Vládní úplatek natvrdo

15. ledna 2009, 13:40 - Táňa Králová
15. ledna 2009, 13:40

Peníze slíbil současný kabinet, ten příští nemusí finanční závazek převzít

Pomalí a málo odvážní starostové mohou za to, že z miliardy korun přislíbené vládou před více než rokem brdským obcím v okolí plánované radarové základny zatím připlula jen hrstka peněz. Tak to alespoň vidí náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který vede vládní komisi pro rozvoj Brdska. „Vláda peníze uvolnila, na vině jsou jednoznačně starostové. Jak podporu využijí, záleží na nich, rukama jim hýbat neumíme. Mnohé obce se dosud nepustily ani do zpracování projektů,“ kritizuje náměstek. Zároveň má coby bývalý příbramský starosta pochopení pro nejmenší vísky, kde se starostové obecním věcem věnují po svém hlavním zaměstnání a často nemají sílu na administrativu spojenou zejména s čerpáním evropských peněz. Ti, kteří se o peníze hlásí a projekty předkládají, na tom ovšem nemusí být o moc lépe. Vytáhnout větší dotace z regionálních operačních programů (ROP) se brdským obcím totiž moc nedaří. Nemají u nich žádnou protekci a v regulérní soutěži s ostatními žadateli se neumisťují příliš často na „volitelných místech“.

Nedostupné eurodotace „Zatím nejsme úspěšní,“ hodnotí aktuální příjem vládní injekce starosta Příkosic Jan Krhoun (nezávislý). Malá obec na Rokycansku má v seznamu projektů schváleném vládou zařazené dvě investice. Starosta věří, že obstojí se žádostí o dotaci na dostavbu vodovodu, kterou podal na sklonku roku na ministerstvo zemědělství. Už ale ví, že Příkosičtí neuspěli v ROP Jihozápad, s jehož přispěním chtěli opravit obecní cesty. „Zkusíme to znovu. Jenže z Jihočeského kraje prý přichází mnohem více projektů a jsou také úspěšnější než předkladatelé z Plzeňského kraje,“ poznamenává Krhoun. Pro další pokusy k získání evropských peněz nemá ze svého okolí příliš povzbudivé informace.
Brdská komise přitom páky na kraje nemá. „Regionální operační programy my neřešíme,“ konstatuje náměstek Fuksa. Na něj se pak obracejí starostové, neúspěšní se žádostmi o dotace z evropských fondů, které jsou kromě národních zdrojů zahrnuty do pomyslné vládní miliardy. Jistých je totiž jen 250 milionů korun z vládní rezervy, o dalších tři čtvrtě miliardy obce soutěží v různých dotačních titulech. To by se však mělo částečně změnit, na něco by mohly jít peníze přímo. Chabé využívání státní pomoci se komise pro rozvoj Brdska totiž snaží rozproudit i tím, že by vláda natvrdo přihrála obcím část dotací. „Některé akce, které si naplánovaly, se nevejdou do žádných dotačních titulů. Chceme proto v lednu či únoru požádat vládu, aby z oné miliardy vyčlenila na nezařaditelné záměry padesát až šedesát milionů korun do nového speciálního titulu při ministerstvu pro místní rozvoj. Podobně bychom mohli řešit i případy, kdy se obce do dotačního programu nemohou hlásit kvůli malému počtu obyvatel,“ naznačuje Fuksa chystané korekce vládního úplatku. „Úplně nakonec, až se uskuteční projekty podpořené z existujících dotačních titulů, by zbylé záměry mohla podpořit vláda přímo,“ uvažuje šéf brdské komise. Vyčísluje, že standardní soutěžní cestou by se mělo podpořit kolem 92 procent projektů, osmi procentům by pak poslala peníze vláda přímo.

Krajské couvání Zvláštní pozornost brdským obcím se po krajských volbách dá stěží očekávat od obou krajů. „Dosud byla daleko větší podpora krajského úřadu z Plzeňského kraje než ze Středočeského,“ porovnává Fuksa. Připomíná, že s určitým finančním zapojením krajů do vládního projektu se přitom od počátku počítalo. Jejich nové vedení v čele se sociálními demokraty Miladou Emmerovou a Davidem Rathem se otevřeně staví proti radaru a součástí bojkotu bude nejspíš i přehlížení vládního programu pro vybraných 21 obcí a měst z Brdska. „Brdský region je v infrastruktuře zanedbaný stejně, jako byly šumavské obce po pádu železné opony. A pokud to kraje myslí vážně s rozvojem svých zanedbaných částí – a podél vojenských prostorů jsou to všechny obce – měly by být vstřícné k jejich projektům,“ věří šéf brdské komise. Realita se ale rýsuje jinak. „V našem programu stabilizace venkovských oblastí jsme měli specifickou podporu brdským obcím, které jsou na vládním seznamu. V dalších letech to ale už nebude,“ uvádí poslanec a bývalý náměstek plzeňského hejtmana Vladislav Vilímec (ODS), který je členem vládní komise. Tvrdí, že neochota pomáhat brdským obcím kvůli zamítavému postoji k radaru je u Plzeňského kraje evidentní.
„Pomoc funguje, ale nic nespadne shůry. Je potřeba něco udělat, aby peníze přišly,“ uvědomuje si starosta Mirošova Vlastimil Sýkora (nezávislý). Prozatím více než dvoutisícové městečko z Rokycanska obdrželo bezmála dvoumilionovou dotaci na projekty tří akcí – rekonstrukci mostu, opravu základní školy a v další fázi její přístavbu. Na most získal Mirošov 2,1 milionu korun z ROP, s žádostí o třicetimilionový příspěvek na rekonstrukci školy ze stejného dotačního pramene ale neuspěl. Starosta si to vysvětluje obrovským přetlakem projektů, přitom v konkurenci s ostatními zájemci nemají brdské obce žádnou „tlačenku“. V Mirošově teď čekají, co jim vládní komise poradí. „Měla by nám říci, kam jinam se máme obrátit nebo zda se znovu ucházet o podporu z ROP,“ dodává Sýkora. Opakovat stejnou zkušenost a znovu se hlásit o dotaci z ROP už ale nemíní starosta ze Strašic Jan Hahner (ODS). „Nemyslím, že bychom mohli z ROP něco dostat. Chceme, aby nám komise našla jiný zdroj, z něhož bychom získali asi dvacetimilionovou dotaci na opravu bývalé tankové cesty,“ říká Hahner. Jinak si ale vládní pomoc pochvaluje: „Už jsme získali dvě hlavní dotace – na zateplení školy, na vodovod a kanalizaci. Teď čekáme, že nám ministerstvo financí uhradí slíbené spolufinancování.“

Pro jistotu za Topolánka Na uhrazení finanční spoluúčasti obcí zatím Kalouskův úřad nevydal ani korunu. Ze sto milionů korun vyčleněných na vypracování projektů proplatil 9,5 milionu plzeňské straně a 3,6 milionu středočeské. „Celkem podalo žádost dvanáct obcí na 22 projektů. Je to silně v začátcích,“ konstatuje náměstek Fuksa. Připouští, že peníze se ve čtvrtmiliardovém balíku dají přelévat – co se nevyužije na tvorbu projektů, může jít na nezbytnou finanční spoluúčast hrazenou státem za brdské obce. Nejvíc dotací by „radarové“ obce měly uhrát v programech, které spravují resorty životního prostředí, zemědělství a místního rozvoje. „Zatím je čerpání minimální, protože přišlo jen pár projektů,“ říká náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Upřesňuje, že ze Středočeského kraje se přihlásil jen Rožmitál pod Třemšínem, který chce budovat protipovodňová opatření. Z Plzeňska přišlo šest projektů, většina na vodovody a kanalizace.
Starostové zaostalých obcí, na něž si ve spojení s radarem vzpomněla Topolánkova vláda, by se pro jistotu měli řídit Fuksovým doporučením, aby se s naplánovanými investicemi, jejichž financování posvěcuje vládní seznam projektů, vešly do vládnutí tohoto kabinetu. „Obce mají politický nárok požadovat po vládě peníze, garantované jejím usnesením. Za dva roky bude jiná vláda, která automaticky nemusí zapracovat peníze do následujícího státního rozpočtu,“ dopředu varuje náměstek.

BOX:
Jak se tupí odpor proti radaru
Peníze přislíbené brdským obcím
250 milionů korun z vládní rezervy
 z nich 100 milionů na pořízení pilotních projektů
 150 milionů na kofinancování projektů
750 milionů korun z operačních programů a národních dotačních titulů na investice do majetku obcí
250 milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury na silnice

Porcování virtuální miliardy:
600 milionů korun pro obce v Plzeňském kraji
400 milionů korun pro obce ve Středočeském kraji

PRAPOREK:
Zvláštní pozornost brdským obcím se po krajských volbách dá stěží očekávat od Plzeňského a Středočeského kraje, jejichž nové vedení je proti radaru

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče