Vládní zásahy škodí

20. října 2003, 00:00 - MARTIN SCHMARCZ
20. října 2003, 00:00

STÍNOVOU EKONOMIKU JE OBTÍŽNÉ PŘESNĚ ZMĚŘIT. KOŘENY JEJÍHO RŮSTU JSOU VŠAK JASNÉ: VYSOKÉ DANĚ, NEKVALITNÍ STÁTNÍ SPRÁVA, BYROKRATICKÉ PŘEKÁŽKY V PODNIKÁNÍ. NAD TĚMITO DŮVODY SE VLÁDA NEZAMÝŠLÍ A RADĚJI SAHÁ K REPRESI.

Vysoké daně a regulace posilují šedý sektor

Mečem rozetnout gordický uzel se pokouší vláda, jak o tom svědčí řada chystaných regulačních a represivních opatření. Kabinet si od nich slibuje, že vybere více daní. Nenabízí však žádnou analýzu, tím méně odstranění příčin stínové ekonomiky.

TUŠENÍ STÍNU

Podívejme se na vládní snahu očima ekonomů, kteří se zabývají analyzováním kořenů problému. Především na rozdíl od vlády oddělují stínovou (či šedou) a černou ekonomiku. Kabinet hází do jednoho pytle souseda, který druhému bez papírů opraví vodovod a mafiána pašujícího drogy. Stigmatizuje tak podnikání jako takové a zbavuje se možnosti hledat racionální řešení. Černá ekonomika je od počátku produktem zločinu, což je jiný problém (viz tab. nahoře). U stínové ekonomiky jde o legální aktivity, „pouze“ nejsou řádně deklarovány a tedy ani zdaněny. Odhady velikosti stínového sektoru se různí a v zásadě neexistuje spolehlivý způsob měření. Nicméně lze vysledovat trendy, změny a závislost na různých faktorech. Z nich nejzřetelnější je míra zdanění. Přímou úměru mezi velikostí daňové zátěže a objemem příjmů unikajících zdanění dokládá mezi jinými Friedrich Schneider z University Jana Keplera v Linzi, který používá metodu sledování spotřeby elektřiny a pohybu oběživa (viz graf vlevo dole). Z jeho práce rovněž plyne, že v České republice je spolu se Slovenskem problém stínové ekonomiky nejmenší z postkomunistických zemí (viz graf vpravo dole) a jen mírně převyšuje průměr zemí OECD. Znepokojivý je nicméně růst tohoto sektoru, který kromě Schneidera ukazuje i studie autorů Jana Hanouska z CERGE a Filipa Paldy z École National d´Administration v Montrealu (viz tabulka vpravo dole). Jejich výzkum byl založen na dlouhodobém dotazníkovém šetření (od roku 1995 do roku 2002) na tisícihlavém vzorku respondentů. Zatímco v roce 1995 se k zatajování příjmu před berňákem přiznával každý šestý dotázaný, v roce 2002 už to byl každý čtvrtý. Skutečná čísla budou vyšší, protože lidé neříkají v tak choulostivých věcech pravdu.

TUŠENÍ SOUVISLOSTÍ

Všechny způsoby měření stínové ekonomiky tedy ukazují, že situace se zhoršuje. Navzdory tomu, že vlády verbálně i fakticky utahují šrouby, média jsou plná mravokárných litanií, přibývá regulace a finanční úřady i policie troubí do útoku na neplatiče. Z Hanouskova a Paldova výzkumu plyne, že sama hrozba represe lidi neodradí, pokud pociťují velkou disproporci mezi výší daní a tím, co jim za ně stát nabízí. Schneider uvádí na prvním místě příčin zatajování příjmů výšku daní a zejména sociálního pojištění, které prodražuje cenu práce natolik, že je lákavé zaměstnávat a pracovat načerno navzdory postihu. Richard Cebula zjistil analýzou empirických dat, že růst horního pásma federální daně v USA o jeden procentní bod vyvolal růst stínové ekonomiky o 1,4 procentního bodu (American Journal of Economics and Sociology, 1997). Na druhém místě Schneider zmiňuje regulace podnikání, včetně těch, které mají sloužit k omezení stínové ekonomiky. Autoři Friedman, Johnson, Kaufmann a Zoido-Lobaton ve studii pro Světovou banku (1999) prováděné v 76 rozvinutých, tranzitních a rozvojových zemích dospěli k jednoznačnému závěru: zvýší-li se míra regulace na škále 1 až 5 o jeden bod, vzroste šedá ekonomika o 10 procent. Právě tvrdší vynucování regulace podnikání tvoří jádro vládního programu boje s šedou ekonomikou. Co se týká ceny práce, na tu bude mít vliv zavedení minimální daně. Vláda se netají tím, že tím chce omezit švarcsystém, tedy zaměstnávání lidí na živnostenský list. Často jde o pracovníky s nízkou mzdou, kteří takto unikají drastickému zdanění. Po vládním zásahu se jejich beztak nízký příjem buď dále sníží o daň a pojistné, nebo (a to spíše) se jejich činnost přelije do šedé zóny. Hanousek s Paldou ostatně zjistili, že únik do šedé ekonomiky bývá řešením špatné sociální situace a pomáhá tak řešit problémy, na které nestačí stát. Zvýšení DPH u služeb rovněž povede řadu řemeslníků k poskytování „sousedské výpomoci“ místo provozování počestného podnikání. Kuriozní příklad vlivu byrokratických překážek na růst šedé ekonomiky uvádí publikace CERGE: (Czech republic 2002, Invited to the EU). Od roku 1993 neustále stoupá jak počet slov daňového zákona (z 14 tisíc na 57 tisíc), tak množství frází „s výjimkou“ (ze 40 na více než 130). Křivka nárůstu slov a počtu výjimek se pozoruhodně kryje s nárůstem počtu těch, kteří ve výzkumu Hanouska a Paldy přiznávají daňové úniky. Vyplňování daňového přiznání se stává natolik složitou disciplínou, že někteří raději nezaplatí, než by se snažili vyznat v houštině výjimek. Zvláště když pracovníci finančních úřadů umějí poplatníky nachytat na formálních chybách daleko spíše než na skutečném zatajování příjmů.

TUŠENÍ PRŮŠVIHU

Názor hlavního proudu ekonomů na stínovou ekonomiku shrnuje Friedrich Schneider: „Institucionální aspekty, jako efektivita administrativy, přílišné pravomoci v rukách politiků a byrokratů, úplatkářství a korupce hrají hlavní roli v této hře mezi vládou a plátci daní. Lidé odcházejí do šedé ekonomiky z různých důvodů, ale ty nejdůležitější jsou vládní akce, zejména zdanění a regulace. Vlády, které chtějí zmenšit šedou ekonomiku, by nejprve a především měly analyzovat komplexní a často protichůdné důsledky své vlastní politiky.“ Právě to česká vláda neudělala.

Druhy černé a stínové ekonomiky

Peněžní operace Nepeněžní operace

Černá ekonomika Obchod s kradeným zbožím, výroba Směňování drog, kradeného a pašova

(ilegální aktivity) a prodej drog, prostituce, hazard, ného zboží atd.Výroba drog pro vlastní

pašeráctví, podvody. potřebu. Krádeže pro vlastní potřebu.

Daňové úniky Vyhnutí se daním Daňové úniky Vyhnutí se daním

Stínová ekonomika Nepřiznané příjmy Zaměstnanecké sle- Barter legálních Kutilství a sou

(legální aktivity) z vlastní činnosti. vy, sociální výhody. výrobků a služeb. sedská výpom

Mzdy a aktiva z ne

přiznané práce vztahující se k legálním

výrobkům a službám.

Odpověď na otázku: Podvádím na daních?

Rok často někdy nikdy

1995 3,2 % 12,6 % 84,2 %

1999 3,7 % 16,7 % 79,7 %

2000 3,9 % 21,3 % 74,9 %

2002 3,7 % 20,2 % 76,1 %

Zdroj: Hanousek, Palda, výzkum ze vzorku 1087 respondentů v ČR

Rozsah stínové ekonomiky ve východní Evropě (v procentech HDP)

Podíl stínové ekonomiky ve vztahu k míře zdanění (v procentech HDP a v procentu zdanění)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče