoušci do Vratislavi. Budou tam přítomny speciální promotýmy, které budou „kontrolovat“ zda mají fanoušci dostatečné vybavení – vlajky, šály a další fandící pomůcky – a případně jim nabídnou vše potřebné,“ vypočítává mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček. Operátor také chystá speciální fotbalovou aplikaci pro mobilní telefony, která – i díky tomu, že má T-Mobile sesterskou firmu v Polsku – nabídne fanouškům veškeré informace o dění na fotbalovém Euru.

Turecko má smůlu.

Přes všechny dosavadní potíže Ukrajina a Polsko věří, že šampionát nakonec dopadne dobře. A to co do návštěvnosti, návratnosti investic, a v případě Kyjeva dokonce i udržení politické stability. UEFA se však z celé záležitosti poučila. Před dvěma lety přidělila organizaci dalšího šampionátu plánovaného na rok 2016 Francii, která dostala přednost před Tureckem. A to i přesto, že Ankara slibovala investovat do výstavby stadionů nejméně miliardu eur. Dalších dvacet miliard by si vyžádalo dobudování tamní infrastruktury. Ujišťování, sliby ani lobbing ze strany Turecka tentokrát nezabraly. UEFA o další dobrodružství nestojí.

Fotbalový byznys globální, nikoli lokální

Evropský šampionát je v porovnání s fotbalovým mistrovstvím světa – z hlediska ekonomiky a marketingových peněz – skromnějším příbuzným, v obou případech však platí, že velký byznys se ve fotbale dělá na globální úrovni a bez ohledu na zemi, kde se šampionát odehrává. Několik příkladů z posledního mistrovství světa v Jihoafrické republice: společnost Visa investovala do sponzoringového kontraktu 200 milionů dolarů, přičemž díky tomu se zvedly útraty kartami této značky o téměř dvě třetiny, a to nejen v samotné Africe, ale celosvětově. Adidas zaplatil za práva ještě o polovinu více, ale v souvislosti s předloňským světovým šampionátem prodal sportovní zboží za 1,9 miliardy dolarů. McDonald’s investoval do fotbalového marketingu v JAR asi 25 milionů dolarů a i díky obrovské publicitě se celosvětové tržby zvedly o pět procent. A například pro letošní léto, v návaznosti na aktivity firmy během budoucího Eura 2012 a zvýšení povědomí o značce, očekává McDonald’s meziroční nárůst tržeb v regionu východní Evropy o desetinu.

Nesplněný český sen

Měl to být skvělý byznys. Tisíce českých fotbalových fanoušků zaplavují počátkem června hotely, penziony a restaurace v pohraničí s Polskem. Odtud pak vyrážejí na několik hodin jízdy autem vzdálený stadion ve Vratislavi, kde hraje česká fotbalová reprezentace utkání v základní skupině mistrovství Evropy. Provozovatelé hotelů dokonce v této souvislosti hovořili o vrcholu sezony. Aktuální stav ale jejich optimismus nikterak nepodporuje. „Po rozlosování základních skupin ME jsem čekal, že v tuhle dobu již budeme mít všechny pokoje rezervované fanoušky. Skutečnost je jiná, kvůli fotbalu se ještě nikdo ani neozval,“ tvrdí spolumajitel hotelu v Harrachově. Jméno si nepřál zveřejnit. Obdobně reagují i další „hoteliéři“. Třeba vedoucí recepce Wellness hotelu Svornost v Harrachově Tereza Procházková tvrdí: „Pár lidí si již v souvislosti s ME pokoje rezervovalo, ale nijak zásadně se to na celkové vytíženosti hotelu neprojevuje“. Podobná situace je i v dalších příhraničních oblastech. „Kvůli evropskému fotbalovému šampionátu v sousedním Polsku se nám obsazenost pokojů nijak zásadně nezvýší,“ tvrdí Michal Sorge z rekreačního areálu Bohemaland. Ubytovací zařízení ve Zlatých horách na Jesenicku má kapacitu kolem šesti set lůžek. „Po dobu jednoho týdne ubytujeme padesát fanoušků ve dvoulůžkových pokojích. Zájem byl větší, ale bohužel máme v tomto termínu plno kvůli jiným akcím,“ tvrdí Sorge.
Někteří majitelé ubytovacích zařízení doufají, že se jim začnou hlásit zájemci až těsně před zahájením šampionátu. „Předpokládám ale, že zájem bude spíše o kempy a levnější druhy ubytování,“ tvrdí majitel penzionu v Náchodě. Přílišná očekávání krotí i provozovatelé čerpacích stanic, které leží na trasách, jimiž by měly projíždět kolony fanoušků do sousedního Polska. „Nejsem v této souvislosti nějakým velkým optimistou,“ tvrdí šéf společnosti Čepro Jiří Borovec. Firma provozuje síť čerpacích stanic EuroOil. Dle Borovce totiž bude velmi záležet, za kolik se budou prodávat pohonné hmoty v sousedních zemích. Pokud budou levnější, provozovatelé českých čerpaček se výrazně vyšších tržeb asi nedočkají. „S plnou nádrží bez problémů Českem projedete až do Polska,“ vysvětlil Borovec. (foj)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče