Vládní plány mají smysl

18. září 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
18. září 2006, 00:00

Na velké reformy můžeme alespoň na čas zapomenout. Neúprosný čas odkrajuje z vlády Mirka Topolánka den za dnem a za čtnáct dní může být jeho vláda již pouhou vládou v demisi. I když zatím premiér hýří optimismem a naznačuje, že jeho kabinet získá důvěru, jeho optimismu zatím reálná fakta nenasvědčují.

Na velké reformy můžeme alespoň na čas zapomenout. Neúprosný čas odkrajuje z vlády Mirka Topolánka den za dnem a za čtnáct dní může být jeho vláda již pouhou vládou v demisi. I když zatím premiér hýří optimismem a naznačuje, že jeho kabinet získá důvěru, jeho optimismu zatím reálná fakta nenasvědčují.

Spolehnout se může maximálně na podporu svých bývalých zvažovaných koaličních partnerů, ale i kdyby nakrásně hlasovali všichni poslanci zelených a lidovců pro, bájnou stovku stejně nepřeskočí. Pokud se politická scéna shodne na tom, že je nesmysl, aby vláda odešla těsně před obecními a senátními volbami, dostane Topolánek k dobru ještě jeden měsíc. Ten druhý ale už bude v demisi, a ministři tak budou pouhými oprašovači svých úřadů. Má tedy vůbec cenu něco dělat s tak mizivými vyhlídkami? Vždyť i kdyby nakrásně ODS ve sněmovně prošla, čeká ji k dobru pouze zima, protože sama chce na jaře příštího roku předčasné volby. Sice by stačila připravit některé reformní návrhy, ale co s nimi před zablokovanou sněmovnou? Přes všechna tato negativa, daná omezeným časovým horizontem a slabostí politického mandátu, by její alespoň částečná proreformní činnost význam měla.

Když už pro nic jiného, tedy z morálního hlediska. Po osmi letech vlády ČSSD to vypadá, že žádná jiná reálná politika, než sekání nebetyčných dluhů, ždímání těch nejschopnějších a nejaktivnějších občanů, spolu se všudypřítomnou korupcí, není možná. Opak je pravda.

Po socialistickém marasmu a přešlapování sedmdesátých let přišla konzervativní revoluce v Spojených státech a Velké Británii, z níž obě země žijí v podstatě dodnes. I ODS může mít šanci ukázat, že se poučila z chyb své předchůdkyně ve Strakově akademii. A také z chyb, které dělala, když byla ještě u moci. Téměř deset let v opozici měla dostatek času k tomu, aby přemýšlela nad tím, kde jsou skutečné problémy tohoto státu, a jaké prostředky je nutno naordinovat k jejich řešení. Právě vyhlášení zásad, podle nichž lze řídit moderní stát jedenadvacátého století z pozice strany vládní a nejenom remcající opozice, je nejdůležitější přínos, který může ODS zemi přinést.

Je jasné, že s ohledem na průchodnost při hlasování o důvěře by byla taková kontroverzní, byť logická a správná témata, jako je rovná daň, nyní sebevražedná. I tak ale existuje spousta těch „malých“ témat, která ztěžují každodenní život podnikatelům, ať již jde o nepružnost státní správy, buzeraci správních a kontrolních orgánů, opomíjení jejich hlasu při tvorbě norem a podobně. Každý podnikatel ze sebe na jedno nadechnutí vysype nejméně „deset přikázání“, která mu dnes a denně ztrpčují život. Kdyby se jenom polovinu z nich podařilo novým ministrům v jejich krátkodobém horizontu odstranit, zaplať pánbůh za to.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče